Ég man Þig

V malom mestečku na Islande prichádza k pozoruhodnej samovražde staršej ženy, ktorá naznačuje, že by mohlo ísť o zvrátený rituál. Vyšetrovanie miestnych autorít zostáva bez výrazných výsledkov. Pátranie ich čoskoro zavedie do hlbokej histórie miestnej komunity, pomocou ktorej začínajú odkrývať temné tajomstvá. - Podarený projekt z Islandu, v ktorom je ale na škodu to, že tá pátracia linka je zaujímavejšia než tá hororová. Keby na strašení zapracovali trochu viac, bola by to špička, ale takto sa tam len raz za čas objaví decko s trochou make upu na tvári, ktoré by nevystrašilo ani svojich rovesníkov. Depresívne prostredie Islandu je pre tieto horory zobrazujúce beznádej postáv perfektné, ale ešte stále čakám na tvorcov, ktorí ho dokážu využiť na sto percent. Kniha by mohla byť tiež zaujímavá a dosť možno si ju časom prečítam. (26.01.2018)

Na oko temný příběh je spíše islandsky chladný, čemuž napomáhají záběry nehostinné krajiny obklopené mlhou a studeným mořem. Dva příběhy se prolínají s minulostí, aby se vše spojilo v hloupém závěru. Spoiler - a teď ho bude chodit strašit ženská s klukem, ne? Panoptikum podivných a nesympatických postav nedává šanci, že by se člověk s některou z nich ztotožnil. Blbka Katrín spadne do sklepa, pak do něj vleze dobrovolně a diví se, že nemůže ven, no a zdá se, že do něj snad vleze potřetí. Zádumčivý Freyer je sice psycholog, ale sám by potřeboval vyšetřit. Přitom zajímavější je příběh trojice ukrývající tajemství, co by chtěla přebudovat chátrající barabiznu na turistickou noclehárnu. Dávám dvě za kameru, islandskou krajinu a scénu se závalem. Jinak těžké zklamání, přišlo mi to spíše jako epizoda severského seriálu, jimiž nás hojně zásobují televizní stanice. (05.09.2020)

Ani moje silná zamilovanost do islandské krajiny nemůže přesvědčit můj rozum, aby hodnotil výš. Veskrze průměrná duchařina, ozvláštněná právě jen islandskou (severskou) strohostí, islandskými exteriéry, islandskými herci, islandštinou, tedy celkovou "islandskostí". V záplavě obdobné, především americké produkce, se jedná o zajímavé osvěžení, ale postupem času jsem až příliš často sledoval časomíru a rozpačitě pomlaskával. Nicméně po vizuální stránce jsem si film užil a některé jeho scény mi navozovaly příjemně meditativní náladu. Dal bych si líbit takový delší letní pobyt v prostém domě na islandském severozápadě, bez signálu, bez internetu, třeba jen s foťákem a se zásobou knih. A ovšem bez strašáka ze zelené ponorky. (25.08.2019)

Chladný mysteriózní detektivní thriller s nádechem hororu z Islandu. Film má dvě dějové linie a ta druhá mě zaujala více. Manželský pár a kamarádka se nastěhují do nového domu, kde však straší. V té druhé Starší žena je nalezená mrtvá v kostele s vyřezanými kříži na těle a hlavní hrdina je povolán, aby případ vyšetřil a brzy se dozvídá o temné historii místní komunity spojenou s více vražd především dětí. Pomalé, atmosférické, hezky natočené, dobře zahrané a s pěknou hudbou. Kdo rád chladný sever a pátrací thrillery, tak by vyloženě zklamaný být neměl. Příběh***, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí>Ne, Zábavnost***, Hudba****, Vizuál****, Atmosféra****, Napětí***. 6.5/10. (07.05.2020)

Islandská kinematografia ma nikdy nesklamala a nestalo sa tak ani tentokrát. Ég Man Þig síce v zásade neprináša nič, čo by diváka vyslovene posadilo na zadok, skĺbenie krimi tematiky s prvkami duchárskeho hororu tu však celkom fungovalo a nevľúdna severská krajina príbehu dodala zvláštne pochmúrne čaro. (09.03.2018)