Neviditelná

[MFF Karlovy Vary 2011] Když nad tím tak přemýšlím, tak byl tento film jeden z nejlepších snímků, které jsem ve Varech letos viděla. Snad každému si při sledování vybavila Černá labuť, která je na jednu stranu námětem velmi podobná, ale zpracováním odlišná. Zajímavé je, že ač německé filmy nemám ráda, ve Varech jsou to vždy jedny z nejlepších, zejména ty, které patří do hlavní soutěžní sekce. A právě sem Neviditelná patřila. Potlesk rozhodně patří herečce Anně Marii Muhe, nedokážu si představit, že by někdo hlavní postavu mohl ztvrátnit lépe. Faktem ovšem je, že snad všichni herci byli skvěle vybraní. Nadchnul mě také "tunelář" (nejsem si teď jista, jak přesně tam byl nazýván, jednoduše ten, co na konci odjel do Číny). (10.07.2011)

U tohoto filmu bych nejprve upozornil slabší povahy ať se na to snad ani nekoukají, jelikož emocionální hloubka filmu dosahuje takových výšin, že lidé o promítání na MFFKV i omdleli. Již název dokonale vystihuje celou pointu filmu, kdy o hlavní hrdinku nejeví nikdo zájem až do chvíle kdy si jí vybere známý režisér do své divadelní hry. Herecky je to zahrané opravdu vydařeně a s hlavní hrdinkou soucítíte opravdu celé dvě hodiny... 100%. (14.07.2011)

Strasne lituji faktu, ze jsem videl film ve slovenskem zneni (tedy nic proti Slovakum, ale dabingu jako takovemu), ktery mi nedovoli objektivne zhodnotit herecke vykony. I tak si me film uplne nedokazal ziskat a kdyz vezmu v potaz, jak moc jsem se na Neviditelnou tesil, zustal jsem na konci zklamany. Nechalo me to chladnym. (01.02.2015)

Vcítiť sa do svojej divadelnej postavy, okúsiť jej bolesť a smútok a skrze ne vo finále po psychickej stránke tak pomôcť sama sebe, je fajn námet. Uznávam, Neviditeľná obsahuje peknú pointu, ale všetko ostatné vrátane réžie a hercov ma zaujalo iba minimálne. Režisér zvolil veľmi nezáživný spôsob dramatizácie, žiadne emócie, nevýrazná hudba, priemerní herci.... V tomto smere mohol trochu pomôcť sociálny rozmer, ale aj ten bol nerozvinutý a utopený v priemernosti, vlastne tak ako všetko ostatné. 50/100 (01.06.2015)

Pro mě jeden z neslepších festivalových filmů. Při jeho sledování si nešlo nevzpomenot na Černou labuť. Nejenom, že jsou si oba filmy blízké tématikou(a Neviditelná určitě není případem nějakého opisování, protože vznikala 4 roky), divadelním prostředím, proměnou hereckého zjevu, ale také pozoruhodným zachycením vztahu režisér-herec, propadnutím roli atd. Fakt, že se mi Neviditelná líbila dokonce ještě o trchu víc než Černá labuť, je dán tím, že postava Marie Mühe se rolí sice promění, ale rovněž ji vstřebá, naučí se skrze ní chápat sebe samu. V konečném důsledku tak nejde jenom o postavu v divadelní hře, ale o člověka, který ji rozumí, protože rozumí také sám sobě. Nejedná se tak pouze o proměnu osobnosti ale o určitej druh katarze a pochopení. A to nemusí nutně končit smrtí./MFF (08.07.2011)