Rivalové

Příběhy z prostředí Formule 1 snad nikdy nezklamou, už parádn Senna dokázal, že i blbej dokument může vypadat jako thriller první kategorie a přesně to samé, co jsem zažíval u "rudého dokumentu", jsem zažíval u Rush. Tady to sice není takový achievement, jelikož šlo "pouze" o zfilmování rivalství mezi dvěma jezdci F1, ale Howard to vzal za správný konec řitě, takže je to dynamické a pekně to odsýpá. Schválně komu budete na konci fandit více ! (03.10.2013)

Režisér, který mě příliš nebere, mě dokázal rozbrečet filmem o sportu, u nějž usínám jen o pár vteřin pomaleji než u tenisu. Jak osvěžit zaprděný žánr sportovních filmů? Vykašlat se na do mrtě vytěžený rockyovský motiv „underdoga“, udělat z toho niterní i externí souboj našich milovaných orgánů, mozku a koulí, a pojmout to jako obecnou úvahu o neústupné urputnosti nutné k úspěchu – když se to vezme kolem a kolem, mohli ti dva docela dobře závodit v profesionálním přežírání a vyznění by bylo stejné. Snad nikde jinde jsem dosud neviděla přirozenější předávání štafety mezi protagonisty, které umožňuje doslova nemožné, a sice fandit oběma zároveň. Mužné filmy o mužných mužích, co mužně dělají mužné věci – můj nový oblíbený žánr. (15.10.2013)

Faktické hrubky, které ne úplně citlivě mění situace, ale i charaktery postav, jsme schopen nějakým způsobem akceptovat. Občas jsou zbytečné, ale většinou přinášejí snímku více drajvu. Opravdu na škodu jsou jen v pár momentech. Nicméně nemůžu se zbavit hořkého pocitu, že tenhle snímek je zbytečně ukočírovaný v hollywoodských mantinelech. Což je bohužel věc, které jsem se u rutinéra Howarda trochu bál. (22.10.2013)

Ačkoli Drama žánr nemusím,ve většině případech trpím nudou, tak Rush je nářez! Rivalita mezi Hemsworthem a Brühlem je briliantní,ikdyž se tvářili jako nepřátelé,tak si navzájem věřili a respektovali se. Hemsworth zahrál Jamese Hunta na správném levelu arogance,domýšlivosti,důvěry a drzosti přesvědčit,že byl opravdový 70's playboy předurčený žít rychle a zemřít mlád a Brühl samozřejmě jako Niki byl taky skvělý,obzvláště jeho přízvuk a manýrismus.Tempo filmu je úžasné,jsou zde dechberoucí a dojemné scény ( viz. záběry z nemocnice,či samotný závěr). Pro mě rozhodně zábavnější než Captain Phillips. Spokojenost. (30.12.2013)

Rivalové beze zbytku naplňují Morganův mustr, kdy vyjde ze skutečných osudů, vyhmátne si z tématu „to něco nadčasového" a vše tomu podřídí. V rámci dramatizace událostí na tom „jak to ve skutečnosti bylo" málokdy nechá nit suchou, ale nevadí to, protože to působí jako že to tak být mohlo a že si to tak říci mohli. Což není špatný přístup; ostatně je to dramatik. Byla by tedy chyba očekávat od Rivalů věrnost a ještě větší chyba hledat v nich pohled do duše závodníka motorsportu à la Le Mans. A vyloženě blbost by byla očekávat od nich sportovní klišé. Ostatně to je sportovní film až tak nějak v druhém plánu. Co tedy vlastně čekat? Drama (a především drama!) o rivalitě dvou (ne)respektujících se protivníků, kde jeden je líc a druhý rub téže mince a kde každý představuje jeden z (nejen) sportovních archetypů; charismatický floutek užívající si života plnými doušky i miláček kamer s talentem od pána Boha, kterému kariéru zařizují jiní versus drilem cepované precizní umění v ústraní se pohybujícího za všech okolností racionálního kariéristy každým coulem. Portrét dvou mužů, kdy jeden by nebyl bez druhého a... No prostě takové závodnické yin a yang. A to vše v divácky vděčném (a Howard to umí náležitě prodat, o tom žádná) hávu Formule 1, ovšem nikoli o Formuli 1. (02.10.2013)