ヒミズ
Himizu
Režie:
Šion SonoScénář:
Šion SonoKamera:
Sóhei TanikawaHudba:
Tomohide HaradaHrají:
Šóta Sometani, Fumi Nikaidó, Tecu Watanabe, Micuru Fukikoši, Megumi Kagurazaka, Denden, Ken Micuiši, Makiko Watanabe, Asuka Kurosawa, Keisuke Horibe (více)Obsahy(1)
Patnáctiletý Sumida bydlí se svojí matkou v chalupě u rybníka, kde pomáhá provozovat půjčovnu veslic. Když se jednoho dne jeho matka rozhodne odejít, zbývá mu jenom parta bezdomovců, která stanuje u rybníka, a jeho patologicky se chovající otec, který dluží peníze jakuze a od Sumidy chce pouze jeho výdělek. Ve škole se do něj zamiluje spolužačka Keiko, dívka z podobně disfunkční rodiny jako je ta jeho. Další tvrdé životní zkoušky přivedou školáka Sumidu až na samý okraj příčetnosti. Naštěstí je tu však Keiko, která jeho životu znovu dá naději. (KlonyIlony)
(více)Videa (1)
Recenze (19)
Pôvodne som chcel dať 4, ale koniec ma utvrdil v tom, že mnohé motívy, ktoré svojim majstrovským umom Sono rozohral, vyšumelí do prázdna. Príbeh je inak veľmi jednoduchý. Utrpenie, strata identity podmienená absenciou lásky a čohokoľvek trvácneho. Otupenie emócií na takú úroveň, že aj najväčšie gesto dobroty sa od hlavného hrdinu odráža bez toho aby si to uvedomoval. Pritom sa jedná o ďalší skvelý kaleidoskop postavičiek alá Sono. Dobrácky bezdomovci, morálny jakuzáci, ukecané dievča, deštruktívny a hlúpy rodičia a to všetko na pozadí katastrofy, aká znova prinútila Japoncov pochybovať o správnosti ich cesty. Film je v tomto smere takmer bezchybný. Jediné čo dostáva celý príbeh do vôd priemeru je nevyjasnená motivácia hlavného hrdinu. Prečo sa stáva zlým? Prečo túži po samostatnosti a nakoniec ju nezvláda. Prečo je pre neho zlý chodníček lákavejší ako ten dobrý. Prečo sa dokáže vrátiť naspäť? Náznaky nie sú jasne definované. Motívy ukončené. A ja som bol celý čas na pochybách či vlastne hrdinovi držať palce, alebo nie. A na konci som nebol o nič múdrejší. V tomto prípade sa totiž opakovaný motív stráca v preexponovanej konštruktívnosti Sonovho rukopisu. A to čo by v iných prípadoch fungovalo bezchybne, tu pokulháva na logike. Je to veľká škoda, lebo malo to niekoľko silných momentov - scéna v autobuse, otcovražda, alebo finálny beh. Ale keď si uvedomím čo mám na Sonovi rád - tu sa mi toho dostalo žalostne málo a aj to pôsobilo kŕčovito. ()
Tak Sono se v tomhle filmu opravdu nezapře, to se musí nechat. Dost drsný a trochu psycho filmeček o absolutní beznaději a zoufalosti pod tíhou okolností, ovšem stopáž je malinko přestřelená a nudnějších pasáží se zde nachází více než je zdrávo, i události samotné už jsou leckdy nad úrovní realističnosti a únosnosti ze strany diváka. Stejně jako Jirkovi mi ta holčina v hlavní roli trochu připomínala Miyazaki Aoi, je to podobný typ, ovšem herecky ani půvabností na ni rozhodně nestačí, ač tu předvedla kvalitní výkon. 65% ()
Další silný,emotivní,dechberoucí a hlavně geniální drama od mistra Sona.Dobře zvolenej hudební doprovod(jak jinak) a se spoustou skvěle hrajících a známejch herců(pro příznivce Sona určitě).Kde bych vyzvedl výkon mladýho Sumidu v podání Šóta Sometani(ho) a ještě lepší výkon ostřílenýho Tecu(i) Watanabe(ho).DOPRUČUJU. ()
Jak tento Sonův počin hodnotit? Divák který neví, že má před sebou komixovou adaptaci, se může cítít trochu zmaten. Jde o realistické sociální drama, nebo o autérskou záležitost? Furuyaho komixy se, až na prvotní komické záležitosti, nesou v realistickém duchu, je na nich však cítit autorský rukopis - libuje si v hraničních situacích, popisuje psychologicky labilní, tragikomické postavy, které nedokáží najít místo v kapitalistické společosti ani vztah k druhým lidem, jeho příběhy mají svéráznou, hořkou komiku. Je to tedy takový mix různých přístupů, které se odráží i na filmu. Konkrétní předlohu pro Himizu jsem nečetl, takže nemůžu posoudit, nakolik se předloha vedla k omezením, které jsou patrné u filmu - jako drama tento film alespoň pro mě příliš nefunguje, spousta scén je patetických, protože necítíme existenční naléhavost, která má být v jejich podtextu. Možná že to, co funguje v komixu, nemusí fungovat ve filmu. Je spousta skvělých dramat podle komixových předloh (Nana, Turn Left, Turn Right,...), tento film mě ale úplně nepřesvědčil. ()
