Michael

Rakousko je vážně plné úchylů – tam bych bydlet ani vychovávat svoje děcka nechtěl. Jeden větší magor než druhý a to to začalo už u Hitlera…Filmy na podobné můžou být sebevíce lépe natočené, ale moje parketa nikdy nebudou. Ač nejsem žádná „cíťa“ tak příběhy s pedofilní tématikou se mi hnusí a je úplně jedno zda je to podle skutečné události, nebo smyšlené – jestli to získalo tolik a tolik mezinárodních ocenění, prostě je to hnus, který si opravdu vychutnat nedokážu, ať se jako divák můžu snažit sebevíc. Mělo to pár dramatických chvil, herecké výkony obou hlavních představitelů byli slušné, mělo to i pár nevkusných hlášek, které možná někoho pobaví, inu já tohle prostě nějak výrazně ocenit nedokážu. Ten závěr byl proto pedofilní prase hodně milostivý… (20.02.2022)

Jeden z těch filmů, po kterém jsem nebyla schopna slova a nejradši bych se na chvíli někam zavřela. Téma je už samo o sobě strašně silné, ale za způsob zobrazení si Markus Schleinzer zaslouží velké uznání. Mráz mnou projížděl od začátku do konce, velká síla tkví v neviděném, divák ani nechce vidět, co se děje za zavřenými dveřmi, popadnout dech má problém stejně. Na psychiku velmi těžký snímek, po skončení mi příjemně rozhodně nebylo a i přesto, že počet dialogů během filmu by divák hravě spočítal během chvilky, tak toho film vlastně dokáže říct obrovské množství. Snímek, který z paměti jen tak nedostanu a který bych navrhovala promítat povinně. Jeden z mých nejsilnějších filmových zážitků za hodně dlouhou dobu. (04.06.2012)

Kinematografická reakce na rakouský fenomén posledních let, na dlouhodobé věznění a zneužívání dětí (případy Fritzl či Kampuschová), rakouské provenience. Michael je snímek velmi promyšlený / až ledově klidný / bezemoční / cynický. Tato forma koresponduje s počínáním hlavní postavy a její oběti / hračky / přítele… Plus za perfektně načasovaný střih! ~ Film o rozporu mezi tím, co je a co není vidět. Mezi veřejným a soukromým životem. Je třeba si uvědomit, že nic a nikdo nemusí být takové, jak se navenek jeví. I psychopat. ~ ~ To je můj nůž a to je můj pták. Co mám do tebe zapíchnout? (17.02.2013)

Někdy mam takovej pocit, že ty Rakušáci jsou zvláštní národ a možná na tom něco fakt bude.. ikdyž byla první hodina hrozně nudná a o ničem, tak to svým způsobem mělo pořád něco do sebe a po hodině přišel konečně nějakej zvrat.. dost depresivní a zvláštní film, ale i tak za vidění podle mě stojí.. Michael vypadal jako úplně normální chlap, ale takový můžou bejt někdy ty nejhorší.. (10.03.2018)

Už vím, proč jsem na to vloni ve Varech nešla - Michael totiž nejenže evokuje Hanekeho, ale taky řecký Špičák (dokonce stejně perfektně načasovaně skončí). Co jsem tedy očekávala, to jsem dostala: odtažité statické záběry s absencí nediegetické hudby, které nezúčastněně pozorují jistý rakouský fenomén (hehe). Špičák se mi líbil, Hanekeho mám ráda, a po skončení projekce jsem opět byla prohlášena za největšího cynika skupiny. Si člověk nevybere... (work in progres)(LFŠ 2012) (10.08.2012)