Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Dych je celovečerný debut mladého flámskeho režiséra Hansa Van Nuffela (*1981), ktorý absolvoval bruselskú filmovú školu Rits. Príbeh sa sústredí na mladého muža postihnutého genetickou chorobou, ktorá oslabuje jeho pľuca. V nemocnici stretáva ľudí, ktorí posledné chvíle jeho života zmenia na nepoznanie. (kisho)

Videa (1)

Trailer

Recenze (32)

Aljak 

všechny recenze uživatele

Dosť dobré! Najmä oceňujem ten štýl akým to bolo podané, teda bez zbytočnej sentimentality a pátosu. Aj keď samozrejme u každého takýto námet určite vyvolá empatiu, súcit a ľútosť. Tom mi bol zozačiatku dosť sympatický, no jeho idiotiskí kamoši (a to najmä Jimmy) ma presvedčili o opaku. Je mi jasné, že každý človek túži po priateľoch v dobrom aj v zlom, no čo z toho keď majú takýto negatívny vplyv? Napokon sa aj z Toma vykľul poriadny sebec, teda minimálne v tej jednej fáze, ktorá zabrala väčšinu filmu. Najviac sa mi páčilo to priateľstvo, ktoré nadviazal s Eline, a tie ich telefonáty cez sklo ma fakt dostali. Len keby sa potom Tom nesprával zas ako idiot... Celkovo, Eline mi prišla z celého filmu tou najsympatickejšou postavou. Škoda, že do filmu nebola ešte viac a obšírnejšie zakomponovaná. ()

Kmotr 

všechny recenze uživatele

Překvapení se nekonalo a kapesník jsem z kalhot také tahat nemusela. Trochu mi film připomněl snímek To nejdůležitější, který ve mě vyvolal více emocí a i jeho kvalita dosahovala vyšší úrovně. Bohužel téma boje se smrtelnou nemocí je nevděčné a musí se umět podat, zvlášť pokud je přidaná optimistická rovina a nadhled hlavních postav. ()

Reklama

Caym 

všechny recenze uživatele

Hans Van Nuffel naznal, že Dech je možná tak oblíbený z jednoduchého důvodu: je dojemný. "Kapesníky s sebou" je heslo téměř každého snímku o postavě trpící nevyléčitelnou chorobou, ale ne každý z těchto snímků ve vás zanechá hlubší pocity. Kromě dojemnosti je totiž třeba i něčeho víc. Je potřeba nadhledu, výborných hereckých výkonů (a především uvěřitelných, propracovaných charakterů), je potřeba bořit klišé a ukázat souboj na život a na smrt bez obalu. Dech je příběhem teenagera, který musí předčasně pochopit, jak může být život krutý. Je příběhem o rozhodnutí nežít i za cenu toho, že ztratíte to nejcennější, co máte: život. Tom není nepříjemný fracek, ani zoufalec, snaží se bojovat svým vlastním způsobem: poddáním se svému hořkému osudu. Navzdory svému věku máte neustále dojem, že to má v hlavě srovnané. Ví, co přijde, co ho čeká, jen o tom nemluví. Je to vlastně příkladný existencialista, který si sám rozhodne o svém osudu. Nečeká na svolení, svůj život nikomu nepůjčuje - před očima se nám pak odehrává doslova sobecký souboj. Má člověk právo druhému vyčítat, že nechce žít? Má člověk právo zachovat se sobecky a dobrovolně odejít z tohoto světa, a to proti přání těch, co ho milují? Na světě je hodně druhů sobeckosti, ale vystihnutí právě téhle je jeden z nejtěžších filmových úkolů. A úplně nejtěžší je zůstat doslova subjektivně objektivní - což se Hansi Van Nuffelovi povedlo především otevřeným koncem. Žádný happyend, žádná sad story. Jen realita. (ještě jedna věc je zajímavá - Hans Van Nuffel původně zamýšlel postavu Toma a Lucase jako jednoho jediného člověka, k jejich "rozdvojení" došlo až později, Lucas je tak "starším" Tomem, jeho starším já) ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Tak se mně podařilo poměrně brzy za sebou natrefit opět na příběh o umírání, kterých poslední dobou přibývá čím dál víc a někdy už je opravdu docela obtížné to nějak komentovat. A už vůbec je těžké projevovat empatii k lidem, kteří trpí něčím, co je nám na hony vzdálené a těšíme se zatím poměrnému zdraví. Ale tady se mně to z velké části podařilo díky skvěle vybranému hereckému obsazení. A možná i proto, že i já jsem ležela s kyslíkem umístěným tak, jak ho měli kluci ve filmu, ale naštěstí pouze jeden den. Je zajímavé, že i takhle nepříjemné a depresivní téma se dá zpracovat tak, že jsem na konci necítila tu známou, drtivou, citovou podbízivost a tlak na slzopudné kanálky i když tam pár momentů bylo, ale tentokrát mi to sedlo. Zásluhu na tom taky bude mít bezesporu nejen Tommy, ale i Xavier (který mně chvílemi připomínal Colina Farrella), protože to byla moc sympatická dvojka. Jen s tím popiskem (v obsahu nahoře) sexy partnerky Xaviera bych byla asi umírněnější. ()

laik_60 

všechny recenze uživatele

Neviem prečo je film otitulkovaný aj ako "komédia" . S cyklickou fibrózou nie sú žarty a ako s ňou žiť a bojovať (márny boj) ukazuje tento film. Vo filme ma zaujal aj nezvyčajne humánny a sociálny systém p v nemocničnom prostredí, o tomto môžu niektoré (aj naše) krajiny len a len snívať. Výborný herci výborná hudba. Ani neviem, prečo som tomu filmu ešte nedal 5 bodov. :( ()

Galerie (11)

Zajímavosti (1)

  • Postava Toma a Lucase byla původně jedinou rolí. K jejich "rozdvojení" se Hans Van Nuffel uchýlil až později. (Caym)

Reklama

Reklama