I ne bylo luchshe brata
There Was Never a Better Brother
Obsahy(1)
Příběh dvou povahově odlišných bratrů se odehrává v ázerbájdžánské metropoli 70. let minulého století. Starší Jalil je ženatý, pracuje na poště a k jeho koníčkům patří včelařství. Podobně jako včely také on přistupuje k životu s náležitou pečlivostí. Mladší Simurg je povahou spíše dobrodruh a na rozdíl od svého sourozence je schopen své sny plnit, nikoli je pouze snít. Jejich naturely se projeví i ve vztahu ke krásné dívce ze sousedství, jejíž půvaby zapůsobí na oba. Snímek A nebylo lepšího bratra vznikl podle stejnojmenné prózy režisérova otce Maksuda Ibragimbekova. V sytých barvách a působivých obrazových kompozicích oživuje nedávnou minulost, k níž přidává další roviny vyprávění: vzpomínky na dětství a vize. Přestože je děj filmu situován do Baku za sovětské éry, jeho sdělení má univerzální platnost. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (3)
46th KVIFF 2011 - EAST OF THE WEST - FILMS IN COMPETITION - Na Východ od Západu - Soutěžní sekce (I ně bylo lučše brata / THERE WAS BEVER A BETTER BROTHER / A nebylo lepšího bratra) ()
Film založený na povídce o bratrském konfliktu. Příběh se odehrává v Ázerbajdžánu, tedy v muslimském prostředí, což z filmu nelze přímo poznat, i když jsem měl pocit, že by mi informace o dané kultuře usnadnily interpretaci celého díla. Režisér zvolil výraznou barevnou stylizaci, snad aby podrthnul nadčasovost a obecnost celého příběhu. Tento krok snad svůj účel splnil. Bohužel, přicházely další a další výrazové prostředky. Snové záběry z lázní, prázdné sibiřské pláně, či digitální vyhrávky. Nakonec jsem vážně zapochyboval o smyslupnosti této přehuštěnosti. Režisér se neustále snažil něco vyjádřit, až zapomněl diváka do filmu také nějak zapojit, třeba trochou přemýšlením. ()
Ibragimbekovův film vychází ze známé ázerbajdžánské novely. Samotný námět by text předurčoval k realistické studii o rodinných vztazích. Režisér však uchopil film jinak a přetransformoval ho do poněkud fantaskní barevné podívané, protkané tradiční muslimskou/ázerbajdžánskou symbolikou, s četnými odkazy k historii a religiozitě, které si západní divák bez vysvětlení moc neužije. Dá se dokonce říct, že po obrazové stránce je snímek až trochu přeestetizovaný. Celkově mi však toto ladění ani moc nevadilo. Větším problémem se mi zdá konfrontace absurdity opakujících se motivů (Jalilovo vypouštění negativní energie v podobě elektrických výbojů, digitální včely) s ustavením bratrského konfliktu. Tady se to trochu tluče. Přesto jde v mezích nevelkého rozpočtu o překvapivě kvalitní a inovativní filmařskou práci (snímání z pohledu včely apod.). Škoda bylo motivů nahozených a dále nerozpracovávaných (lolitka provokuje Jalila a najednou si ho zničeho nic přestane všímat) a neuspokojivý je i konec snímku, který přijde příliš náhle a proběhne přesně tak, jak pozorný divák očekává. Celý filmový koncept je však nesporně inovativní. ()
Galerie (2)
Photo © MFF Karlovy Vary 2011
Reklama