Trans

Dany Boyle je režisér, jehož tvorba se nedá přehlédnout. Řemeslo má dokonale v malíčku, je kreativní a hravý, umí překvapovat technickými fígly a filmovými efekty. Ať už se pohybuje po půdě jakéhokoli žánru, dokáže vytvořit působivou podívanou a jeho režijní schopnosti často zakrývají chabý scénáristický fundament a přebíjí banální námět. Trans je na první pohled kriminálka o jedné loupeži, která se po počátečním úspěchu zadrhla a změnila v noční můru pro její aktéry. Loupež se totiž zdařila, otázkou zůstalo, kde je lup, kdo se všem snaží vytřít zrak, kdo a kým manipuluje a kdo tahá za drátky. I když mi bylo jasné, že Boyle si hraje především se mnou jako divákem, na tu hru jsem bez problémů přistoupil a za sebe můžu říct: bavil jsem se nejspíš víc než při všech třech Dannyho parťácích dohromady. Pro běžného návštěvníka letního kina je Boylův biják patrně příliš komplikovaný, připomíná složitou strategickou deskovou hru tam, kde většina hráčů očekává rozjuchanou párty hru bez nadměrného namáhání mozkových závitů. Já si ale všechny zvraty, kdy se zásadně měnil pohled na dřívější děj a jeho aktéry, opravdu užil a pranic mi nevadí, že v reálu by to s hypnózou takhle určitě nefungovalo. Trans podle mě spadá do nepočetné kategorie snímků, které si je možné vychutnat opakovaně a dokonce si jej při následné projekci víc užít. Celkový dojem: 95 %. (08.07.2013)

Ťuk! Ťuk! Ťuk! Roztomilá detektivka, střižená přesně dle dnešní módy. Jen hypnóza není tak klíčová jak se nám PR snažilo vnutit a obraz není tak úplně to o co se tu hraje. Příčetnost, lež, zloba, láska a nenávist. Boyle tenhle koktejl namíchal dle svého tradičního receptu a jeho rukopis je patrný skoro v každém záběru (kelímek hozený do kamery) jen zase možná ukázky prozrazovaly příliš. Cassel výborný, Rosario Dawson hlaďoučká a McAvoy mistrně střídá polohy a je nenápadným loutkařem celého Tranzu (nebo Transu?). Líbivé a ne úplně hloupé. Prvotřídní hudební složka vznikla pod dohledem Ricka Smitha. (13.07.2013)

Doufám, že móda tohoto typu filmu už pomalu odchází, protože tyto filmy jsou čím dál trapnější, hloupější, překombinovanější, prázdnější.... Z čeho se kritici mohli podělat slastí u Inception, je zde dovedeno k naprosté absurdnosti, a vlastně to vypadá, že divák už je úplně vedlejší. Podle tohoto mustru totiž nevznikají filmy, které by překrývaly různé významové roviny, různé zdánlivě neprůsečné látky a náměty k přemýšlení... Podle tohoto mustru vznikají jen narační guláše, pouhé hádanky či hlavolamy (!) - Primární otázkou zde je: "jak je to asi doopravdy?" (přičemž to "doopravdy" je zase jen umělcova fikce bez hlubšího smyslu; zkrátka jde o honbu za pointou). V Transu se vyprávění tolikrát otočí, tolikrát změní směr, že už vlastně nemá smysl ptát se, jaká je pointa (neřkuli "proč" je to tak, jak to je). Nula procent smyslu, sto procent efektů. Nevynucuju si tímto film jako od Dreyera nebo Tarkovského, ale balit tuctovou šestákovou zápletku do X protichůdných výsvětlení bez jasně daného příběhového rámce (a třebas i s otevřeným koncem) a tvářit se u toho jako tajemný hrad v Karpatech, je už opravdu jen pro odvážné. Takhle si film jako zábavu nepředstavuju. Závěrečná scéna s váhajícím Vincentem Casselem, zda zmáčknout nebo ne, je vyvrcholením trapnosti hlavolamových filmů a nabízí možné řešení "syndromu točící se káči": tj. bude se točit, dokud divák bude ochoten za tento balast platit. Neskutečná nuda. (20.06.2013)

"Chceš si to pamätať alebo zabudnúť?..." Slová D. Boyla (bonusy na dvd) o tom, že 99% divákov uvidí jeho film len raz si zobral k srdcu. Film vizuálne i zvukovo doslova napeckoval a príbeh, ktorý vám zamotá hlavu nezaostáva. Režisér i strihač sa vraj v strižni tiež zapotili, takže si z toho nič nerobte. Snové, vzpomienkové, hypnotické i reálne scény nie sú farebne ani nijako odlíšené a je tu občas menší problém s orientáciou. D. Boyle sa nebráni a sám priznáva, že to bol ich zámer dostať do transu a neistoty i diváka. Zložito podaný a vizuálne bohatý film je vo svojej podstate jednoduchým príbehom, len treba vydržať do konca. Niečo môžte v priebehu filmu tušiť, ale uhádnuť akým smerom sa film v ďalšej scéne zvrtne je niekedy nemožné. Viac ako inokedy sa tu kládol dôraz na hovorené slovo. Na hypnotickom hlase R. Dawson zvukári popracovali a úlohou kameramana bolo diváka zneistiť, preto je tu mnoho pokrivených záberov cez sklo. Dvd obsahuje pár zaujímavých bonusov a z jedného sa dozviete , že skutočne je 5-10% ľudí veľmi ľahko zhypnotizovateľných a sú schopný takmer všetkého...80%. (13.11.2013)

Danny Boyle vystihl ideální mix mezi odpočinkovou zábavou a nadsazenou překombinovaností. Sérií bezchybně fungujících hypnóz intrik a podfuků nelze brát úplně vážně, ale právě o tom to je. Trans je stylový thriller s neutuchajícím tempem a přiměřeně působivými wow momenty... Pocit podobný jako z Wanted. 8/10 (04.11.2015)