Pozdrav z bodu nula

Co smrt mladého člověka může rozkrýt, je pro nejbližší lidi až překvapující. Jak se o tom mohla přesvědčit naše trojice. Každý z ní si myslel, jak nebožtíka důkladně nezná, přitom opak byl pravdou. Každý se s jeho ztrátou vyrovnával jinak, vykreslení emocí se mi na tom filmu líbilo nejvíce. Stejně tak konec, kdy jim bylo odhaleno tajemství, že Henry má dítě. Opět se obnažily ty nejnitěrnější pocity a snaha nepochopitelné pochopit. (31.07.2008)

Po celou dobu sledování tohoto filmu jsem v hlavě zmítala, kde jsem jen ty tři hlavní hrdiny již viděla. Jako první mi padl do oka Simon Baker, poté jsem si povšimla, že Pruitt Taylor Vince je mi také nějak povědomý (po chvíli přemýšlení jsem v něm poznala Tlouštíka) a nakonec Jacqueline McKenzie, jejíž jméno se mi vázalo s nějakou postavou a tvář mě přímo bila do očí. No jistě, ta feťačka, která dělala společnost Russellu Croweovi v "Romper Stomper". Nicméně tito tři herci zvládli své role velmi dobře a také do příběhu skvěle zapadli. Sám příběh byl sice silný, ale nějak jsem se do filmu nedokázala ponořit. Další z nezávislých filmů u kterých mám pocit, že příběh byl silný, herci dobří, scénář povedený, ale celkově to vyzní tak nějak... neprožitě, plytce. (31.07.2008)

Film kolísá mezi 2 a 4 hvězdičkama. 2 za příliš okatou a spíše bezdůvodnou depresivnost hlavních postav, prostě aby to bylo zajímavý, tak jsou všichni utrápení. A ani ne proto, že jim umřel kamarád, ale sami ze sebe. To bylo na mě trochu moc, deprese za každou cenu, častý hádky, takový trochu egomaniacký. Na druhou stranu je to vyvážený hezkýma momentama přátelskýho splynutí, ty by byly za 3, no a za 4 hvězdy jsou záběry Ameriky, chvílema skvělá atmosféra road movie a postava prodavače encyklopedie. (31.07.2008)

Pokud chcete večer po shlédnutí filmu jít spát bez rozbouřeného adrenalinu v krvi a usínat s čistou hlavou, lze vřele doporučit. Pohodový snímek, který určitě neurazí, vyloženě nezklame, ale také nevyvolá v hlavě onen vzácný pocit - teď jsem prožil nezapomenutelný filmový zážitek. Po smrti společného přítele se potkávají tři zdánlivě zcela rozdílní lidé. Zcestovalý Eric, workoholik Walter a Samantha, družka zesnulého. Každý z nich se musí vyrovnat se ztrátou přítele Henryho. Podle pohlednic, které jim kdysi Henry poslal ze svých cest po Státech, hledají místo, které mu učarovalo. Henry měl zřejmě spisovatelské vlohy, poněvadž texty těchto pozdravů mají docela kvalitní a silný umělecký náboj. Zpočátku si ti tři moc nerozumí, nechápou, jaký má jejich cesta cíl, jedou spolu jenom z úcty k zemřelému příteli. Na konci tohoto teskného poetického filmu (drama to určitě není) nastává ono očekávané smíření se ztrátou blízkého člověka. Plus si tento snímek zaslouží za hudbu, nádhernou krajinu amerického středozápadu a přirozené herecké výkony. Během filmu se, alespoň pro mne, dostavila tři překvapení. 1. že se Samantha málem vyspala s Walterem, 2. že se Samantha nevyspala s Ericem a za 3. že se nečekaně objeví Henryho dítě, o kterém dva nejlepší kamarádi a jeho družka neměli ani potuchy. Pro povahy akčnějšího ražení nedoporučuji. Víte, nudili byste se. (30.07.2008)

Pohodový filmek. Hned po pár prvních minutkách mě zaujala hudba, která byla moc hezká a dokonce mi sedla i ta country, kterou jinak moc nemusím. Herecké výkony byly obstojné (dokonce i uvěřitelné emoce), příběh (ač bez velkolepého děje) byl zajímavý, místy poetický se stejně zabarveným koncem (kdybych si už měl vybrat, kde chci nechat spočinout své ostatky, lepší místo bych těžko hledal ;-)). Henryho záměrem bylo spojit své 3 přátele dohromady a to se mu podařilo. Nic převratného to sice nebylo, ale na pohodové 3* to stačí (pokud máte rádi cestování, tak třeba 1* přihodíte ;-)). (30.07.2008)