Jack Reacher: Poslední výstřel

Dost dobrý film, místy skoro "thrillerová komedie", něco ve stylu Gibsonovy Odplaty, s jedním velkým minusem - proč nám muselo být od začátku jasné, že tím, kdo střílel, není zatčený, ale někdo jiný? To nás pánové nemohli alespoň do poloviny filmu vodit za nos? Vůbec by mi to nevadilo. Jinak kvalita po všech stránkách. Úvodní záběr přes puškohled sice vykrádá Odpočítávání smrti, ale co už, dál to je jedna parádní scéna za druhou, přičemž ta v koupelně je nějak zvráceně k popukání a při senzační automobilové honičce mi bylo líto toho krásného mustangu. Tom Cruise se mi tady líbil víc než v Mission: Impossible, Rosamund Pike se mi líbila jako vždy, tedy převelice, no a Robert Duvall, ten byl už jen takovou třešničkou na třešňovém dortu. A co se týče hudebního skladatele Joe Kreamera, doufám, že po Jacku Reacherovi začne dostávat víc takových zakázek, protože nápady evidentně má a umí.__P.S. Podtitul "Poslední výstřel" v českém názvu je ale volovina. (15.06.2013)

Pár knížek o Jacku Reacherovi mám za sebou, a když hlavního hrdinu autor popisoval jako hubeného, skoro dvoumetrového blonďáka ve věku +/- 37 let, automaticky jsem si představila Toma Cruise... No dobrá, tak mu 20 let přebývá, čtvrt metru chybí, musel hodně zatahovat pupek a blonďatý by asi vypadal divně, ale vlastně to filmu nijak neublížilo. Bezprostředně po dokoukání bych tomuhle poctivému akčňáku nasolila čtyři hvězpičky, jenže po dvou týdnech jsem horko těžko lovila z mé nevyspalé lebky, o čem film vůbec byl. A to nesvědčí o kdovíjak silném dojmu. Dávám pěkných, spokojených, leč nenadšených 69%. (01.12.2015)

Obsazením Cruise ten film jemně surfuje na hraně parodie, ale McQuarrie umí natočit přestřelku, bitku i výstřih Rosamund Pike dostatečně přesvědčivě, aby člověk neměl pocit, že kouká na televizní inscenaci od ejdž-bí-ou. S přibývajícími díly by to mohl být roztomilý maják politické nekoreknosti, s hrdinou, který svým životopisem evokuje Jacka Bauera nebo osmdesátkové postavy Stevena Seagala. Škoda, že kvůli ospalým tržbám zůstane jen u jednoho výstřelu, ale alespoň má hezkou ozvěnu. (70%) (12.01.2013)

Cruiser hrál tak, až málem vypustil svého thetana. Strýko Hubbard by na něj byl hrdý! Dokonce i já musím uznat, že sundavá jinak špičkovému dílu pouze jednu cípatku z pěti možných. Jestli spáchá pár pokračování, dobrovolně zatáhnu celou rodinu na auditing, nechám si narvat do prdele e-meter a až mě bude otlapkávat Travolta, ani neceknu! (21.03.2013)

Film, kde první dialog začne bezmála až po deseti minutách, nemůže být špatný. Nota bene představuje Jack Reacher střední filmovou třídu umístěnou mezi blockbustery a indie/art sféru, která je podobně jako střední společenská třída na vymření. Jelikož mohou drahé filmy a bohatí lidé optimalizovat své náklady, zatímco levné filmy a chudí lidé žádné náklady téměř nemají, zbývá vše na bedrech střední třídy. Ta to ale logicky sama nedává, tudíž je na odpis (aspoň to říká Jan Keller). Mimo to představuje Jack Reacher další z mnoha skvělých příspěvků na téma post-ironie, tedy nerozlišitelného kmitání mezi vážností a parodičností. Jestliže je zvykem ve filmech, zejména v těch amerických, běžně propojovat „horizontálně“ romantiku, akci, napětí či smích, tak v poslední době tohle všechno kmihá ještě „vertikální“ mezi vážností a parodičností. Jak plyne z kombinatoriky, to už nám dává slušnou dávku všemožných variací ve způsobu, jak film poskládat dohromady. Je sice fakt, že Jack Reacher je spíše seriozně míněná podívaná, která nepatří do úplně stejný sorty filmů jako Herzogův Špatnej polda nebo Hvězdná pěchota, i tak ale dost často diváka znejisťuje tím, jak z té vážnosti vybočuje. Dalo by se to říct i tak, byť poněkud elitářsky, že Jack Reacher je komedie pro chytřejší diváky a drama pro ty hloupější. (24.04.2013)