Reklama

Reklama

Otec

(festivalový název)
Trailer

Obsahy(1)

Starý, opuštěný, chátrající dům, starý hlídač a místní farář. Do sebe uzavřený prostor, zvuky, světla a stíny. Plynutí času. Nejodlehlejší zákoutí domu tají soukromé i historické příběhy... Již ve svém prvním celovečerním filmu Přímá linie (La línea recta) nabídl de Orbe vyprávění bez děje, bez začátku a konce, navíc s odstupem a bez emocí, založené na každodenních detailech. I tady v nepříběhu o duši bývalé baskické pevnosti ze 13. století, v němž překvapivě využívá unikátní staré baskické filmy, ponechává na divákovi, jestli dá toku atmosféry vlastní řád. Proč by nemohl být hlavním hrdinou dům, když v režisérově experimentálním snímku Crossroads je protagonistou povrch vozovky a postavy jsou nahrazeny alegorií, asociacemi a abstrakcí? Tentokrát zobrazuje režisér s amatérskými herci a bez scénáře den po dni v jeho rodinném a kdysi honosném sídle, jehož paměť byla po několik staletí spojena s baskickou historií a dnes už pouze občas slouží školním výpravám. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (9)

Vančura 

všechny recenze uživatele

Přímo esenciálně nekonvenční film. Ačkoli se diváci při projekci v městském divadle v Karlových Varech na 46. MFF KV houfně zvedali a odcházeli, hořekujíce na nudu a prapodivné vyznění tohoto filmu, pro mě osobně mělo cenu vydržet až do závěrečných titulků. Jak prozrazuje anotace, hlavním hrdinou tohoto filmu je skutečně starý dům, v jehož zdech se dějí opravdu bizarní věci. Snímek totiž kombinuje hrané pasáže (které mi připomněly svým vyzněním Michálkův film "O rodičích a dětech" z r. 2007) s nesmírně zneklidňujícími záběry z jakýchsi starých černobílých filmů. V tomto ohledu funguje "Otec" místy jako sugestivní hororová podívaná, která může připomenout jiný španělský horror z poslední doby, "REC" z r. 2007, i jeho pokračování z r. 2009. Jako celek je "Otec" nevšedním snímkem plným dlouhých statických záběrů s velmi komorní až meditativní atmosférou, který se vymyká zřejmě čemukoli, co jsem kdy viděl. José María de Orbe bude bezpochyby zajímavá osobnost, umělecký solitér a člověk s originálním výtvarným cítěním, jeho celovečerní debut tedy hodnotím jako svérázný počin a akceptuji jeho umělecký záměr. Můj "cup of tea" to ale není a spíš než na filmové plátno patří dle mého soudu tento snímek - patřičně sestříhaný - někam do galerie na výstavu pro fanoušky videoartu a experimentální filmařiny. ()

Reklama

CiTrus007 odpad!

všechny recenze uživatele

Hlavními komoditami tohoto filmu je nuda a zdlouhavost. Není tu žádný příběh ani žádné postavy, jen plynoucí čas (až skoro slyšíte cvakání promítačky). Proto se po 45 minutách přestanete divit, že skoro nikdo nemluví... Dalo by se skoro říct, že to je taková slideshow záběrů. Pojem pohyblivá kamera také režisérovi asi nic neříká... Pokud se chcete dobře prospat, je tento film skvělá volba, jen si nezapomeňte s sebou vzít špunty do uší - zapomněl jsem totiž zmínit, že jak je film experimentálně nevyvážený, do klidných zvuků přírody a ticha se občas mísí hlasité rány a vrčení, které by vás mohly probudit. To jsem tedy opravdu neviděl.... ()

Tommy.D odpad!

všechny recenze uživatele

Jeden z nejzoufalejších filmů, co jsem viděl. Autor chtěl asi původně uspořádat výstavu fotek, ale na poslední chvíli si to rozmyslel a slepil fotky do filmu. K čemu hudbu, slova, pohyblivou kameru, osvětlení scény.. o nějakém ději raději ani nemluvím. ()

cunesk8 

všechny recenze uživatele

Každopádně film má něco do sebe. Pomalá, kompozičně promyšlená kamera s obyčejným příběhem nemusí všechny zaujmout. :) 45% ()

Galerie (13)

Reklama

Reklama