Slova

„Ten příběh mu nešel z hlavy. Odkud se vzal? Kdo ho napsal? A ta slova, kterým čelil, byla ztělesněním všeho, o co kdy v životě usiloval. A realitou toho, čím se nikdy nestane.“ Co dělat, když v hloubi duše cítíte, že vlak s vaším životem skončil na slepé koleji, nic se nedaří, jak byste si přáli, a najednou úplnou náhodou objevíte něco, co může změnit naprosto všechno? Odoláte pokušení, zachováte se morálně, nebo prostě popadnete nabídnutou příležitost za pačesy? Protože chlubení se cizím peřím je jedna věc, založit si na tom prakticky celou svou novou existenci pak druhá…Líbilo se mi to. Nejde o nic komplikovaného ani dějově překvapivého, přesto jsem se bavil a těšil se, až dojde na konfrontaci, jakkoliv zdánlivě zbytečnou vzhledem ke starcově motivaci. Přišlo mi spíš naivní to, jak se zachovalo Dora, ale budiž. Film mi rychle utekl a já má mu rád přiklepnu slušné 4*. „Jsi velmi talentovaná, Daniello. Ale v určitou chvíli se musíš rozhodnout mezi životem a fikcí. Jsou si velmi blízké, ale nikdy se neprotnou. Jsou to 2 velmi rozdílné věci.“ (06.09.2020)

V mém kritickém oku to je kus pis of shit, no v mé slabé chvilce to je docela snesitelná dávka jakýchsi emoci na pokraji emancipace. Nic mně nešokuje, rozhodně se mně nic nedotklo. Jedině tak flaška červeného mně pomkla k citu a zachováni jakési důstojnosti. Nebudu tady hulákat, jak dobré to bylo, protože bohužel nebylo, no v rámci norem, společenských domluv a mého výhradního vkusu bych to mohl kvalifikovat jako průměr (ehm) a ještě po tom co jsem včera viděl Hobita, pche. 5/10 a to stejně jen kvůli čokoládové Saldaaane. (17.12.2012)

Osobně jsem zcela spokojen a potěšen. Že se dá ještě najít film, který jde do nitra člověka, do schopnosti být odpovědný za své jednání, být schopen žít sám se sebou. Krásná je scéna ve skleníku, kde nedostane Rory žádné rozhřešení, žádné odpuštění, pouze konečně pochopí, co znamená převzít něčí bolest. (29.09.2012)

Film jsem si pustil kvůli Olivii a Zoe, ale byl to právě příběh, který mě dostal, byl neskutečně poutavý, zejména v první polovině. Škoda závěru, kdy jsem měl pocit, že se mnou scénárista vyjebal, mohl přinést něco víc. Skvěle se předvedl Jeremy Irons. A mně neznámá Nora Arnezeder byla moc krásná. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh 8 | hudba 7 | humor 0 | akce 0 | napětí 1 | pustil bych si znovu 6 (23.12.2012)

Ladně rozvrstvené vyprávění do tří přehledných linií se společnou pointou tematizace spisovatele, jeho vášně psát, touhy mít úspěch, nároku na autorství... Avšak film vůbec nepůsobí, jako by měl být čistě o psaní, v centru jsou charaktery, jejich emoce a prožívání. Působí to nesmírně kompaktně, uceleně a vyspěle, a to i bez jasného zakončení, či omamných twistů. Herecké performance jsou na výši, vystupování postav vypadá velice prožitě. Začínající scenaristické/režisérské duo má taktéž zářnou budoucnost a já zkrátka nemám s čím být nespokojen! 8/10 (21.12.2012)