V zajetí démonů

Na tento film jsem se opravdu těšil. Pamatuju si, že měl vyjít už v únoru roku 2013, jenže testovací projekce měl tento snímek tak skvělé (pokud si dobře vzpomínám, tak prakticky jedny z nejlepších v dějinách té produkční společnosti, která tento film vyrobila) že i přes eRkový rating, který byl udán z důvodu, že je film příliš strašidelný, ho posunuli na léto, aby producenti shrábli více peněz. Ukázalo se, že to byl opravdu chytrý tah. Na rozpočet 20 miliónů dolarů film celosvětově vydělal přes 316 miliónů (podrobnější info zde) a povedlo se mu vystrašit mnoho lidí. Včetně mě. I když… neříkám, že The Conjuring není strašidelný či skvěle natočený hororový snímek, protože bych lhal. Nicméně v konkurenci dalších Wanových hororů (Saw, Insidious, Insidious: Chapter 2) mi tento přišel "nejslabší". Možná to bylo tím, že jsem se na to díval se spolubydlícíma, se kterýma jsme si chystali masky na Halloween, nicméně ode mě "jen" za 80 %. P. S. A možná to bude i tím, že nejlepší lekačky dali do trailerů. Bohužel, horor je hodně specifický žánr, a když to nejlepší narvete do dvou a půl minut, tak to pak jsou někteří lidé naštvaní. Třeba já… (04.12.2013)

Horory skoro nesleduju a to ani sám, ani ve skupinách (obzvláště do kina na to s nikým nepůjdu) a to z jednoho jednoduchého důvodu, nefungují na mě lekačky a tam kde ostatní řičí úděsem já se směju (a to myslím zcela bez nadsázky, obzvlášť když je ta skupinka, proto nikdy do kina, kde nechci ostatním kazit zážitek) a všeobecně na mě hororové propriety (prozkoumávání temných míst, dlouhé pohledy někam, kde "nic" není atp.) působí hrozně bezúčelně. Proč jsem se tedy na tenhle film podíval? Z jednoduchého důvodu, slíbil jsem to (a to i přesto, že Insidious taktéž od Wana jsem těžce odzýval) a tak je tenhle komentář spíš než k jednomu filmu o mém vztahu k žánru obecně. Ne že bych neměl rád "horor" jako žánr, najdou se v něm filmy, které mě baví a dokonce při nich přijde i lehké mrazení v zádech či podbřišku, těch je ale hrozně málo, protože od nich vyžaduju určité kvality a vlastnosti, třebas že nebudou využívat prvoplánově lekaček a propriet (těch kde jsem dal výše pár příkladů), jeden z mála filmů, který za takový kvalitní považuju jest Americká verze Kruhu. Pak tu máme další možnosti, kdy se mi horor může líbit a to tehdy, kdy ho neberu jako zástupce svého žánru, ale jako něco specifického, třebas jako akční atmosferickou podívanou (případ španělského [rec]° ), nebo jako "paranormální drama", kde mi ovšem překáží právě ony věci tipické pro horory. A tady už se konečně dostávám k filmu, ke kterému píšu komentář (o=´ V zajetí démonů by totiž mohl být právě takovým "paranormálním dramatem", jen je tam na můj vkus moc velký důraz na hororovité prvky (ano, já vím, je to jen a jen můj problém), nemám rád, když všechno vypadá prvoplánově temně a zákeřně s pokud možno co nejvíc tajuplnou vizáží- temný strom, temné dveře, temná příjezdová cesta, temné kohoutky u dřezu na nádobí.... A tak jsem v některých částech filmu skoro trpěl. Naštěstí jsou ale zas scény, které fungují, obzvláště ty s dvojičkou démonologů. Závěr se bohužel nese v až moc přepáleném duchu a je rozháraný mezi víc věcí najednou, což výsledku nesluší. Sám za sebe bych dal asi silnější tři hvězdičky hlavně za onu dvojici a v některých pasážích skvělou atmosféru v kombinaci s příjemnou staromilností (nejen co se časového zasazení týče), jenže jako žánrový ignorant a prase dám o jednu víc. A kdo dočetl tenhle komentář až sem, zaslouží si lízátko v barvě dle vlastního výběru, pokud si to přečte i někdo, koho uvidím, nechť se o něj přihlásí. (03.09.2013)

