Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladá žena z patricijské staropražské rodiny se zhroutila a je hospitalizována v psychiatrické léčebně. Nelineárně zobrazený příběh postupně odkrývá její osudy. Žena se vdala z lásky, ale pak se zranila a tak se seznámila s mladým lékařem. Když posléze porodila syna, zmocnila se jí nejistota, v přeludových stavech se totiž začala domnívat, že v nemoci lékaři podlehla a dítě je jeho...
Próza Jakuba Arbesa se stala podkladem pro experimentální, vysoce poutavou filmovou poému. Zápletka se postupně odkrývá v mozaikovitě kladených obrazech pouze vizuální formou, bez jediného slova. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (15)

Iroquaise 

všechny recenze uživatele

zpočátku jsem myslel, že to divácky nedám...ale jak se příběh rozplétal, postupně mě to jakš takš chytlo...zajímavý jako experiment, ale v důsledku trochu samoúčelný...absentuje tu nějakej výraznější mystický prvek...ta melodramatičnost je místama obtížně zkousnutelná, hlavně skladatel to s tim preludováním vyloženě přehání...určitě dobře natočené a odvyprávěné, vytváří to specifický sevřený časoprostor, ale nemůžu se zbavit dojmu pseudoumělecké naondulovanosti...v důsledku je to o dost banálnější, než se to tváří... ()

Stegman 

všechny recenze uživatele

Ano, je to filmová poema a ano, jako taková nemá s Arbesem nic společného. Proč ale za to jiné uchopení Arbesova příběhu Sadkovou trestat? Sněhurka od Disneyho taky neodpovídá krutému vyznění původní pohádky bratří Grimmů, ale to Disneymu nikdo nevyčítá, že? Hodnoťme dílo samo o sobě. ()

Reklama

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Obrazem, doprovázeným podmanivou hudbou L.Fišera, vyprávěný příběh o lásce vášnivé, šílené, zakázané, nenaplněné. Jana Brejchová a její démoni. Režisérka využila osvědčené postupy z experimentálních 60. let a předkládá nám rozsypanou mozaiku, která se skládá postupně a pomalu. Nic pro netrpělivého diváka. Ti co rádi sní a nechávají se unášet výjevy ze světa, který je nenávratně pryč, zklamáni nebudou. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Film beze slov zato napěchovaný skvělou Fišerovou hudbou, která je krásně kontrastní (jako třeba v Morgianě - ty temné motivy mi přišly dokonce trošku povědomé). Hodně umělecké dílko, které asi řadu lidí odradí již svou koncepcí. Nejde jen o to, že jde o němý film ale i o ten nelineální styl vyprávění, který vyžaduje extrémní divákovu pozornost, aby mu něco neuteklo. Kdo ale bude mít tu trpělivost, nebude jistě zklamán. Jana Brejchová je jako vždy kouzelná, Vlasta Chramostová v jednom momentu v trošku netradiční poloze svůdkyně a Jan Kačer coby typicky tajemný a zároveň neodolatelný don Juan. A do toho umění paní režisérky Sadkové, která v tomto televizním dílku vykouzlila vskutku řadu krásně poetických záběrů. Takže celkově pastva pro oči a díky Fišerovi i pro uši. A možná i dobrý podmět a inspirace k tomu přečíst si Arbesův originál (knihu Poslední dnové lidstva). ()

PollyJean 

všechny recenze uživatele

Náhodně vybrané dva němé filmy za jeden večer. Tklivé melodrama o podobách a možnostech lásky slova vlastně ani nepotřebuje. Taky nemohlo být zasazeno jinam (ani nemohlo vzniknout jindy) než do doby přelomu 19. a 20. století. Když není slov, hrají také detaily – působivé kostýmy, různá pražská zákoutí a samozřejmě hudba. K dohodnocení si ale budu muset přečíst předlohu. ()

Galerie (10)

Reklama

Reklama