Víla

Zajímavá absurdní hříčka v rukou pantomimického světa "Courage Mon Amour". Hra pantomimy prostupuje celým filmem, sledujeme vyzáblé šlachovité mimy, kteří nejsou párem snů a přístav Le Havre vytváří technokratickou kulisu, tak bude asi záležet i na tom jak kdo dokáže vnímat estetiku tohoto snímku. (18.04.2020)

"Podobný film": Aki Kaurismäki - Le Havre...Ta inspirace tvorbou finského režiséra je na můj vkus až příliš okatá. Příběh kouzelné víly Fiony a nočního hlídače Dominika je však o dost slabší než u Kaurismäkiho. Navíc jak už to tak u bláznivých komedií bývá, občas to autoři s humornými situacemi až přehánějí...Přesto ve filmu byla jedna povedená scéna, na kterou bych nerada zapomněla - pacienti hrají v blázinci karty a do banku místo peněz přihazují barevné pilulky nebo rovnou celá platíčka léků. Tenhle moment mě opravdu upřímně rozesmál. (25.12.2012)

"Víla" je moje první setkání s trojicí Dominique Abel, Fiona Gordon a Bruno Romy a musím říct, že to bylo velmi milé setkání. Věděl jsem, do čeho jdu, o to více mě jejich film zajímal. Propojení tance, divadla a filmu s příměsí klasických filmových triků a hlavně grotesky. Neskutečná směs, která by podle všeho měla fungovat jenom pro artová kina, ale tohle není film pouze pro ty, kteří mají otevřené hlavy, jak často rádi někteří recenzenti říkají, ale naopak, dle mého názoru je to snímek, který je určený pro všechny, protože každý si v něm může něco najít. Kromě toho, že jsem zde zase po delší době slyšel krásnou francouzštinu, kterou jsem se nesnášel učit, dostal jsem další dávku imaginace, hravosti a vizuální i lidské krásy. Dom a Fiona možná nejsou nejkrásnější na světě, ale to, jak se k sobě postavy chovají, to je něco nádherného. Film se zdá strašně jednoduchý, ale o to jde. Proč by měl být komplikovaný? On život je sám dost komplikovaný a situace, do kterých se dostanou hrdinové, rozhodně nejsou vždy snadné. Pokud vám nevadí groteska, ale pokud oceníte i jiný styl humoru než pouze konverzační, "Víla" je film pro vás. Myslím si, že každý v ní může něco najít. Já jsem se u snímku smál nahlas, a to se mi většinou nestává, alespoň ne ve chvíli, kdy se na filmy dívám sám. Opravdu jsem byl ze snímku nadšený. Pozitivní a krásný zážitek. Jako kdyby nic skutečně špatného nemělo existovat. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/08/warrior-x-ms-1-sibir-5x-rychle-zbesile.html (25.02.2013)

Štýl humoru a vlastne celý príbeh v The Fairy ma celkom minuli. Zvlášť silene pôsobili všetky postavy, grotesktné scénky a vtípky a celý čas som mala pocit, že sledujem francúzsku kópiu Kaurismäkiho. Atmosféru možno nazvať aj poetickou, no čo z toho, keď to ako celok vyznieva zúfalo nudne...Moju pozornosť zbystrili dve choreografické čísla, zvyšok hodnotím ako nevydarený a nevzrušivý umelecký pokus. (08.07.2012)

Těžko říct, co se mi na filmu La Fee líbilo nejvíc, ale asi to byla ta hudebně-taneční čísla, britská francouzština pána s Mimi a oba sympaticky obyčejní hrdinové. Ale taky to byly scény na střeše (obvazování prstu je někdy opravdu porod), strejda Jeff v blázinci nebo nahulená mlha před blázincem. Sympatický film. (24.06.2012)