Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Klasický horror, tentokrát v režijním podání Daria Argenta. Příběh se odehrává v Paříži roku 1877 a točí se kolem tajemného muže, kterého jako malé dítě zachránily krysy. Z dítěte se stane Fantom opery (Julian Sands), napůl člověk, napůl zvíře. Fantom žije v kanálech pod Pařížskou operou a společnost mu dělají pouze jeho krysy. Jednoho dne se zamiluje do operní pěvkyně Christiny Daaé (Asia Argento), jejíž hudební kariéru sleduje od začátku. O svoji lásku svádí souboj s aristokratickým baronem Raoulem De Chagny. (videofil)

(více)

Recenze (29)

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Stará legenda v brutálnějším a krvavějším pojetí. Přesto zřejmě nejslabší Argento co jsem viděl. Katakomby – super. Sandsův Fantom – sice brutální řezník, občas ale mele pěkný kraviny. Pedofilní staříci – zábavní. Hudba – výborná. Příběh – nic moc. Film jako celek – slabota a občas nuda. Lázeňský bordel – dobrá scéna. Asia Argento – úchvatná práce s jazykem :-). Chcete-li vidět brutální romantickou telenovelu, tohle by vás mohlo uspokojit. 1,5* ()

Němi 

všechny recenze uživatele

Dario Argento očividně dostal velký rozpočet a volnost ke své vizi Fantoma. Jenže z titulní postavy udělal mladíka s vizáží z nejbrakovějších ženských románů (samozřejmě není zjizvený a tak ani nepotřebuje a nemá masku), z Christine Daaé uřvanou krávu a Raoula oslizlou nicku. A nicku udělal i z jedné z nejznámějších story literatury. Argento z Fantoma Opery ponechal jen tu nejzákladnější situaci (a pád lustru) a vytvořil naprosto bezdějový slepenec scén, které nemají pointu, logickou návaznost, nevyprávý příběh a rozhodně nevytvářejí žádnou atmosféru nebo napětí. Herci jsou navíc bez vyjímky příšerní. Sands jako Fantom nemá kouska charizma a Asia Argento je sice krásná, ale její histerické zmítání mezi dvěma muži (pokaždé vyvádí kvůli tomu, s kterým zrovna není) je politováníhodný kus neherectví a dohromady tvoří pekelnou dvojici... Dík režisérovi očekávané krvavé scény jsou kraťoučké a nemají žádný zapamatováníhodný moment. Nicméně v tom Argento nebyl sám, mistr Morricone tentokrát odvedl podřadný výkon také. Vrcholem filmu je pak nesnesitelné finále, něco tak nevkusného jsem už dlouho neviděl. __ 1* za výpravu - nejhorší viděný Argento! ()

Reklama

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Současných čtyřicet sedm procent je trochu příliš tvrdé hodnocení. Argentův Fantom si zaslouží mininimálně padesát tři, s přivřenýma očima možná i padesát čtyři. Samozřejmě zcela subjektivně, objektivně by se měl pohybovat mezi padesáti šesti až padesáti osmi procenty. Ponechme ale stranou nezajímavá čísla a zkusme se trochu věnovat samotnému filmu. Viděl jsem ho bohužel v rozlišení 787 x 456, myslím, že víc by se hodilo 857 x 543, možná i 923 x 654 by nebylo na škodu, nicméně nechtělo se mi měnit formát, protože nemám dokonalé technické vybavení a konverze souboru o velikosti 757 MB mi často trvá až 64 minut, někdy dokonce 67! Což by bylo velmi nepříjemné, Fantoma jsem začal sledovat těsně před třiadvacátou hodinou a takhle bych se k němu dostal až po půlnoci a pravděodobně u něj usnul. Limitující rozlišení mi tedy poněkud zkazilo jinak vcelku příjemně průměrný filmový zážitek z osmého zpracování klasického romantického hororu, který je v pořadí čtrnáctým Argentovým filmem a zároveň jedním z mála (přesnější číslo zjistím) kde zemře více než 10 osob. Pro ty co čtou mé komentáře: Měl jsem chuť napsat totální pičovinu. P.S. 2: Argentův Fantom není žádný zázrak a asi nejvíc jej ke dnu táhne špatný scénář, kde všechny postavy , bohužel včetně fantoma, postrádají i jen náznak životnosti či hloubky. Veškerá romance se navíc vytrácí v prázdných tlaších páně Sandse, jenž by jistě mohl býti dobrou zrůdou, jenže toho se mu rozhodně nedostalo, nebyl ani znetvořený ani maskovaný, jen nudný. Nebýt několika opravdu povedených gore scén byl bych hodně zklamaný. Z takového námětu mohl mistr vytěžit rozhodně víc. Tři. ()