Galerie (14)
Zajímavosti (3)
- Film je adaptací stejnojmenné mangy od Minoru Furuyaho. (KlonyIlony)
- Název filmu "Himizu" odkazuje ke specifickému druhu krtků objevených v Japonsku. (Conspi)
- Režisér Shion Sono napsal scénář před zemětřesením a tsunami v Tóhoku v březnu roku 2011. Po této katastrofě se rozhodl scénář přepsat a vyobrazit události ve filmu. (KlonyIlony)
Je to vydarená dráma od Shiona Sona. Má celkom dobrý príbeh o mladíkovi, ktorý niekoľko mesiacov po silnom zemetrasení a následnej tsunami, ktoré spustošili Japonsko nechce nič iné, len si žiť svoj obyčajný život bez väčších ambícií v malej chatke pri jazere, kde prenajíma člny, lenže ho opustí matka, ktorá strieda jedného muža za druhým, otec ho neznáša, objaví sa len keď chce peniaze a navyše mu spôsobí aj problémy s yakuzou kvôli dlhom. Ale spoločnosť mu robí aspoň skupinka slušných ľudí, ktorí prišli o domovy a spolužiačka, ktorá to má tiež ťažké, ale zamilovala sa do neho, no ten silný tlak, ktorý musí dennodenne znášať mu aj tak prinesie len množstvo problémov. So spracovaním som nadmieru spokojný, ešte spočiatku to pôsobí až moc obyčajne, čo som ale aj očakával, táto téma je pre Japoncov nepochybne veľmi citlivá, no aj tak ma len predsa trochu mrzelo, že Sono natočil len taký obyčajný film. Ale našťastie nesklamal, postupne začnú predsa len pribúdať jeho charakteristické prvky a po tretine filmu je to už presne on. Je síce pravda, že sa drží na uzde, ale aj tak tu začne pribúdať mnoho zaujímavých postáv, skvelých situácií, plno výborných nápadov a jeho charakteristických, dá sa povedať, že až trochu úchylných prvkov. Takže aj keď tá prvá tretina filmu nebola zlá, až potom je to konečne plnohodnotný zážitok, kde ma bavilo už prakticky všetko, zaujímavo podaný vzťah so spolužiačkou, vyriešenie problémov s otcom alebo yakuzou, mladíkove prechádzky po meste s nožom, strety s agresormi a plno iných. A spomenúť musím ešte dokonale morbídny nápad o zdobení šibenice určenej pre dcéru vianočným osvetlením, aj kvôli podobným nápadom mám Sona tak rád. Síce finále nie je až tak výrazné, ako je to pri jeho filmoch zvykom, ale tu ma to ani neprekvapuje, tu len predsa nešlo o žiadny zvrat alebo snahu šokovať, ale o jednoduché posolstvo, ktoré je pre ľudí trpiacich následkami takejto katastrofy potrebné. Herecké obsadenie je výborné, čiastočným sklamaním je jedine hlavný hrdina, nie je zlý, ale až tak moc si ma nezískal. No to už neplatí o prakticky všetkých vedľajších postavách, výborná Fumi Nikaido v úlohe jeho spolužiačky, ale aj všetci ostatní, či už plnohodnotné vedľajšie postavy alebo aj cameá, ktoré sú obsadené mnohými známymi z režisérovej predchádzajúcej tvorby, obzvlášť z filmu Cold fish, kde sa vrátilo kompletné hlavné obsadenie, ale aj viacero z Noriko's dinner table alebo Love exposure, takže aj toto bola radosť celý čas sledovať, ktorá známa tvár sa objaví kľudne aj v minimálnej úlohe. Réžia a technická stránka sú na tom dobre, síce mám radšej iné Sonove štýly, viac mi sedí napríklad ten bizarnejší ako pri filmoch Strange circus alebo Guilty of romance, ale ani proti tomuto relatívne obyčajnému nič nemám. A hudobná stránka síce nie je až tak výrazná, ale poteší aspoň výborná skladba Adagio for strings od Samuela Barbera použitá v dvoch scénach. Shion Sono má samozrejme na svojom konte aj lepšie filmy, než práve Himizu, ale aj tak som veľmi spokojný. Sono sa nezaprie, čakal som niečo obyčajnejšie a aj keď tu svoj potenciál nevyužil tak, ako mohol, stále je to jeho plnohodnotný film s množstvom skvelých prvkov, ktoré ma bavili. 79% () (méně) (více)