Balada o Genesisovi a Lady Jaye

Ty vole žádnej Weird a žádnej Queer. Jasně Genesis je divnej chlápek, ale je to především umělec. Můžeme si o jeho "body projektu" myslet co chcem, ale rozhodně to neni nějaká obyč trancka ze sousedství. Proto kvetu, když je házen do nějakého queer koše či hnutí, padlo snad o tom ve filmu slovo ? Nejni to špatnej dokument, rozhodně ne, dokáže bejt citlivej a i když je spousta situací stylizovaných, vůbec to neruší jeho vypovídajícího hodnotu. Navíc industriál a (původní)hipsterská scéna mě vychovaly. Jenže mám tu ALE. Sice se to tváří jako dokument o obou protagonistech, ale je to hlavně o Genesisovi, Lady Jaye je pochopitelně dost na druhý koleji. A v tomto kontextu mě pak zákonitě mrzí, že jsme nemohli vidět víc z jeho archivu/minulosti. Je mi jasné, že by pak vznikala jistá ambivalence, protože tohle není ten typ dokumentárního filmu, kde by se promítaly archiválie s voice overem, ale mě jako zájemce o danou věc prostě mrzí, že nebylo využito jedinečné příležitosti. Vždyť např. z tak zásadního fenoménu, jakým jsou Throbbing gristle jsem zakusili jen fragment videa Discipline, které je nejprovařenější ze všech a mihlo se pár fotek a obalů desek. (10.08.2011)

Tohle je opravdu jen pro hodně odolného diváka, jelikož režisér si evidentně pohrává s tím, co všechno je publikum ochotno vydržet. Publikum MFF festivalu ve Varech bývá značně tolerantní, přesto mnoho lidí uteklo během projekce ze sálu. Děj filmu bych popsal jako sebestřednou prezentaci značně ulítlýho transsexuála, který všem musí dokázat, jak moc je velkým a dosud nedostatečně pochopeným umělcem, přičemž jeho přerod v ženu po celou dobu popouští uzdu jeho bezedným uměleckým ambicím. Genesis P-Orridge se navzdory šikaně v dětství a puritánské výchově svých rodičů dokázal vypracovat v umělce, který se umí prosadit v malířství, hudbě a nyní i ve filmu. Záběry, kdy hraje prdelí na klávesy za vyluzování otřesných disharmonických zvuků, které doprovází svým šišlavým teploušským komentářem, vyhnaly ze sálu dalších pár lidí. Vesměs šlo o mladší ročníky kolem 18, kteří nemohli zcela docenit hloubku těchto záběrů. O dalších scénách, kdy se napije z flašky a pak se do ní vymočí, aby si to vše natočil nebo hře na hnusnou levitující berušku, můžeme říci to samé. Sexuální experiment, kdy si Genesis nabrnkne jednu mladou prostitutku dominu z Brooklynu (Lady Jaye), aby spolu vytvořili harmonický pár, tvoří nehudební část filmu a má být asi jakýmsi mostem mezi uměním a životem. Snaha pochlapit Lady Jaye a sebe ještě více poženštit postupným sjednocováním podoby, má za cíl vytvořit unikátní dokonalou bytost ve stylu dva lidé, jedna duše, jedno tělo. Asi jsem duší příliš málo umělec, abych dokázal docenit tento polysexuální experiment v celé šíři. 20% (10.07.2011)

Weird! Queer! Aneb když osmdesátá léta byla pod silným vlivem Jacka Kerouaca a Williama Burroughse. Touha po tom vymanit se z osidel svých vlastních těl a redefinovat tělesnou schránku jako takovou - dokument o osobnosti, která se rozhodla ze sebe a svého těla udělat umělecký předmět a vystavit jej v samotném centru mediálního dění. Sedmdesáti minutová odysea do nitra umělecké duše, které jedno tělo nestačí, co v polovině chytne a nepustí. Žij každý den, jakoby byl tvůj poslední! She's wonderful. [MFFKV 2011] (03.07.2011)

Pro miláčky industrialu, queeru a nekrabicového smýšlení připravila Marie Losier hloubkovou sondu do života Genesise. Upřímná výpověď člověka, který chtěl bořit bariéry a našel si partnera se stejným vnímáním. Pohled do zákulisí šíleného, monstrózně otevřeného světa, který (bohužel) není pro všechny. Pokud se někomu někdy podařilo zachytit pravou lásku, pak se to povedlo právě Marie Losier. Jestli ji někdo prožil, pak Genesis a Lady Jaye. Měli svůj sen, svůj svět, svou hudbu a snažili se lidem otevírat oči až do hořkého konce. (03.07.2011)

46th KVIFF 2011 - 2011: A MUSICAL ODYSSEY - 2011: Hudební odysea (The Ballad of Genesis and Lady Jaye / THE BALLAD OF GENESIS AND LADY JAYE / Balada o Genesisovi a Lady Jaye) (12.09.2011)