Legitimní násilí

Slova, která mohou definovat příběh tohoto filmu je zoufalství, zmar a beznaděj. Ale i v těch nejtěžších chvílích by si člověk měl ponechat alespoň kousek zdravého rozumu, dokonce i při pomstě, přestože se může často jevit jako legitmní forma odplaty. Thierry Lhermitte hrál fakt dobrýho týpka... (22.07.2010)

Tak tohle je jedna z posledních poctivých francouzských kriminálek, které v následujících letech začaly přebírat amaerické vlivy a ztrácet svou patinu. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let začaly do žánru pronikat politické motivy, je to i případ tohoto filmu. Upřímně mi toto ladění ne vždy vyhovuje, tady se však neobjevuje nijak nuceně a od věci. Příběh pomsty vyvražděné rodiny se naplátně objevil nesčetněkrát (známé Přání smrti, spousta westernů), především díky hercům však z tohoto omletého tématu vznikla podařená krimi. Hlavní roli představuje Claude Brasseur, moc se mi líbilo, jak zahrál člověka, co ztratil takřka všchny své blízké. Obejde se bez vypjatých emociálních projevů, ani není mlčenlivým mstitelem á la Charles Bronson. Je spíše zklamaný, nejprve z laxního policejního vyšetřování, následně z pomoci jakési domobranné až fašizující organizace. Jak píše kolega Borsalino, netypickou roli ztvárnil Thierry Lhermitte. Gangster, který nemá žádný soucit skoro ani s vlastní sestrou (ztvárněnou "komisařkou Julií Lescautovou"), stojí na opačném břehu proti jeho švihákům z komedií. Slizkou roli získal tentokrát i Michel Aumont. Velmi slušných 70%. (17.10.2010)

Chlapíkovi behom nevydarenej lúpeži vyvraždia rodinu a keďže sa polícia k činu nemá, tak sa rozhodne zobrať spravodlivosť do vlastných rúk. Námet na drsný revenge sa tu ale vydal iným smerom. Je to skôr detektívka v ktorej chlapík postupne odhaľuje politické pozadie celej lúpeže a do toho tu máme trochu filozofovania o zmyslu pomsty alebo trestu smrti. Proste taký starosvetský mišmaš s pomalým tempom. Ja som si to pustil hlavne kvôli Lambertovi a on nesklamal. Síce má len vedľajšiu ale výraznú úlohu drsniaka so spôsobmi na úrovni, ktorý spôsobí v úvode ten masaker. Väčšinu filmu si vystačí so svojím podmanivým pohľadom a holt to znova funguje. Ale aj ostatní z hviezdneho obsadenia predvedú adekvátny výkon. Celkovo to je v každom ohľade taký mierny nadpriemer na jedno spokojné pozretie so starším členom rodiny, ktorý bol v dobe vzniku filmu už dospelý. 6/10. (28.12.2022)

Kriminálek s politickým podtextem natočili Francouzi haldu, mnohé byly neporovnatelně lepší, než tento zcela průměrný film. Člověku se až nechce věřit, že tak povrchní snímek natočil režisér filmu Jako štvaná zvěř. A Brasseur má na svém kontě také mnoho zdařilejších filmů. I ta Genestová si nalezla lepší polohu v Lescautové. (07.05.2012)

Neřekl bych, že se jedná o zase tak moc typickou francouzskou krimi staré školy. Z té situace, kdy policie dává ruce pryč, přestože jim Martin Modot (Claude Brasseur) naservíroval vyřešení případu až pod nos, se mělo vytěžit víc. Jistě, policie je v tom zapletená a nemá chuť cokoliv odhalovat, pak to buďto mělo jít víc politickou cestou (skandál pro ně) anebo měl další vývoj směřovat akčněji. Takhle se hlavní hrdina dostane k řešení, promiňte mi to nevhodné klišé, jako slepej k houslím. Při té přiležitosti se potěší pohledem na svlečenou Véronique Genest (přestože se jedná o jeden z jejích prvních filmů, nebyla před kamerou nahá poprvé). Skvělý dabing Miroslava Moravce, který zachrání jakoukoliv situaci. (25.03.2013)