Bohemian Rhapsody

Nikdo na světě mě nemůže obvinit z toho, že nejsem fanoušek, protože v životě asi nebyla jiná kapela, která by mě tak strhla jako kdysi v jinošském věku Queen. Nic jiného jsem pár let neposlouchal, hltal písničky, texty, koncerty, četl biografie. Asi proto mi Bohemian Rhapsody přijde jako hodně hajdalácká rešerše z historie, kterou navíc mocně vykastrovali žijící členové kapely. Zůstal tedy jen chatrný příběh zlobivého dítěte a trojice jeho taťků, která se snaží nezvedenou ratolest chránit před zlem v podobě odporné verze Tom of Finland a jeho party teplých kámošů v kůži. Měl to být portrét hluboké samoty, je to jen povrchní a špatně motivovaná sbírka chatrně odvyprávěných historek. Celkem bych přežil, že vše temné (sexualitu, drogy) film odbývá až puritánskými náznaky, kdyby alespoň nabídl víc než sitcomové figury a hodně toporně aranžované scény (opravdu se někdo v roce 2018 spokojí s teatrálně svícenou a highlanderovským songem podbarvenou scénou z AIDS centra? zjevně jo...). Film drží nad vodou skvělý střih a také to, že má rytmus typický pro tenhle typ žánrovek. Na Live Aid je cítit, že to ještě Singera celkem bavilo. U některých scén jsem měl pocit, že režisér buď chrápe, nebo nedorazil. Paradoxem je, že právě pro všechny ty slepé skvrny vznikl dokonalý produkt. Lidem dává génia bez všeho, co na něm bylo outrageous a z Queen zachovává patetickou gloriolu stadionových bavičů. Jen ten Roger byl tak trochu zlobivý sukničkář. Ale však víte, jak to s takovými bývá... (09.11.2018)

Bohemian Rhapsody je krása s nesmírnou duší. Já ji dík zde získané deformaci hodnotila jako film a děkuji za příležitost si na podruhé uvědomit, že přátele a lásky, co formují váš život a dostanou vás z depek do výšin, je takhle vnímat hambárna. Kdo nezná a chce dál plout na vlně, ať si dá Tribute … jedinečné rockové díkuvzdání Freddiemu do nebe. (17.11.2018)

Emocemi a energií jiskřící oslava umělecké odevzdanosti, individualistické potrhlosti a důležitosti stát si za svým. Vtipné a svěží představování studiového vzniku hlavních hitovek tady odlehčuje procítěné vztahové linky budující hloubku postav, a současně je hudebním předjídlem k závěrečnému KONCERTU, který v úžasném technickém provedení sesumarizuje všechny rozebírané radosti, bolesti a životné hodnoty příběhu Mercuryho a jeho blízkých. Až se nechce věřit, že to bylo takto “filmově osudové” i doopravdy, že nejbližším člověkem pro něj byla vždy jeho exmanželka, přestože sexuálně ulítnul jinam. Úžasně sestříhaný, nasvícený a především zahraný film se spoustou hravých detailů, bez jediného tvůrčího zaváhání či slabého místa. Rami Malek se objeví před kamerou a okamžitě vás má. Jste tam, s ním a ujíždíte na jeho hereckém výkonu a zasazení unikátně vyobrazené postavy do soukolí přátelských, profesních a milostných interakcí. A obdivujete ho, fandíte mu a nakonec, u toho KONCERTU, je vám ho strašně líto. Cítíte, že svět s ním přišel o něco výjimečné. Nejlepší životopisní hudební film, co jsem viděl. Obří plátno a kvalitní zvuk nevyhnutností! (30.10.2018)

Takhle intezivní sounáležitost s hlavním hrdinou jsem snad ještě v kině nikdy nezažil. Jestli máš v sobě alespoň trošku filmovýho srdce a můžeš, vem Imax útokem, protože přesně pro tenhle film je Imax na světě. Energie a emoce jdou z každýho filmovýho políčka v takový síle, že není možný aby tě film nedostal do sebe a jestli se ti daří odolávat, tak pak přijde Wembley a Radio Ga-ga a dostane tě do takovýho tranzu, že jsi schopen filmu upsat i svou vlastní duši. Neuvěřitelně reálný, poctivý, filmařský a šéfa castingu tohoto filmu, pozlatit a vytesat. Rami Malekovi chci pogratulovat k Oscarovi, protože tady nepomůže ani pokrytecká politická korektnost, kdo viděl v životě alespoň dva filmy v kině, tak mu musí být jasný, kdo je letos hereckým králem. Něco takovýho, co předvedl Rami, to se prostě nevidí každý týden ani měsíc, ale ani rok, jsi jeho a stačí mu na to jedna jediná scéna. Říká se, že husí kůží dělá zima, ale zima se od Newton Thomas Sigela má hodně co učit, jeho horní kamerový nálet na vyprodanou Wembley a nasnímaní koncertu, to už ze sebe nikdy nedostanu. A 24.2.2019 se Freddie dívej v nebi na Oscary, protože ten večer bude patřit i tobě, jako dodatečné velké díky, za to, že si tu byl s námi a vytvořil pro nás tak nádhernou muziku. Nejlepší hudební film mého života. (01.11.2018)

Odkedy začali hrať Fat bottom girls som tomu strašne chcel nasoliť plný kotol, pretože som zrazu znova bol ten pätnásťročný chalan čo celé dni počúval Queen až z toho uši boleli celý panelák. Lenže priznajme si napriek výborným hereckým výkonom , a to nielen Rami Maleka (Gwylim Lee ako Brian May je čistá kópia gitaristu Queen) je scenár prvoplánový a Bohemian Rhapsody je pomník titanovi, zložený zo zábavných historiek bez patričnej hĺbky. Ten film šlape ako švajčiarske hodinky a Live Aid je výborným vrcholom aj zakončením a po skončení máte ozaj dojem, že ste videli "niečo" ale keď sa to rozloží v hlave, je to len perfektne vykalkulovaný hagiograficky poňatý životopis bez pridanej hodnoty. 8/10 P.S. Som prekvapený, že to, čo som na Queenoch obdivoval, a síce že každý ich album je diametrálne odlišný, vlastne nebola náhoda ale úmysel. (03.12.2018)