Probudím se včera

Mezi jeden z největších nešvarů současné české komedie je snaha o vtipnost v každém záběru. Děj tak působí necelistvě díky přílišnému rozštěpení na jednotlivé vtípky provázané velmi primitivním rámcovým příběhem. Ukončení většiny jednotlivých dialogů více či méně vtipnými gagy rovněž napomáhá vzniku většího odstupu od diváka a tím pádem i vyvolává pocit umělosti celého díla. A to je problém i tohoto Šmídmajerova snímku. Což je docela škoda, protože tenhle námět spolu s nostalgii po osmdesátých létech mohl být příjemným překvapením. (05.11.2013)

Slyšel jsem na tenhle film v okolí dost chvály. Říkal jsem si, že by nemusel bejt špatnej, a že bych možná ty hrozně vokatý product placementy mohl hodit za hlavu. Dobrý bylo, že product placement byl prakticky jenom v současnosti. Jakmile příběh vlítnul do roku 1989 o product placement neštěknul ani pes. Z toho ale pramení i celkové hodnocení. Já bych za nápad určitě dal hvězdičku. Se zpracováním už je to ale horší. Přítomnost byla natočená jak Ordinace v růžové zahradě včetně samotných herců. Scény z roku 1989 pak vypadají, jak kdyby je točil úplně jiný režisér. Jiná atmosféra, jiní herci, jiná kvalita. Ten rozdíl kvality je až hrůzný. Za rok 1989 si to ale vyslouží minimálně tři hvězdičky, protože některé scénky neměly chybu. Proto si myslím, že nápad nebyl špatný, škoda jenom toho špatnýho zpracování. No a závěr, ten byl na tom úplně nejhůř. Učitel češtiny Petr si změnil život, ale v poslední scéně vlastně vůbec nevěděl, jak ho prožil, hlavně, když je to tak, jak to chtěl v roce 1989. Bomba. Takže on si v roce 1989 změnil život a pak do roku 2011 fungoval jako robot bez myšlení. To bylo fakt debilní. A nebylo to jediný, co mě na filmu štvalo. Třeba koukám rád i na evropské filmy a opravdu málokdy vidím v evropských filmech Product placement. Tady učitel češtiny Petr nasedne do auta a pije Big Shock s logem brutálně viditelným snad přes celý filmový plátno. Pak si sedne do hospody, která má viditelně hlavní logo Labutě a pije Lobkowicze, kterej má logo snad všude. I na záchodě. Nakonec si dá Orbitku a odjede v super sporťáku z Wolfsburgu. No, fakt paráda. Nebejt těch skvělejch fórků, které filmy zachránily, tak je to na odpad. (10.09.2013)

Ať už se jedná o komedie či dramata, tento sci-fi prvek ve filmu mě prostě nikdy neomrzí. Tvůrcům se to v tomto případě navíc povedlo poměrně zdařile skloubit s komediální stránkou a využít nabízeného potenciálu, což se o všech českých filmech posledních let v tomto žánru říct nedá. Film rozhodně v mnoha momentech pobaví, s koncem začne sice trochu ztrácet (přepálená stopáž), ale celkově jsem si ho nadmíru užil, a to i díky projekci v letním kině v parku se sklenkou vína. PS: Za tu do očí bijící reklamu některých českých výrobků uděluju jedno velké bezvýznamné mínus! 75% (26.07.2013)

Je sice pravda, že českých filmů, které by se daly zařadit mezi "sci-fi", je poskromnu, ale ani tato skutečnost "Probudím se včera" nezachrání. Herecké obsazení překvapivě dobré, zápletka nepřekvapivě obšlehlá z "milionu" zahraničních filmů / seriálů / knih, znalost předrevolučního roku překvapivě mizerná, finále nepřekvapivě blbé. Spoiler: Jj, taky si neumím představit větší happy-end než poznat své děti až cca. kolem čtrnácti a osmnácti let jejich věku... (ironie) (14.09.2014)

Ráno vstanu a sežvýkám si Orbit. Objevilo se pár vtipných momentů (myšleno dva), ale jinak.. Někde za polovinou tomu spadne řemen, přesvícená stylizace ala Vyprávěj má blíž k nostalgické umělině než šedivé autentičnosti a Marty McMádl vypadá, jak kdyby si z pusy vyndal zubní protézu. Jakému publiku to bylo vlastně určeno? U nahánění ušatého emigranta Waldemara jsem se v tom úplně ztratil.. (23.11.2021)