Cigán

Na začiatku som bol veľmi prekvapený. Zjavujúci sa mŕtvy otec? Krásne nájazdy kamery a príjemný ústredný motív? Všetci rozprávajú po rómsky. Až som sa čudoval nad nízkym hodnotením. Potom ale film začal napredovať. Pomaly rozvíjať motívy a motivácie. Snažil sa poukazovať, definovať, meniť a dávať nádej. Snažil sa byť skutočným, krutým, nespravodlivým a dokumentárnym. Chcelo to byť poetické a zároveň tak tvrdé ako realita sama. Bola tu snaha o vytvorenie bezchybného koloritu jednej komunity so všetkým čo k tomu patrím. A aj napriek sympatickému hlavnému hrdinovi, ktorý tiež len dumal a rozmýšľal až mu z toho nakoniec trklo a on sa to celé rozhodol zakončiť artovo, mi bolo všetko čo sa tam dialo strašne jedno. Nechcem tvrdiť, že treba aby sme sa stotožnili. To tam ako tak funguje. Ale dakedy treba aj trocha emócií. Strach z niečoho dramatického je v tomto prípade taký veľký, že najviac ľúto je nám pštrosov a aj to zaujímavé prostredie zanikne, keď tu chýba neha. A takýchto sociálnych a morálnych sônd do rómskej komunity bolo tak veľa, že Šulík nemal možnosť, alebo nechcel byť iným a zaujímavým. Veľké sklamanie. (19.07.2014)

Ambice byly, leč zůstaly nenaplněny. Předkládaný příběh vlastně ani není příběhem jako takovým, ale pouhou snůškou nejzjevnějších, nejotřepanějších a téměř se chce říct i nejklišovitějších pravd o fungování na okraji společnosti a neschopnosti, i když touze se z okraje vymanit. Plus pohádka o dobru a z,lu a lásce, i když všechno končí nepohádkovsky špatně. Plus krapet té kusturickovsky laděné tancovačky... (06.08.2011)

Trefa do černého aneb Jak žijí cikáni. 1) Hodnota snímku není v lehce stylizovaném ději (dialogy s otcem - mulem nebo pobíhající pštrosi jdou maličko mimo) či v hereckých výkonech (výborné, i když amatérské). Hodnotu v mých očích tvoří reálie - skutečná vesnice, skuteční cikáni, kteří nehrají, jen předvádějí sami sebe i romština, která potěší a připomene, kolik sprostých výrazů jsme z ní přejali._____ 2) Filmaři na život v romské osadě nehledí tragicky, spíš posmutněle, nesoudí, jen se dívají. Jejich prostřednictvím pak i divák vidí, jak rozdílně vnímají skutečnost cikáni a gádžové a jak obtížně probíhá eventuální emancipace jednotlivce z rodových a zvykových pout, tím spíš, když mu gádžovská civilizace nabízí nedůvěru, pohrdání a úsměšky._____ 3) Nejčastější dotaz odpadových či jednohvězdičkových komentů zní: Co vlastně chce film říci? Odpovím za sebe. Mně film připomíná, že Romové jsou v pozici, kdy si neumí jako celek pomoci sami. Neuvědomují si smysl vzdělání a gádžovský svět vnímají jako nepřátelský. Občasná snaha o únik končí podobně jako ve filmu - z práce je vyhodí, lichváři je oberou a nakonec z pudu sebezáchovy a přežití přijmou ideologii, kterou tak výstižně definoval strýko Žigo._____ 4) Nejsou-li ovšem Romové schopni sami věci změnit, je to na nás, na gádžech. A tady je kámen úrazu. Málokdo připustí, že odpovědnost za stav v soužití s romskou populací má především stát jakožto představitel majoritní populace. My věci změnit můžeme, ale neděláme to. Romům nepomáháme, strkáme je do zvláštních škol, umožňujeme jim dělat jen ty nejhorší práce. Na druhé straně tolerujeme či přímo podporujeme příživnické organizace "bojující" za práva Romů a nesmyslně postavenými sociálními dávkami vychováváme další generace žebráků a nemakačenků. (21.04.2014)

Martinko Šulík, ty bláznivý šulín, čo mi to tu vešiaš na nos? Čím ma to chceš oblbnúť? Nikdy v živote si nenájdem pozitívny vzťah ku nejakému smradľavému vyúdencovi zo špinavej cigánskej osady. Moje pocity pri sledovaní tejto kraviny by sa dali prirovnať ku tomu, čo by asi prežíval ortodoxný Žid pri pozeraní filmu o Ježišovi Kristovi. Absolutné odmietanie, pohŕdanie a nezáujem. * (31.08.2012)

K filmu přistupuji s opatrností, která mě přepadla ve chvíli, kdy jsem si dohledala, že byl napsán i režírován bílými tvůrci, (gadži, chcete-li) (i když ti samí tvůrci mají na svědomí i jeden z mých nejoblíbenějších snímků Záhrada). Ne že by to nešlo, chce to ale cit, a já můžu jen doufat, že nějaká konzultace s diskutovanou stranou proběhla. Navenek to ale cit má, a já jen prosím ~filmového boha~ o víc podobných projektů (a víc rolí pro začínající herce; až mi ~filmový bůh~ nadělí vlastní seriál, Martina Kotlárová může hrát jednu z hlavních rolí /wishful thinking). Protože jsem zůstala v několika místech rozpačitá (závěr, chvílemi scénář), možná bych i klesla na tři*, cítím ale potřebu napravit svinčík v hodnocení po místním diváctvu, které se v reakcích k tomuto filmu projevuje jako naprostá karikatura sama sebe (až na pár světlých výjimek, za jejichž existenci jsem vděčná). (Pokud vám zbývá špetka lidské slušnosti, varuji, z "diskuze" vám bude psychicky špatně.) (29.07.2011)