Neviditelná

Skvělý a optimistický film o mládí, herecké řeholi a životních křižovatkách, na kterých se občas ocitneme. Film se zajímavým způsobem podobá samotné titulní postavě - na první pohled nezajímavá a podceňovaná šedá myška, která však v sobě skrývá potenciál čisté krásy a uměleckého mistrovství. Jak jsem byl z počátku z filmu skoro až otrávený, a v duchu zvažoval, zda se přidat k lidem, kteří v první čtvrt hodině opuštěli kinosál (podobně jako je hlavní hrdinka na začátku filmu téměř vyhozena ze školy kvůli svému domnělému hereckému neumětelství), nakonec mi to nedalo, a díky zvědavosti, co se z toho vyklube, jsem byl nakonec odměněn požitkem z mimořádného herectví Stine Fischer Christensen. Nejenže jsem si uvědomil, že je vlastně nesmírně krásná (bože, ta její ňadra!), ale že je také schopna své postavě vtisknout mimořádnou působivost. Její výjimečné herectví však není jedinou předností tohoto snímku, který se vyznačuje neobyčejnou autenticitou (při sledování jsem měl permanentně dojem, že jsem naživo účasten filmového děje, např. v sekvenci, při níž mladí herci hrají hru "nikdy jsem...", o které jsem kdysi slyšel a která mě doteď zaráží svou nepochopitelnou logikou), sevřeností (jediný záběr, postava, dialog.. nic zde není navíc, vše do sebe zapadá a film je rámován kruhovou kompozicí, kdy je začátek i konec uvozen stejnou situací v prostorách divadla těsně před slavnostní premiérou) a neokázalou působivostí (ačkoli se ve filmu vyskytuje celá řada oblíbených motivů - první láska, sebevražda, vztahy s vrstevníky, složité rodinné zázemí... - které by méně schopní tvůrci využívali k hraní na city diváků a tlačení na pilu, tento film je zcela prost jakéhokoli kalkulu nebo laciného podbízení - scéna pokusu o sebevraždu je ve své lakoničtosti, s níž ji zabírá kamera, aniž by na pozadí hrála jakákoli hudba, sama o sobě tak emočně zdrcující, že mi při jejím sledování bylo, jako by ve mně samotném něco umřelo). Štastný konec je pak už jen optimistickou tečkou za filmem, který - ačkoli je vlastně strašně smutný - nám říká, že život je vlastně strašně krásný, a navzdory trablům, s nimiž musíme čas od času zápasit, má cenu to nevzdat a věřit svému srdci. Odměna bude stát za to. Snad jediné, co mi zde vadilo, byl intenzivní pocit, že hra, kterou postavy nacvičují, je strašná sračka. Co už, stejně jsem rád, že jsem tento film mohl vidět - hezčí film o tom, jak je krásné být mladý, jsem asi ještě neviděl. (28.11.2014)

,,TO MÁM DĚLAT VŠECHNO, CO DĚLÁ CAMILLA?“... /// Německý prkna, co znamenaj svět. Hra o nadržený Camille je rolí postavenou na ,,bolesti těla a duše“ a pro Fine je zároveň terapií… Dramatický drama o složitosti života, ve kterým najdete to, co chybělo baleťačce Nině, ale pochopitelně tam zase nenajdete to, co vás na ,,NÍ“ zaujalo. Ty dvě holky jsou si podobný, ale přitom jiný. Stejně jako filmy. Každopádně – dost dobrej festivalovej zážitek, u kterýho bych vyzvedl hlavně filmově vystavěnou poslední čtvrtinu. Jo, film pro intelektuály. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Krájí se to jako Gouda – co je to? 2.) Nechápu rozdíl mezi divadlem a normálním životem. 3.) Thx za titule ,,a.lala“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (24.08.2013)

"To přece nejseš ty, to je ta role ". Stine Fischer Christensen byla výborná volba pro roli Fine, protože dokázala dokonale vystihnout studentku herectví, která je ale velmi plachá a citově uzavřená. Ono se také není čemu divit, když jsem viděla a slyšela, co všechno musela doma prožívat. Když jí režisér Kaspar nabídne roli Camilly, je sice moc šťastná, ale to ještě netuší, jak pro ní bude nesmírně obtížné otevřít se postavě tak diametrálně odlišné, než kterou je ona sama. Ani jsem se proto moc nedivila, že její touha po ztotožnění s Camillou vedla téměř až k jejímu destruktivnímu chování. Mně bylo Fine od začátku až do konce strašně líto a kdyby to bylo jen na mně, tak bych jí tu sexuálně aktivní extrovertku Camillu od začátku rozmlouvala. Velmi zajímavé a emotivní drama, kde mě německá kinematografie opět příjemně překvapila. (08.09.2013)

Strasne lituji faktu, ze jsem videl film ve slovenskem zneni (tedy nic proti Slovakum, ale dabingu jako takovemu), ktery mi nedovoli objektivne zhodnotit herecke vykony. I tak si me film uplne nedokazal ziskat a kdyz vezmu v potaz, jak moc jsem se na Neviditelnou tesil, zustal jsem na konci zklamany. Nechalo me to chladnym. (01.02.2015)

Porovnávanie s Black swan je podľa mňa mierne od veci, pretože ťažko čakať od každého filmu, že príde s niečím novým. Vlastne sa to nedá čakať už dnes od žiadneho. Nemecká verzia herečky s traumou je samozrejme civilnejšia a menej okázalá, ako americká, to je ale dané aj východzím žánrom, ktorý si režiséri zvolili. Pohľad do hereckých kruhov, kde je každý "tak trochu" bohém, všetci sú ale čistí blázni, čo nám neustále režisér hry prízvukuje. Mimochodom ten je zvolený excelentne, je to proste nesympatický sliz, ktorý chce dostať všetko do postele a večne fajčí. Film stojí na výkone hlavnej predstaviteľky a tá je lepšia herečka, ako jej postava. Príjemná festivalovka, kde sa dejú emocionálne vyhrotené situácie, ale na plátne v nás katarziu vyvolať nedokážu. (21.05.2015)