Teď a tady

[imdb: 7.3/10] | me: Ťažký film, ktorý vám určite nezlepší náladu. Je to film o zdanlivo nezlučiteľných témach a citových následkoch ich spojenia. Musím priznať, že hoci je film ozaj dobre spracovaný, nie som fanúšik tohto žánru. Nebyť Dakoty a veľmi slušného hodnotenia, určite by som si tento kúsok nepozrel. No napriek obom týmto faktom, nie som rád, že som ho videl. Aj keď sa jedná o dobre herecké výkony, práve jeho reálnosť a náročnosť ústrednej myšlienky stoja za veľmi smutným konceptom a to je práve fakt, ktorý ma nepotešil. Čiže v skratke: Film je fo dobrý, no útoči na tie najbolestivejšie miesta a ja toto nemám vo filmografii rád.Will I still be your brother when you're dead? (15.11.2014)

Sorry, ale pro mne tu jemnou hranici mezi sentimentem a citovým vydíráním rozhodně nevybalancovali. Kde kurňa byla třeba altetrnatvní léčba? Nebo mi chcete říct, že existuje někdo jako byla Tessa, kdo nemá pud sebezáchovy?Snad ano, ale podle mého názoru to není člověk náturou jako byla ona. Takže jsem tu bulela skoro půlku filmu, ale nakonec jsem vlastně byla naštvaná co si vůbec tvůrci myslí.A jelikož jsem se dívala včera večer, šla jsem ráno do práce s pěkně opuchlým obličejem a za to mi to vůbec nestálo! (19.01.2015)

Námet možno nie je práve najoriginálnejší, v poslednej dobe je filmov o umieraní viac než dosť, ale aj tak ide o silný, dojemný príbeh. Hlavne zásluhou perfektného výkonu Dakoty Fanning. Nemôžem sa však ubrániť porovnaniu s filmami Pre moju sestru (2009) a Neklid (2011), ktoré aspoň pre mňa, predstavujú v tomto žánri absolútnu špičku. Pravdou je, že ma to emotívne zasiahlo menej ako tieto filmy. Ťažko vysvetliť prečo, atmosféra vo filme bola síce dojemná, ale nedokázala navodiť taký pretlak citov, aby potom na konci prišiel očakávaný výbuch. Bolo to smutné, bolo to dojemné a perfektne zahraté, ale pomyselnú hranicu geniálne emotívnej drámy to neprekročilo. 80/100 (02.04.2014)

Ken a Barbie s rakem. Rakovinotvorné. Doslova! Rok poté, co mi nabroušené ostří vrazila do zad NEKLIDná Mia Wasikovská, se prakticky totožná věc povedla, téměř nachlup stejně sestřihané další mé oblíbené mladé herečce Dakotě Fanning. A já se ptám: "Holky proč??" Scénář na přestlamu.. Retardovaní si popláčou. (23.01.2013)

Kdyby se Jeremy Irvine soustavně netvářil, že se nutně potřebuje poškrábat na intimních partiích, ale je mu to žinantní před kamerou, možná by mi jeho přítomnost až tak nevadila. Kdyby se Parker vykašlal na scénu s otcem brečícím ve zdemolovaném pokoji, možná bych filmu přiznala i příjemný nadhled. Zpočátku se totiž zdálo, že ironie bude hlavní nosnou linií. No, nebyla. (14.09.2014)