Režie:
Hans Van NuffelScénář:
Jean-Claude Van RijckeghemKamera:
Ruben ImpensHudba:
SpinvisHrají:
Stef Aerts, Wouter Hendrickx, Marie Vinck, Rik Verheye, Anemone Valcke, Maarten Mertens, Ina Geerts, Gijs Scholten van Aschat, Kris Cuppens, Günther Lesage (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Dych je celovečerný debut mladého flámskeho režiséra Hansa Van Nuffela (*1981), ktorý absolvoval bruselskú filmovú školu Rits. Príbeh sa sústredí na mladého muža postihnutého genetickou chorobou, ktorá oslabuje jeho pľuca. V nemocnici stretáva ľudí, ktorí posledné chvíle jeho života zmenia na nepoznanie. (kisho)
Videa (1)
Recenze (32)
Rozhodně jeden z těch lepších filmů o umírání, nebo chcete-li o vážnch chorobách, abych nebyl na úvod zase až tak morbidní. Vše je taková přirozené, k čemuž možná přispělo zpracování z "netradiční " filmové země a pro mě hlavně úplně neznámí a neokoukaní herci. Hlavně za ně a za velmi povedený (ne)konec dám dnes horší čtyřku. ()
Neviem prečo je film otitulkovaný aj ako "komédia" . S cyklickou fibrózou nie sú žarty a ako s ňou žiť a bojovať (márny boj) ukazuje tento film. Vo filme ma zaujal aj nezvyčajne humánny a sociálny systém p v nemocničnom prostredí, o tomto môžu niektoré (aj naše) krajiny len a len snívať. Výborný herci výborná hudba. Ani neviem, prečo som tomu filmu ešte nedal 5 bodov. :( ()
Výborná dráma o zmierovaní sa s osudom a s ťažkým údelom. Filmov o umieraní je habakuk, ovšem tento sa málinko odkláňa od zvyčajnej subžánrovej dramatickej/príbehovej osnovy a ide si svojou vlastnou cestou. Musím konštatovať, že kráča po lepšej cestičke. Preto aj keď ide o ošúchaný námet, nechýba tu veľká dávka originality, čo je rozhodne veľké plus. Navyše na konci akoby sa nenápadne podsúvala príjemná myšlienka, že umieranie nie je nič zlé, ale že ide o niečo prirodzené a že sa hlavne nie je čoho báť, čo do tohto smutného príbehu vnáša veľkú dávku pozitivizmu - opäť niečo nové. Z toho dôvodu paradoxne koniec snímku nedýcha smútkom, ako je u podobných drám zvykom, ale naopak, zahreje pri srdci. 85/100 ()
Tak se mně podařilo poměrně brzy za sebou natrefit opět na příběh o umírání, kterých poslední dobou přibývá čím dál víc a někdy už je opravdu docela obtížné to nějak komentovat. A už vůbec je těžké projevovat empatii k lidem, kteří trpí něčím, co je nám na hony vzdálené a těšíme se zatím poměrnému zdraví. Ale tady se mně to z velké části podařilo díky skvěle vybranému hereckému obsazení. A možná i proto, že i já jsem ležela s kyslíkem umístěným tak, jak ho měli kluci ve filmu, ale naštěstí pouze jeden den. Je zajímavé, že i takhle nepříjemné a depresivní téma se dá zpracovat tak, že jsem na konci necítila tu známou, drtivou, citovou podbízivost a tlak na slzopudné kanálky i když tam pár momentů bylo, ale tentokrát mi to sedlo. Zásluhu na tom taky bude mít bezesporu nejen Tommy, ale i Xavier (který mně chvílemi připomínal Colina Farrella), protože to byla moc sympatická dvojka. Jen s tím popiskem (v obsahu nahoře) sexy partnerky Xaviera bych byla asi umírněnější. ()
Překvapení se nekonalo a kapesník jsem z kalhot také tahat nemusela. Trochu mi film připomněl snímek To nejdůležitější, který ve mě vyvolal více emocí a i jeho kvalita dosahovala vyšší úrovně. Bohužel téma boje se smrtelnou nemocí je nevděčné a musí se umět podat, zvlášť pokud je přidaná optimistická rovina a nadhled hlavních postav. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (1)
- Postava Toma a Lucase byla původně jedinou rolí. K jejich "rozdvojení" se Hans Van Nuffel uchýlil až později. (Caym)
Reklama