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Já osobně operu moc nemusím a proto můžu být dost zaujatý, ale zpívání režisérovy dcery bylo nejenom otřesné, ale i na první pohled patrné, že pouze otvírá pusu a nevydává ani hlásku. Následuje půlhodina naprosto o ničem a jediné co mě zaujalo byl starý dědek, který nabízel malým baletkám bonbony. Taky byl po zásluze potrestán. Nudu přerušila až scéna z podzemí, kdy se mladý pár vydal do podzemí, aby zde našel ukrytý poklad. Tady se konečně dostavil Argentův rukopis a krvavý masakr, který následoval byl naprosto dokonalý a probudil mě opět k životu. Navíc do děje zapojil režisér i zajímavou postavu lovce krys. Herec jenž jí ztvárnil nebyl sice žádný fešák, ale pokaždé když nastoupil na scénu nuda šla stranou. Docela se mi líbily scény, kdy si s ním Fantom pohrával a nechal ho napospas krysám, nebo když se lovec krys společně s parťákem proháněli na vlastnoručně vyrobeném stroji po celých katakombách. Na konci této dobrodružné výpravy přijde bolusová amputace hlavy o kterou nesmíte přijít. Když to všechno spočítám dohromady, tak mi vyšel obyčejný průměrný film, který mě moc nebavil. Znám mnohem lepší argentovky a tento snímek bude patřit k těm nejslabším. Doufám, že se Dario propříště opeře vyhne velkým obloukem a natočí zase nějaký pořádný masakr. Objevilo se zde několik velice nápaditých scén, které mě zahřály u srdce, ale na sto minutový film jich bylo jako máku. Nevím, možná mě budete mít za blázna, ale mě tohle prostě moc nenadchlo. Průměrný film si zaslouží i průměrné hodnocení. ()

MIMIC 

všechny recenze uživatele

Romantický horor - obe diametrálne odlišné žánre sú v tejto Argentovej interpretácii majstrovsky prepojené prvkami grotesky do fascinujúcej Rubikovej kocky, ktorej farebné políčka boli pokryté kúskami lesklého perleťového atlasu zo šiat nejakej vznešenej mŕtvoly z roku 1877. Už nejaký ten piatok (trinásteho) je mi jasné, že Dario Argento je génius ťažkého kalibru, ktorý pri svojej bohumilej činnosti strašiť - či lepšie povedané - znepokojovať diváka hľadí jedine na emocionálny potenciál bizarných (nerovná sa surrealistických) zvrhlostí, ktoré majú strhujúce poetické kvality rovnako ako ich má Tizianovo poetické "Sťahovanie z kože" v kroměřížskej zámockej galérii. Jeho pohľad na Lerouxovu literárnu klasiku je na rozdiel od rutinnej Lubinovej strašidelnej romance z roku 1943 navýsosť originálny, plný šťavnatých scénok, ktoré by si Leroux ani Lubin nedokázali ani len predstaviť. Iste, dalo by sa vypustiť nejaké to intermezzo, capriccio či nokturno, každým strihom navyše by však čaro tohto bizarného romantického hororu utrpelo. Niektoré nulové herecké výkony a starosvetsky prostoduché dialógy vlastne len umocňujú celkovú divnú atmosféru filmu, ktorý je skôr parafrázou hororu než hororom samotným, podobne ako sme to videli v obdobnom filme - Coppolovom Drakulovi. Vražda sledovaná skrz červenkastú pavučinu prstov, pozoruhodná zoofilná kreácia Juliana Sandsa, Asia Argento pred Wagnerovým obrazom "Kráľovná Izabela dáva zbohom vlasti", predobraz jednej z Van Helsingových zbraní... Film sa síce nevyrovná Argentovým dielam "Profondo rosso" a "Inferno", no tie hviezdičky sa mi zjavujú akosi samé od seba. Ako Fantóm... (A: "Bože, vidím svoju kosť!" B: "V parížskej opere sa dejú neuveriteľné veci...") ()

Galerie (5)

Reklama

Reklama