V zajetí démonů

K-klepal j-jsem s-se s-str-strachy; to bohužel nemohu říci. Napětí beze strachu s nefunkčními lekačkami. Což by nebylo na škodu, kdyby to právě na vyvolání strachu a lekačkách tolik nestálo. Wan sice v první polovině skvostně a ukázkově buduje i šponuje napětí (ostatně vychází ze žánrových klasik), ale naprosto nic z toho. I když něco přeci jen... Přeplácané finále, které honí tolik zajíců, že mu všichni do jednoho utečou. PS: Vřeštící Valena k nezaplacení! (01.08.2013)

Co má tahle převelice klasická bubu vymítačka opravdu k dobru, to je herecké obsazení. Vera Farmiga čím je starší, tím je lepší, i ostatní tři hlavní dospělí mě velmi bavili, a děti fungovaly. Vlastně bych ještě mohl pochválit kameru -- konečně zas jednou natočil někdo sedmdesátky stylem, kterým by byly natočeny v onu dobu, bez toho, aby se z výsledku stala artistní manýra a břečka. Úplně naplno ovšem nadšen nejsem, tempo občas víc než klopýtalo a úplně jsem vypadával z děje, což u filmu, který má sevřít a nenechat dýchat, je docela hloupé. Slušný nadprůměr. (09.10.2013)

Prozatím nenadšená spokojenost, Wanovo renomé a nebývale pozitivní ohlasy vyhnaly mé očekávání asi příliš vysoko. The Conjuring je velice kvalitní oldschoolovou duchařinou, která si bere inspiraci všude možně. Z ohraných prvků a klišé míchá Wan svou režijní zručností chutný atmosférický koktejl. Příběhová neoriginalita mi u hororů vůbec nevadí, ba právě naopak - jsem rád, že existují šikovní filmaři, kteří se nestydí točit vybroušené klasické žánrovky (byť schematické). Bohužel mi trochu vadí, když se s těmi klišé pracuje nevynalézavě. The Conjuring je totiž sázka na jistotu. Funguje? Jo, jasně že funguje. Předchozí Wanův film Insidious ale hororově fungoval ještě o něco lépe (alespoň na mě tedy), protože výchozí neoriginální námět něčím okořenil (Kdo mohl tušit, že v závěru dojde k něčemu jako je "astrální cestování"? Nikdo. Kdo může u The Conjuring vytušit, že v závěru dojde k vymítání? Nejpozději po půlhodině asi každý) a měl vymakanější a vynalézavější lekačky (vzpomeňte na chodícího chlápka před oknem). Důsledkem toho byl děs v Insidious intenzivní a zažírající se pod kůži, kdežto tady se po většinu času pohybujeme jen v mantinelech příjemného strašení. A pak je tu ještě podivná linie s panenkou Annabelle, která mi přišla jednak nevyužitá, jednak neukončená. Přestože se zatím nemohu ubránit takovéto kritice, považuju The Conjuring za velmi povedený kousek, který je nutné vidět a který se bezpochyb umístí v mé letošní hororové topce. Každopádně se těším, co s filmem udělá budoucí samostatná noční projekce s hlavou blízko monitoru a zvukem pěkně do sluchátek. Třeba to potom na těch pět hvězd vyleze. (29.07.2013)

J. Wan bola veľmi dobrá voľba, ten malý chlapík vážne dokáže bez problému vybudovať atmosféru strachu. Opustený dom - to je už v hororovom žánri tak obohraná téma, že si mnohí prekvapenie nepripúšťali. Wan to predsa dokázal aj keď sa k výsledku dopracoval postupmi, aké tu už boli. Dobrú atmosféru je treba podporiť hlavne herecky a vedľa sympatickej V. Farmigy zatienila všetkých maximálne presvedčivá Lili Taylorová. Starašilo ma aj foto v menu na dvd, kde drží zápalku v ruke. Práve tú scénu so zápalkami v pivnici si dovolím označiť za najviac strašidelnú a aj tu dokonale platí - bojíme sa najviac toho, čo nevidíme. Režisér si bol toho vedomý a pomerne dlho sa mu darí démona schovávať. Dobrý nápad bol aj zakryť tvár démona plachtou. Menej je niekedy viac. Osobne by som po tej dávke adrenalínu a strachu privítal totálne drsný koniec- to jest , nechať väčšinu alebo všetkých zomrieť( ja viem, že som magor) a dom spáliť na popol...Ten "happyend" akceptujem, ale dobrý horor by mal deptať ešte týždeň "po". 90%. (07.01.2014)

Horory skoro nesleduju a to ani sám, ani ve skupinách (obzvláště do kina na to s nikým nepůjdu) a to z jednoho jednoduchého důvodu, nefungují na mě lekačky a tam kde ostatní řičí úděsem já se směju (a to myslím zcela bez nadsázky, obzvlášť když je ta skupinka, proto nikdy do kina, kde nechci ostatním kazit zážitek) a všeobecně na mě hororové propriety (prozkoumávání temných míst, dlouhé pohledy někam, kde "nic" není atp.) působí hrozně bezúčelně. Proč jsem se tedy na tenhle film podíval? Z jednoduchého důvodu, slíbil jsem to (a to i přesto, že Insidious taktéž od Wana jsem těžce odzýval) a tak je tenhle komentář spíš než k jednomu filmu o mém vztahu k žánru obecně. Ne že bych neměl rád "horor" jako žánr, najdou se v něm filmy, které mě baví a dokonce při nich přijde i lehké mrazení v zádech či podbřišku, těch je ale hrozně málo, protože od nich vyžaduju určité kvality a vlastnosti, třebas že nebudou využívat prvoplánově lekaček a propriet (těch kde jsem dal výše pár příkladů), jeden z mála filmů, který za takový kvalitní považuju jest Americká verze Kruhu. Pak tu máme další možnosti, kdy se mi horor může líbit a to tehdy, kdy ho neberu jako zástupce svého žánru, ale jako něco specifického, třebas jako akční atmosferickou podívanou (případ španělského [rec]° ), nebo jako "paranormální drama", kde mi ovšem překáží právě ony věci tipické pro horory. A tady už se konečně dostávám k filmu, ke kterému píšu komentář (o=´ V zajetí démonů by totiž mohl být právě takovým "paranormálním dramatem", jen je tam na můj vkus moc velký důraz na hororovité prvky (ano, já vím, je to jen a jen můj problém), nemám rád, když všechno vypadá prvoplánově temně a zákeřně s pokud možno co nejvíc tajuplnou vizáží- temný strom, temné dveře, temná příjezdová cesta, temné kohoutky u dřezu na nádobí.... A tak jsem v některých částech filmu skoro trpěl. Naštěstí jsou ale zas scény, které fungují, obzvláště ty s dvojičkou démonologů. Závěr se bohužel nese v až moc přepáleném duchu a je rozháraný mezi víc věcí najednou, což výsledku nesluší. Sám za sebe bych dal asi silnější tři hvězdičky hlavně za onu dvojici a v některých pasážích skvělou atmosféru v kombinaci s příjemnou staromilností (nejen co se časového zasazení týče), jenže jako žánrový ignorant a prase dám o jednu víc. A kdo dočetl tenhle komentář až sem, zaslouží si lízátko v barvě dle vlastního výběru, pokud si to přečte i někdo, koho uvidím, nechť se o něj přihlásí. (03.09.2013)