V zajetí démonů

Všetci píšu o recyklátoch, jedna novinka tu je - tento horor je bez mŕtvoly. Jasné, ozveny minulosti sú všade v podobe desivých bubákov. Pripomínajú desivé, zlé a kruté udalosti, nechávajúce prítomné odtlačky v podobe nočných môr, nespavosti, vŕzgajúcich dverí a náhodných úderov. Komu by z tohto nepreplo? Koho by neposadol z toho všetkého des v kombinácii so starosťou o potomkov? A: zaberie terapia Bibliou? Či áno či nie, poučenie znie nasledovne: nechajte radšej pokrstiť seba i svoje deti a vyzdobte si príbytok krížikmi a inými devocionáliami. Predovšetkým ale nezabúdajte na dni plné nevýslovného rodinného šťastia a pohody. Zosilnená verzia strašidelného tajomna zo zaprášených vecí, polo zhnitých drevených podláh, neznámych novoobjavených priestorov a starobylých almár v kombinácii s blízkosťou strnulo nehybnej hladiny močaristého jazera a ponuro pôsobiaceho kmeňa starodávneho stromu. Všetko čo má správny adrenalínový film obsahovať je použité vkusne. Napätie sa dá krájať, svetlo, aj keď sa rozsvieti, nezaženie nikdy prevládajúce temné ladenie. Zručne je tiež vyvážený pomer napätia a odľahčenejších scén. Dalo by sa povedať: ideálny rodinný katolícky horor. (21.03.2014)

V mnoha ohledech podobné Insidious. V zajetí démonů má každopádně opravdu parádní mrazivou atmosféru, nechybí mu pořádná porce napětí a několik opravdu slušných lekaček. I když staré známé pravidlo, že nejvíce se děsíme toho, co nevidíme, funguje v tomto filmu do cca 42. minuty. Ne že by se pak maskéři nevyřádili, avšak už to přece jenom nebylo úplně ono. Mám s filmem ale trochu jinačí problém. Překvapilo mě, jak se v něm ve velké míře objevovala posedlost církví (ta jediná dokáže ochránit; špatnost v podobě nepokřtěných dětí a čarodějnictví) a také důraz na rodinné hodnoty, přičemž nemůžu jistě prohlásit, zda tyto aspekty tvůrci filmu spíše propagovali nebo si z nich stříleli (budu doufat v druhou možnost). A trochu mě pobavily ty pravidelné přechody z latiny do angličtiny při vymítání, ale to je spíš drobnost. Konec byl překvapivě fajn (i když oproti tomu v Insidious jedničce či Saw to byla trochu slabota), užil jsem si stylové závěrečné titulky. Slabé, ale přesto ještě 4*. (21.12.2013)

Na tento film jsem se opravdu těšil. Pamatuju si, že měl vyjít už v únoru roku 2013, jenže testovací projekce měl tento snímek tak skvělé (pokud si dobře vzpomínám, tak prakticky jedny z nejlepších v dějinách té produkční společnosti, která tento film vyrobila) že i přes eRkový rating, který byl udán z důvodu, že je film příliš strašidelný, ho posunuli na léto, aby producenti shrábli více peněz. Ukázalo se, že to byl opravdu chytrý tah. Na rozpočet 20 miliónů dolarů film celosvětově vydělal přes 316 miliónů (podrobnější info zde) a povedlo se mu vystrašit mnoho lidí. Včetně mě. I když… neříkám, že The Conjuring není strašidelný či skvěle natočený hororový snímek, protože bych lhal. Nicméně v konkurenci dalších Wanových hororů (Saw, Insidious, Insidious: Chapter 2) mi tento přišel "nejslabší". Možná to bylo tím, že jsem se na to díval se spolubydlícíma, se kterýma jsme si chystali masky na Halloween, nicméně ode mě "jen" za 80 %. P. S. A možná to bude i tím, že nejlepší lekačky dali do trailerů. Bohužel, horor je hodně specifický žánr, a když to nejlepší narvete do dvou a půl minut, tak to pak jsou někteří lidé naštvaní. Třeba já… (04.12.2013)

James Wan je bůh. A pokud filmař nemůže být bůh, tak minimálně polobůh nebo alespoň něco jako Herkules. Nevím totiž, kde se vyloup, ale musím říct, že jestli se bude držet hororového řemesla, bude z něj asi nejlepší režisér hororových filmů současnosti. Tak vydařený a zároveň strašný, v dobrém slova smyslu, horor jsem neviděl ani nepamatuju. V zajetí démonů se na první pohled tváří jako takový ten klasický nadpřirozený film. Máme tu v příběhu starý dům, duchy, poltergeisty, bažinu, starý ztrouchnivělý strom a vymítání. Vlastně nic nenormálního. Jenže tenhle film dokáže překvapit. Dokáže překvapit atmosférou před a po filmu. Před filmem jsem věděl akorát to, že film je podle pravdy, a že v ukázkách byli lidé, kteří zažili ty hrůzy, co představuje film. Také jsem věděl, že je vše údajně podle té nejreálnější možné pravdy, která se ve filmu mohla objevit. A kterou bychom mohli strávit. Po filmu jsem ale už znal nejznámější lovce duchů z USA a začal jsem lovit další a další informace, které mě utvrdili v tom, že tenhle film není jen tak ledajaký film. James Wan natočil naprosto perfektní horor. Tak dobrý horor jsem hodně dlouho neviděl. Také jsem ale dlouho neviděl postavu, do které by se samotná herečka dokázala tak dokonale převtělit. Vera Farmiga je tady prostě naprosto skvělá! No takové filmy divák potřebuje. Slušná dávka nadpřirozena se vždycky hodí. Trošku nám to upevní víru a potvrdí, že na světě existují věci, které se prostě nedají vysvětlit. (17.11.2013)

Žánrová slast. Ano, příběh je už ohraný jak 50 let stará deska a James Wan už vlastně jen mistrně míchá své dávno vyzkoušené propriety. Ale tentokrát podává stokrát viděnou hororovou omáčku takovým stylem, že z toho opravdu mrazí a nějaký předvídatelný příběh mi byl v tu chvíli ukradený. Zde Wan svůj styl dovedl do dokonalosti, atmosféra je neskutečně mrazivá po celou stopáž, lekačky fungují na jedničku, navíc si to díky kameře dokáže udržet punc hororů ze sedmdesátých let a divák nemá ani chvilku oddechu. A to říkám jako divák, co poslední dobou u hororů spíše usíná nudou a jen tak ho nějaké bububu nedostane. Zde se to však Wanovi povedlo na jediničku a překonal i má největší očekávání. A za to mu dám bez problémů tu pátou hvězdou. Tvůrce, který v současném hororovém bahně umí pracovat s atmosférou a nespoléhají se jen na hlasité lekačky, si musíme v dnešní době obzvláště cenit. (19.10.2013)