Invaze 1968. Ruský pohled

Ktovie ako by sa vtedy zmenila spoločnosť a svet, keby Dubček a jeho blízke osoby zmenili socializmus a dali mu tú ľudskú tvár, ktovie ako sa zmení spoločnosť a svet, ak sa podarí jeho synovi presadiť priamu demokraciu. Vtedy neželaní takzvaným východom, dnes akoby neželaní tazvaným západom, pretože ani ten akýsi boľševizmus a ani liberálny kapitalizmus nie sú ničím dobrým. Som rád, že ponúkli aj pohľad Rusov na dané udalosti, aj keď prišli sem aj iné vojská z krajín Varšavskej zmluvy a ich názory sa tu akosi opomínajú, proste téma taká nebola, čo je škoda, zaujímali by ma názory Maďarov, či Poliakov, lebo takí Rumuni sem neprišli. Vybrali skôr disidentov, čo svedčí, že skrytý hnev možno voči Rusom ešte existuje, nie je to úplne objektívne, ale aspoň že tam je ten generál s jeho výpoveďou, či Gorbačov. Tiež nie sú rozobrané do hĺbky všetky udalosti, vlastne väčšinu akoby opomína, taktiež sa tu skôr hovorí o Prahe a rozpor generála, ktorý tvrdil, že nevedel o mŕtvych sa so skutočnosťou, kto vraždil, kto tajil informácie, nekonfrontoval. Takto to nedá úplne dobrý pohľad na veci, no to, že išlo o inváziu, na tom sa nič nezmení. Oklamaní, neinformovaní, opustení, vo svete plnom neslobody takmer všade, kde aj na západ od nás bola tá sloboda relatívna, no možno väčšia než u nás. V histórii si ľudstvo musí prechádzať rôznymi obdobiami a mnoho ich je hrozných, no mám pocit, že vždy sa aspoň trocha posúvame, niečo sa uvoľňuje, niečo sa kazí. Dnešných Rusov by toto malo zaujímať, tak ako aj nás, no vinu už novým generáciám netreba pripisovať, už postupne tvoríme inú históriu. (17.03.2014)

Prehľadný dokument prínosný hlavne pre stredoeurópske prostredie, v ktorom na úrovni hospodského mudrovania stále ešte vládne manicheistický pohľad, že čo Rus, to boľševik (hoci poslednou dobou sa evidentne úspešne obracia proti Američanom). ___ Autor filmu je súčasne editorom knižnej publikácie Invaze 1968: Ruský pohled (2011) Ústavu pre výskum totalitných režimov. (27.08.2015)

Konečně aspoň částečný pohled z druhé strany. Autor odvedl vynikajíci práci při sběru materiálů a získávání rozhovorů. Škoda nadbytečné vycpávací vaty v podobě dobových písní a někdy možná až přílišné zveličení ozvuků ze srpna 68 pro Sovětský svaz. Myslím, že většina lidí z dřívějšího impéria zla nemá o invazi a okolnostech kolem ní ani tušení. ____ Neuvěřitelná, až nepochopitelná odvaha těch osmi statečných, kteří šli proti okupaci protestovat na Rudé náměstí a za pár minut, kdy si dopřáli svobodu, zaplatili roky svého života. Kdybychom byli slušný stát, tak by měli dostat nejvyšší české vyznamenání. ____ Neuvěřitelný, ale vzhledem k jeho aroganici pochopitelný postoj bývalého generála, který se při zaštiťování vlastní ctí dušuje, že žádné mrtvé neviděl, vojenský zákrok byl správný a na důkaz svých tvrzení uvádí, že ho v ČSSR málem napadla skupina hysterických žen, které ho mohly podrápat svými dlouhými nehty! /21. 8. 11./ (21.08.2011)

Za tohle jsem opravdu vděčný. Když dnes potkávám Rusy, kteří mi s upřímným pohledem tvrdí: "ale v tom osmašedesátém jsme vám fakt pomohli..." nebyl jsem schopen je pochopit. Tenhle dokument však pochopení napomáhá. Společnost, která sedmdesát let nepoznala nic než jakýsi socialismu, o kterém je přesvědčili, že nic dokonalejšího na světě neexistuje, o čemž se nebylo možné přesvědčit, protože do světa se z jejích členů nikdy nedostal, prostě věřila, že chce-li jim to pár Čechoslováků kazit, jsou to zrádci, se kterými je nutné, ba sebezáchovné skoncovat. Averze k Rusům mne to nezbavilo, ale jejich pohled si umím představit už líp. (03.09.2011)

"Socialismus s lidskou tváří, tahle neobyčejná formulace byla velmi výstižná.. Přesně takhle jsme to cítili a chtěli.." Výborný projekt Josefa Pazderky dává českému divákovi - Či nejlépe čtenáři !! Jeho stejnojmenná kniha skutečně stojí za to.. - možnost celou událost vidět optikou těch, kteří nás v šedesátém osmém znovu "osvobozovali".. Nicméně za nejzajímavější závěr, který jakoby jen tak mimochodem z celého dokumentu vyplývá, lze považovat alarmující skutečnost, jak se dnešní putinovský aparát snaží o zakonzervování nostalgických vzpomínek na Sovětský svaz, a logicky tak samozřejmě i oprávněnosti sovětského zásahu.. Tak aspoň štěstí, či naopak právě smůla, že ruské mladé nějaká okupace v Československu vůbec nezajímá.. (27.08.2015)