Ztracená brána

Díl první: 65% ; Malá česká žánrovka, za níž se netřeba stydět. Postup "okoukat" a "aplikovat" jde Strachovi víc než dobře, otázka je, jak dlouho mu ještě vydrží. ; Díl druhý: 65% ; Drží to v napětí. Pachatel přítomný, ale díky řídkosti vodítek stále neznámý (jestli nějaká pořádná jsou). I když hodnotím jen jako mírný nadprůměr, potěšení ze sledování přesné trojice Dvořák - Geislerová - Trojan neutuchá. Dost možná jsou to jejich roztomilé archetypy, co ozvláštňuje kriminálně-mystickou zápletku (pravý opak "uvěřitelných" a opatrných českých chcípáků, jaké v televizi často vídáme). Díl třetí: 70% ; Působivá dohra, fanfáry ale třeba šetřit, neboť chladný závěr je druhou stranou mince přehnaného zúčtování Ďáblovi lsti. Předchází mu naštěstí solidní tři hodiny, ale i u nich s odstupem vypozorujeme účelové náhody, nedomyšlenosti nebo odbočky. Ani jedno z toho obzvlášť nevadí. Jako cliffhanger na konci druhého dílu, jsou to přísady pro mysteriózní detektivku stejně zbytečné, jako potřebné. Zbytečné pro kontinuitu i tempo, klíčové pro divácký prožitek. A víc si ani Ztracená brána nenárokuje, troufám si říct. (09.09.2012)

Jirko, ty vole, hravé a interesantní, mám to za sto.. Langdon Runa, moderní look, krása Stověžaté, religiózně-mysteriózní koktejl z šejkru Vašíčka a s vtipem napsané dialogy (Perníkářovo zúčtování s rejpavým Jandákem pobavilo). I přes některé logické nesrovnalosti a neuspokojivý konec je Strachův spíše "tajemný triptych s detektivními prvky" jako osvěžovač vzduchu na zaneřáděném nádražním WC a moc bych si přál, aby se jeho autor co nejdřív dostal za veřejno-právní rozsah své tvorby.. Pro zarputilé hledače symboliky mám látku ke zkoumání. Jména detektivů pozpátku, či přesmyčkou připomínají slova Aramis (mimo jiné biskup, vévoda z Alamedy a člen jezuitského řádu) a Amišové (křesťanská denominace v Sev.Americe). A především, achtung spoiler, jakpak se jmenoval Langmajer v Copak je to za vojáka? A co hlídal člověk tohoto jména 11 sezón za pražskou Spartu..? Našel jsem okraj myšlenky.. (25.09.2012)

Strach je snáď najkonzistentnejší súčasný český režisér a scenárista. Vždy viete, čo od neho dostanete a je už len na vás, či ste ochotní to pozerať. V mnohom sa opakuje, ale zdá sa, že vo filmárčine je opakovanie matkou zručnosti. Kým u iných by som opakovanie označil za stratu invencie, u neho mi príde ako najväčšia devíza. Pokladám Stracha za veľmi dobrého autora českých TV filmov. A vôbec mi nevadí, že sú to "len" TV a nie kino filmy. (15.12.2015)

DÍL PRVNÍ - CITÁT - Tak ono se to vrátilo?........ Příběh je situován o čtyři roky později, než události v Podlažicích, které Jiří Strach nazval Ďáblova lest. Šímová, Sumara a Runa jsou zpět a řeší podivnou vraždu v pražském podzemí, kde pachatel zanechal nakreslenu Davidovu hvězdu hned nad mrtvolou muže, kterého polil H2SO4. CITÁT - Ono to není tak lehké, chytit pachatele. To není jak v televizi a někdy to má i tři díly......... Zatím se to dobře rozjelo. Další záhada je na světě. Vlas i rostlina, které nejsou z našeho světa, podivné hvězdy a zednáři. CITÁT - No, tak jdem na panáka, ne?....... DÍL DRUHÝ - CITÁT - Studenti tleskali, když mě policie odváděla.......... Dvojka skoro zavání mimozemšťanama nebo alternativním vesmírem. Je to napínavé, poučné a zajímavé. CITÁT - Sedm jich proniklo do mého světa. Sedm jich zahyne....... Zatím ještě není nic vyřešeno. Některé stopy jsou slepé a je už i několik pachatelů. A přibylo pár mrtvol. DÍL TŘETÍ - CITÁT - Vy mě máte asi hodně rád, Sumaro........ Třetí část je akčnější, mystičtější a navíc má velmi povedený konec. Je to úspěšné pokračování Ďábelské lsti. Osobně se mi líbí, že se to odehrává v Praze. CITÁT - Taky bych si dal panáka, vole...... (22.12.2014)

Nic proti mysteriózní zápletce a nijak zvlášť mi nevadí ani Trojanovy brownovsky pavědecké žvásty, které nakonec vedou-nevedou k rozluštění celého případu. Co mi vadí jsou logické lapsy (a že jich není málo) přemíra klišé (vynikající kriminalista a alkoholik bojující se svou závislostí v jedné osobě je v dnešní době a v tomto žánru takřka povinností, ještě pitomější je Töpferův rabín, působící vyloženě jako karikatura a tak by se dalo dlouho pokračovat) a pohříchu i nevalné herecké výkony některých aktérů, proti jejichž představitelům nic nemám, ale kteří si zde evidentně vybrali své slabší chvilky. Že je to blbé, to už dnes vadí málokomu, některými zdejšími grafomany je to naopak považováno za přednost, ale že je to celé dost nudné, to je mnohem větší problém. Pravda, existují i větší sračky, takže pokud někomu stačí k výkřikům "skvělé, vynikající, bravurní" "Ztracená brána", proč ne. (07.12.2013)