Thor: Temný svět

Zhruba první hodinku mě Thor: Temný svět nijak extra nezaujal. Jenže pak Thor s Lokim vytáhli do boje a od té doby následuje poctivý Marvelovský nářez. Scéna, kdy Loki umírá (but not really:) mi i vehnala slzy do očí. Fakt, že Chris Hemsworth dokáže mít perfektní chemii s kýmkoliv, kromě Natalie Portman, se potvrzuje i zde. Zejména to jiskření mezi Chrisem a Tomem Hiddlestonem je jedno z nejlepších v MCU. Prostě God of Thunder x God of Mischief Forever:) Thor nikdy nepatřil mezi mé nejoblíbenější postavy, ale postupem času jsem ho začala mít opravdu ráda. Thor: The Dark World v sobě dokázal výborně spojit velkolepou, vizuálně vytříbenou akci, aniž by přitom zůstal pozadu s vývojem postav. To se Marvelu daří snad v každém snímku. (03.03.2018)

Jestliže Iron Man 3 vzbudil naděje, že by se marvelovky konečně mohly vymanit z předvídatelné kolonky „řemeslné omalovánkové tuctovky nic proti ničemu a za každou cenu pro všechny a tedy ve výsledku pro nikoho“ a vydat se svébytnější cestou, tak nový Thor tuto naději zadupává hluboko do země. Nic tu není vyloženě špatně, ale zároveň tu nic není ani vyloženě dobře; prostě připosraná sázka na jistotu jako většina předchozích marvelovek. Opravdu zdařilé je to pouze v těch momentech, kdy se to nebere vážně. A těch je jako šafránu; Lokiho cameo kejkle, věšák, metro, obludka s holoubky a… A to je tak nějak vše. Ve výsledku tedy cca třicet vteřin opravdové zábavy a nikoli pouze jejího předstírání? (08.11.2013)

Tenhle film mě přivedl k myšlence zavést nějaký exkluzivní seznam filmů, jejichž prvních deset minut mě přinutí položit si otázku: "Co to jen dělám se svým životem?", odejít od obrazovky a dělat jiné věci. Ačkoliv musím uznat, že Thor mi tady přišel lépe vypadající než v prvním díle a u Natálie jsem si zase říkala, jaká to byla kdysi plnokrevná žena a dnes že už je to jenom uměle vypadající loutka. --- Tak už můžu s čistým srdcem hodnotit, protože kvůli tatínkovi jsem to už viděla celé. Fascinuje mě přerod, že v jedničce se neděje vůbec nic, zatímco tady se všichni zuby nehty snaží, aby se dělo všechno. Z mé volby slov je doufám jasné, že podle mého názoru tyto snahy moc nevychází. Nejvíc mě ovšem deptá, jakým způsobem zacházejí s pojmy jako je obětování, sebeobětování, loajalita, láska... Já jsem fanda toho, když se vyprazdňuje forma, aby pozornost tím intenzívněji ulpěla na obsahu. Tady se to děje naopak. A i když míchají sci-fi a fantasy a bůhví co všechno ještě dohromady, tak je to totálně bez výrazu. (09.02.2014)

Taylor nezvládá vybalancovat dramatickou a komediální rovinu a tak má dívák v jedné minutě téměř slzy na krajíčku a v druhé se přiblblble hihňá. Vím to, protože vedle mě seděl uhrovitý nerd a chvíle naprosté fascinace se mísily s bujarým hýkáním. Chybí i smysl pro gradaci, protože snímek je na vrcholu uprostřed, začátek je trochu pomalý a konec vysloveně zkratkovitý (po bitce v Londýně). Jinak má druhý Thor především prodat širší Marvelovský vesmír, vysvětlovat, představovat a ohromovat, což se mu daří. Bez problémů vrší rozmáchlé scény, ve kterých se nehraje o nic menšího než právě o onen vesmír. Mezi jeho anhilací a padouchem stojí parta nešikovných vědců, korbič s kladivem a patologický lhář/podvodník/masových vrah. Z nichž nejzajímavější je právě poslední jmenovaný. Ano Loki znovu vládne (doopravdy) a film si ve scénách, kde se vyskytuje, krade pro sebe. Asgard je konečně představen v celé své velkoleposti, stejně jako další z devíti světů toho stromu či co to je. Zlí elfové jsou prima záporáci, s velmi osvěžujícími střelnými zbraněmi a efektními granáty. Bitek je tu požehnaně, i když by se hodila jistější ruka a víc nápadů. Natálka chudák vyfasovala jednoznačně nejblbější postavu (asi jako protipól k Bohu) a to jak moc jí to v těch šatech sluší, je jediným kladem, který se dá směle prohlásit. Potitulková scéna se Sběratelem navnazuje hodně, zvlášť tím co se po ní rozpoutává v diskuzích. Chystají se velké věci a svět Strážců galaxie vypadá velice podivně až vábně. Jsem upřímně zvědavý. P.S: Capovo cameo patří zatím k nejlepším. Bůh žehnej Ameri... (12.11.2013)

S Thorem jsem to měl, co se týče spokojenosti, jasný vlastně už předtím, než jsem na něj do kina vůbec šel. Pár týdnů před tím, než jsem film shlédnul, jsem se totiž jel podívat do Berlína a tam jsem náhodou zažil německou premiéru, které se zúčastnil jak Chris, Tom, tak Natálka. Zažil jsem takovou premiéru poprvé a musím říct, že stačí málo, aby mě všechno kolem toho filmu vysloveně pohltilo. Ta atmosféra je neuvěřitelná. Herci se všude na všechny usmívají, vše podepisují, se všemi si nezávazně popovídají. No neřikejte mi, že byste si je během chvíle nezamilovali. Já jo a druhý díl Thora jsem po tomto zážitku prostě musel vidět. V kině to pak byla hodně slušná jízda. Vlastně to není žádná vyslovená hitparáda, ale musím říct, že v té záplavě super hrdinů a obnovování nových trilogií, je mytologie kolem Thora moc fajn. Vlastně je to taková poctivá filmařina, která se vůbec nebere vážně. Na rozdíl od jiných Marvel komiksových hrdinů je tohle příjemná změna. Akce je slušná, efekty vydařené, humor není špatný a do toho všeho se protočí skvělé herecké výkony, hlavně Tom Hiddleston a jeden nenápadný kult, který se začíná čím dál tím víc zvětšovat. Akorát jsem se ještě pořád nedokázal rozhodnout, jestli jsem tým Thor nebo tým Loki. (17.11.2013)