Jack Reacher: Poslední výstřel

Rád bych tento komentář věnoval velkému kritikovi, supermanovi této databáze, jenž zde Cival zove se. Snímek Jack Rýčer je zemitý, až skoro rašelinovitý typ nadýchaného filmu s okvětními lístky na Cruisovo dužnatém stvolu, je však také trochu slatinný s fantastickými skleníkovými efekty. Tu film rachtá, tu se klepe a ondy zase břinká o cifku kamery jako chlípný děd na své ukulele. Trpělivě projektuje a blatantně odkrucuje scény, ve kterejch nikdo nikam nespěchá. Z filmu odlétají špony bratru za dvě padesát. Milý, až téměř roztomilý, oldschool pro milovníky filmu, odvarovníky máku a linkovníky Fily. Fajnově se na to ťapká, ňufá a harcuje. Čest všem karosářům z první linie. (28.12.2012)

Dnes byl ten den, na který jsem si Jacka šetřila. Naprosto mi to sedlo. Fajn akce, občas mi záběry, jak Jack řídil, připomněli podobné snímání u Speeda Racera. Jack byl chytrý i nabouchaný, ale nebyl nesmrtelný a nevěděl všechno. Prostě je opravdu dobrý bývalý voják. Helen měla krásné oči, za kterými se skrývala inteligence, které by vtipy o blondýnkách nečekaly. Upřímně docela ráda bych si přečetla knihu, protože bych chtěla vědět, co se Jackovi honilo hlavou, až tak mě jeho postava zaujala. Bavila jsem se, Tom nepůsobil zakrsle a příběh chytře odsýpal. Nebylo v něm místo pro slitování, konečně. (21.03.2016)

Až na výjimky nemám tenhle druh filmů rád. Je natočený příliš profesionálně a má dost kvalitní obsazení, takže vyvolává dojem solidní žánrové podívané, který ale nedokáže naplnit. Režisér jako by vůbec neměl jasno, v jakém žánru se chce pohybovat. Za úvodní scénu atentátu by se nemusel stydět ani špičkový krimi-thriller, snímek se zpočátku tváří seriózně a k tomuhle výrazu se opakovaně vrací, vraždy vypadají brutálně, jenže vzápětí vážnou scénu bez jakéhokoli varování vystřídají záběry jak z bláznivé grotesky a tohle střídání poloh filmu podle mého názoru ani za mák nesvědčí. Žánrové hybridy tu a tam fungují, dokáží být někdy půvabné, až neodolatelné. Jack Reacher k nim bohužel podle mého nepatří. Konec je předvídatelný a pocit z dobře odvedených scén definitivně zazdí. Celkový dojem: 25 %. (28.01.2016)

Dôkaz, že milovníci knižných detektívok a valiaceho sa deja v nich nemusia pred návštevou ich žánru v kine absolvovať frontálnu lobotómiu. Jack Reacher je síce len výnimka potvrdzujúca pravidlo o zámerne stupídnom deji konzumných krimi z dôvodu hlúpnutia populácie ako celku (všeobecne sme hlúpejší než boli ľudia pred 50. -60. rokmi), ale vďaka Bohu za ňu. (20.01.2014)

Hned ze startu zmíním, že plné hodnocení dávám jen z jediného důvodu, a tím je můj absurdní omyl, když jsem (asi z nepozornosti) nepochopil, že film hned ze začátku vyzradil, kdo NENÍ vrahem. Díky tomu se mi Jack Reacher jevil jako perfektně promyšlený thriller, který diváka vybízí k promýšlení a neustálému přehodnocování několika variant možného rozuzlení. Obvyklí podezřelí to sice nejsou, ale na akční film to působí zatraceně chytře. Jack Reacher je pak nekorunovaný král této chytrosti a má v sobě i něco ze staré školy, což ocení nejeden milovník Smrtonosné pasti... 130 minut bez jediného zaváhání, drsný záporák i jedna scéna humoru - to vše si můžeme odškrtnout. Zamrzí jen několik her na náhodu a menších klišé. 9/10 (01.06.2013)