Lenny

Lenny Bruce ( Dustin Hoffman ) dokázal strhnúť masy, bol nesmierne populárny, lebo rúcal vtedajšie tabuizované témy ako sex, homosexualita či rasizmus. Vyjadroval sa priamo, niekedy obscénne a hoci popularita rástla, pokrytecká spoločnosť mu robila problémy. Podľahnúť mesiášskemu komplexu býva ľahké, hoci v tomto prípade pádu pomohli skôr drogy a stres. Čiernobiely film je kombinovanou spoveďou jeho blízkych s vystúpeniami "one-man-show" a následných súdnych procesov. Je obžalobou nepripravenej spoločnosti v plnej miere tolerovať slobodu prejavu - absúrdne dokumentované v poslednom súdnom pojednávaní. Dustin Hoffman v prvej polovici 70-tych rokoch neochvejne stúpal do hereckých výšin a jeho Lenny je viac než výborný. (19.02.2010)

Leonard Bruce - příliš upřímný kritik americké společnosti, anebo nevzdělaný narkoman, kterého proslavilo několik sprostých slov? Na Fossově biografickém dramatu je sympatické, že nenabízí jednoznačnou odpověď. Jedno je však nezpochybnitelné, Lenny Bruce byl kontroverzní osobností. Nepřiměřeně tvrdé postihy za několik neslušných vtipů (neslušných pro prudérní Ameriku 50. a 60. let) jej přiměly k dosti ostré politické satiře, která však zaváněla přílišnou sebelítostí a vztahovačností. Přínos Lennyho do problematiky lidských práv a svobod je značně diskutabilní a nejspíš ne natolik významný jako rovněž zfilmovaný případ Larryho Flinta. ___ Po pár minutách mi bylo jasné, proč se tvůrci rozhodli pro černobílý formát, kamera Bruce Surteese nemá chybu a dokonale navozuje atmosféru tehdejší doby. Lenny se z podstatné části odehrává v různých nočních podnicích, kde jsou kameramanovy možnosti přeci jen dosti omezené, Surtees však dokázal rozehrát fascinující hru světel a stínů, detailů, celků a polocelků a například nasnímání ladných křivek spoře oděných dívek nepůsobí vůbec vulgárně, naopak, jsou to záběry esteticky velice procítěné (bez jakékoliv ironie). Kamera si rovněž dobře rozumí s tváří Dustina Hoffmana (který se na skutečného Bruce trochu podobá), jehož vyprávění vtipů nepostrádá určitou dynamiku a i když občas plácal naprosté pitomosti, byl jsem jeho projevem fascinován. Jedním z vrcholů filmů je scéna, kdy kamera ustane na jednom (velice vhodně zvoleném) místě a „mlčky“ sleduje Hoffmanův zhruba sedmiminutový výstup – úžasné! ___ Lenny se kromě mimořádně kvalitní kamery a hereckého výkonu vyznačuje neobyčejnou otevřeností. Pokud jsem to dobře pochopil, vychází z výpovědí přímých účastníků daných situací, které vidíme rovněž ve filmu, avšak zahrané herci. Drogy, vulgarismy, problémové manželství, sexuální orgie – Fosse se nevyhýbá ani těm nejbolestnějším detailům z komikova života, díky čemuž dal vzniknout jednomu z nejupřímnějších životopisných filmů, který zhruba stejnou měrou kritizuje objekt svého zájmu jako objekt kritiky objektu svého zájmu. 90% (19.04.2007)

To Lennyho tepání amerického pokrytectví je vážně skvělý včetně argumentů v podobně srovnávání se zabíjením. Osobně si však neumím neumím představit, že bych za podobný představení platil a ještě ke všemu se při něm bavil. Dustin Hoffman opět skvělej, ale co mně kazilo zážitek, byly ty častý flasbacky, to bylo zmatený jako Goro v Tokiu. (23.04.2018)

Amerika byla vždy mnohými lidmi považována za jednu z nejdemokratičtějších zemí světa. Přitom si v sobě její obyvatelé stále nesou na západní svět velmi konzervativní myšlenky svých puritánských předků. Právě proto byl Lenny několikrát zatčen. Použil slova místo zbraní, aby u diváků prolomil zpátečnické ledy a byl v tom velmi dobrý. Jinak to však bylo se státním aparátem...hlavně v druhé polovině filmu pak můžeme zřetelně vidět ten pověstný boj jedince s větrnými mlýny. V tomto poněkud netradičním biografickém snímku můžeme vidět celkem tři hlavní roviny - vývoj Lennyho života a kariéry od začátku 50s až do jeho smrti, který je prokládaný jeho výstupy z jeho pozdějších let a důležitou úlohu zastává také rovina "současnost", ve které je prováděn rozhovor (samozřejmě fiktivní) s Lennyho životní láskou, manažerem,... Všechny tři části fungují jako celek téměř bezchybně a nemám jim téměř co vytknout. Černobílý film navíc poskytuje přesný nádech a atmosféru 50s a první půlky 60s. Bob Fosse si poradil skvěle. Ale má největší poklona musí zákonitě směřovat k Dustinu Hoffmanovi. Tímto způsobem zahrání Leonarda Schneidera alias Lennyho Bruce se definitivně usadil mezi (alespoň mou) TOP nejlepších filmových hereckých výkonů. (04.07.2009)

Lenny Bruce (Dustin Hoffman) je jako bavič ještě začátečníkem, když na začátku 50. let v nočním klubu v Blatimore pozná čilou striptérku "Hot Honey" (Valerie Perrine). Oba v sobě naleznou zalíbení a Lenny se s Hot Honey ožení¨, po čemž začnou vystupovat spolu. Lenny se při svých vystoupeních nebere žádné servítky ani v těch nejožehavějších sexuálních záležitostech, čímž si sice získává přízeň publika, avšak brzy proti sobě popudí policii. Tehdy začíná Lennymu těžký boj proti americkým strážcům mravnosti... Bob Fosse v tomto filmu vypráví autentický portrét skutečného baviče Lennyho Bruce, poměrně dokumentární formou založenou zčásti na mystifikačních interviech. V USA se film stal kasovním trhákem, stejně jako nadchnul Dustin Hoffman v titulní roli, za kterou získal svoji třetí oscarovou nominaci. Ani angažování relativně neznámé Valerie Perrine se neukázalo jako chyba. Zajímavé je, že v castingových zkouškách na tuto roli se musel vystřídat bezpočet hereček. Všechny pak obzvlášť v milostných scénách. Dustin Hoffman to komentoval tak, že měl možnost líbat 90 nejhezčích žen Hollywoodu. (16.02.2005)