Za černou duhou

Mega surreální art, který ochotně vstřebá jen pár jedinců! Ale i mezi nimi se jistě najdou tací, co budou vytýkat plno naznačených věcí a nerozvrstvené myšlenky. Ostatním bude Za černou duhou připadat jako nesnesitelně dlouhý experiment. Debut neznáméno Panose Cosmatose je vskutku podivuhodná audio-vizuální rozkoš, která sice má svůj příběh, ale nehraje hlavní roli. Nepřipadal mi ani zas tak chladně odtažitý, protože v něm jisté paralely a interpretace lze zahlédnout. Je pravda, že některé pasáže mohou být trochu nezáživné, ale pak tu byly zase ty, ze kterých jsem totálně ztratil dech a nebyl jsem schopný vpustit jedinou myšlenku (viz třeba přesně ta v polovině!). Opravdu film pro hardcore fandy bizarností, které ocení jen hrstka. (13.01.2016)

Nebudu lhát. Za prvních 10 minut bych bez váhání napálil tomuhle filmu čistých 5*, protože ten rozjezd byl sakra dobrý. Jenže pak Cosmatos začal echt experimentovat, navzdory celému ději a počáteční atmosféře a začalo to jít celé do háje. Vizuálně to sice je zajímavé pořád (i když by to chtělo ubrat někdy na barvách), ale všechny ty bezdůvodně úmorně dlouhé scény, ve kterých postavy jenom tiše čumí, nebo ty, ve kterých jen něco blikalo, ach jo... A to neustálé zabírání toho jehlanu už časem spíš otravovalo. Samotný příběh je zajímavý, jenže opravdu vystačí na takových 30 minut, Tady je prostě uměle natažen na dvě hodiny, asi to mělo vyvolat atmosféru, ale mě to docela minulo a nudil jsem se. Vadil mi i ten konec, který jako by vypadl z nějakého béčkového sci-fi hororu. Takhle sám o sobě by mi nevadil, ale ve spojení s tím hodinu čtyřicet (zhruba) dlouhým experimentováním a vymykáním se klišé to prostě nešlo dohromady. Cosmatos ten konec evidentně moc ujasněný neměl, tak zvolil poněkud zbabělou formu. A nebo měl natočit normální film bez nějakého experimentování. Třeba by to i líp dopadlo, ale možná taky ne. Těžko říct. Každopádně Za černou duhou mělo podle mě velký potenciál, který se bohužel nepodařilo projevit a tak z toho je jen utahaná nuda. Lepší 2* (01.07.2020)

Neuvěřitelně, ale opravdu neuvěřitelně zdlouhavé sci-fi drama / psycho thriller, jehož děj by se zkratkovitě vešel do 12-minutového kraťasu, místo toho je neúměrně natáhnut na téměř dvouhodinovou stopáž. Tohle minimalistické představení pro pár postav, několik místností a skoro žádný děj však nevyvolá svou zvláštností nějaké napětí či depresi, ale pouze stav neutuchající nudy. Závěrečné WTF pak nechá zadupat do země i těch pár hezkých obrazů, které mohly zůstat v paměti. Debut nedebut, tohle mě zkrátka nasralo. (18.03.2012)

Kanadský snímek „Za černou duhou“ je docela zajímavou prvotinou režiséra, který si buduje celkem osobitý styl. Jako kdyby řecké kořeny vždy zapůsobily tak, že se režiséři projevují do jisté míry bizarně. Panos Cosmatos posunul odkaz svého otce – režiséra filmů „Rambo II“ nebo „Cobra“ – do naprosto jiné roviny. Od Panose nesmíte čekat jen akční biják, musíte č čekat něco náročnějšího. (03.10.2019)

Tak som sa opäť nechal uniesť oblakom surrealistického opojenia. Tentoraz to bolo ale naozaj výnimočné. Niečo tak vizuálne nádherného a racionalitu požierajúceho som už dávno nevidel. Moja fantázia pracovala na plné obrátky hoci sa nemala logicky o čo oprieť, chýbal tu pevný bod ukotvenia príbehu. Čo samozrejme bežných filmových divákov požierajúcich konzumný "odpad" okamžite odradí. Mňa to však naopak doslova priklincovalo k stoličke a nepustilo ma až do konca. Nenachádzam slová... Abstraktnosť obrazu, hra s osvetlením, filtrami a jednoduchá elektronická hudba v pozadí v takto dokonale zmiešanej substancií robí s tohoto diela dokonalú surrealistickú snímku ktorá sa kilometrovým oblúkom vyhýba zaužívaným konvenciám. (31.12.2014)