Posel

Televizní film, který omylem zabloudil na filmové plátno. Pamatuji si reakci kinaře na diskusi po předpremiéře filmu na LFŠ, který vyjádřil svojí obavu, že na ten film žádného diváka nenaláká. A měl pravdu. Filmu zřejmě hodně ublížil malý rozpočet, kameraman měl k dispozici běžnou TV kameru, která má své limity. Škoda nevyužitého potenciálu brněnských reálií, které se zas tak často v českém filmu nevyskytují. (10.01.2015)

Toto bolí, toto bolí. Nebýt hrdá Brňanda, která zná téměř všechna místa, kde se děj odehrává a nebýt na premiéře v Lucerně, kam mě pozval jeden známý, který se dosti význačně na filmu autorsky podílel, moje utrpení by bylo menší a ještě menší, až by bylo nejmenší na celém světě... Ale vážně - proč ta falešná skromnost, žádná ambice odrovnat emocionálně diváka? Kde jsou ty časy, kdy bylo třeba zabít Sekala? Kdy byla platonická láska venkovského faráře k obyčejné selce tak srdcervoucí? Sice mě u Karamazových zachvátila euforie, ale jak vidno značně předčasná. (POZOR SPOILER! Vlastně jen od toho dotyčného známého vím, že hlavní antihrdina se chtěl změnit k lepšímu, jenže pak ho zmlátil ten týpek a nějak se to celé posralo a blablabla. Mimochodem to jsem teda jako z filmu vůbec nepostřehla a na konci Petrovi daný osud přála.KONEC SPOILERU.) Plytkost děje, postav, chování hodící se k puberťákům. Děj zkrátka plyne, vlastně vás ani nezajímá, co bude dál a to, co je v následujícím záběru, vás nepřekvapí. Souhrn klišé končící ještě větším klišé hrajícím si na umění. Prý jsou ve filmu odvážné sexuální scény - asi to byl poslední zoufalý pokus distributora nalákat na film vůbec nějaké diváky. No, mně je to docela šumák, i když když je to samoúčelné, štve mě to pro tu banalizaci sexu, ale to už bych zabrousila úúúplně jinam. Mimochodem asi jsem tu "odvážnost" nijak nepostřehla, protože záběr na zadek a prsa a nulová "chemie" mezi hlavními protagonisty, opravdu nepovažuji za nic převratného a hodného zaznamenání. To "Piano" z roku 1993 je jinší kafe, u něhož jsem se vždycky červenala. Jenže to už byl taky trochu jiný Příběh... (03.11.2012)

Zajímavý příběh a lze tvrdit, že takřka ze života. Zpracován je v plynulém souběhu se skutečnostmi a tím je povýšena veškerá reálnost dějství. Matěj Hádek v roli Petra je přesvědčením nelehkosti bytí v současném životě. Tempo vyprávění se občas zadrhne, ale nijak to na výsledku nevadí. Vzniká tak vlastně pro diváka chvilka k zamyšlení nad osudem a absurditou člověka, jako je právě Petr. Scénář je kupodivu zpracován přívětivě dobře a veškeré charaktery postav pochopeny a zahrány zrovnatak. Dokonce je možné, že se někdo z diváků v určitých chvílích i pozná. Snímek je zkrátka výpovědí jednoho ponurého života v hlavním městě se všemi svými klady i zápory. K tomu troška filosofie a moralizování, ale skutečně ne moc, aby vyznění myšlenky zůstalo dobře uchopitelné. (22.04.2014)

Velmi nesympatický hrdina, kterého dobře a nesympaticky hraje Matěj Hádek je asi základem zdejšího špatného hodnocení. Ono se po všech stránkách jedná o docela povedený film, možná trochu moc televizní a tímpádem zjednodušený náročností na běžný divácký průměr, ale pořád se jedná o to lepší, co televize v poslední době dělá. A za ten konec přidávám jednu hvězdu navíc....jednou repre-pořád repre...70% (03.01.2015)

Ne úplně špatný film, který ovšem doplácí na repetitivnost (Hádkova postava se do omrzení chová jako sobec a rád jezdí na kole, tedy kromě toho, že chce pomoci jedné epileptičce k orgasmu - víc se o něm nedozvíme), a neuvěřitelný, rádoby sofistikovaný konec, který asi nepochopil kromě tvůrců nikdo. 50% (14.07.2020)