U mňa sú to dosť slabé 4 hviezdy (dal by som tomu okolo 70%), obvykle sú tu horory poriadne podceňované, v tomto prípade mi však hodnotenia prídu kúsok prestrelené. Je to klišé ako hrom, čo my však nevadilo, lebo čo už sa dá vymyslieť na tému prekliateho domčeka, že. Neprekážalo mi ani to, že Wan využíva stále rovnaké metódy strašenia, pretože sa výborne dokáže pohrať s atmosférou, a mňa tie jeho voskové ksichty škaredých duchov či odporné bábiky stále berú, vlastne kým to funguje, meniť to netreba. Vo väčšine prípadov predchádzajúcich duchárin však režisér využil aspoň nejaký prekvapivý zvrat, prípadne šokujúci záver. Tohto som sa však nedočkal. Ale OK, ani to nie je to, čo mi vadilo najviac. Lenže prvú hodinu sa tam dokopy nič nedialo (s výnimkou jednej desivej scény). Ku koncu to samozrejme zhustlo a exorcizmus už bol bezchybný, no mne to prišlo trochu málo - celkovo som sa totiž zľakol možno raz, max. dvakrát, a aj duchov ukazovali iba sporadicky. Samozrejme, v porovnaní s ostatnými horormi a dennodenne vychádzajúcimi shitmi je to nadpriemer (keby som dal len 3*, bol by som nespravodlivý a asi by som nezaspal), ale v porovnaní s peckami ako Insidious či nedocenený Dead Silence je to pre mňa sklamanie - tie sú totiž podľa mňa o jednu až dve triedy vyššie. (04.08.2013)

Ničím nepřekvapující duchařina od Jamese Wana. Mám pocit, že se Wan nechtěl vydat oblíbenou cestou remaků jednotlivých více či méně klasických děl, ale rozhodl se pro současné publikum převést do aktualizované formy nejznámější žánrové postupy a klišé. Rozhodně nelze upřít, že tento přístup k žánru je sympatičtější, nicméně jeho snímkům zoufale chybí cokoliv neočekávaného. Naprosto souhlasím s tvrzením TheRavena, že snímek vypadá, jako by byl natočen podle standardizovaného manuálu. Druhým kamenem úrazu je pak výrazné zeslabení atmosféry filmu hned poté, co děj postoupí a tvůrci ukáží něco víc než stíny a vrzající dveře. Což je tradiční neduh vyskytující se u těchto žánrových prefabrikátů (z poslední doby třeba populární Sinister, který měl alespoň po všem tom vysvětlování, uklidňování a piánku v pozadí znepokojivý konec). A třetím hřebíčkem do rakve je pak samotné finále, ve kterém se motá až příliš postav, ale nedochází k žádné gradaci. Ono vůbec to dělení příběhu na roviny okolo Perronových a okolo Warrenových spíše narušuje, než stmeluje. Malou třešničkou na dortu je pak český text distributora, který tak trošku zní jako omluva divákům, aneb Amityville nebyl první, takže sorry, ale měli byste znát i tohle. (15.09.2013)

MÍRNĚ SPOILUJÍCÍ KOMENTÁŘ. Při sčítání mrtvých jsem došel jen k jednomu psovi, ale i přesto to bylo děsivé a nervydrásající. Trochu to postrádalo logiku (duch chtěl vyhnat lidi ze svého pozemku, ale na druhou stranu se jich prý držel jak klíště - divné), ale jinak mohu říct, že se to vážně povedlo. Žádný patos, přehnanosti, takové uvěřitelné, přistoupíte-li na tu hru. Sakra, nikdy bych si nepomyslel, že ještě v nějakém současném filmu uspěje ten profláknutý trik s vrzajícími dveřmi. Uf, kupodivu to platí stále a bylo to velmi nepříjemné. V tomto filmu vůbec funguje několik mnoho způsobů, jak strašit. Skoro bych se nebál říct, že tvůrci použili snad všechny. Dokonce i ptáci byli. Splácanina, ale mrazivá. Brrr, ještě teď furt vidím tu Blátotlačku, nebo jak se ta baba jmenovala, jak zírá ze tmy na ty děti. No fuj. Pět hvězd bez mrknutí oka. Ještě stále je mám suché. (24.05.2014)