Obsahy(1)
Země, která by mohla být karibským rájem, je pro její obyvatele peklem. Jedna z nejchudších zemí světa se zmítá v problémech, zemětřesení určitě není největším z nich. Apokalypsa z 12. ledna 2010 jen na tuto zemi ukázala. Bída, chudoba, nemoci, beznaděj a zoufalství tady přetrvávají již roky. Jaký je skutečný život obyčejných lidí mimo hlavní město? Jak se žije ve vesnici na severu země, která už dávno poznala českou pomoc? Příběhy adoptivních dětí, sirotků i těžce zkoušených postižených hledají odpovědi na otázky, jak skutečně lze Haiti pomoci a zda to má vůbec smysl. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (2)
Asi by bylo pošetilé domnívat se, že tvůrci téhle amatérské slátaniny se po nadojení všech těch krokodýlích slz vzdali všech honorářů (d.m.s.n. ať už byly zase jednou veřejnoprávě jakékoli - naprosto nezasloužených!) za film (no spíše drzé homevideo) jako takový a věnovali tyto lehce nabyté prachy těžce zkoušenému lidu Haiti... . . . Hypocrites! - - - - - (Poprvé viděno 15.9.2011 na >beznadějném prostoru< , hodnocení 3., s nelibostí psaný komentář zde jako první - 15.9.2011) ()
V podstatě nesmyslný (pseudo)dokument o těžce zkoušených černoušcích, kteří na Haiti ukrutně strádají hladem a žízní, postávají na rozích a pláčou, jak se jim zle daří, protože nemají do čeho píchnout. Na humanitární pomoc se vrhají jako divá zvěř a jejich vysněná povolání jsou kněz a jeptiška. Kdo zná alespoň povrchně dějiny tohoto ostrova, který sdílí Haiti s Dominikánskou republikou, nemůže s těmito lidmi příliš soucítit. Ano, je to příšerné, jak jsou tito lidé neschopní a můžou si prakticky sami za své problémy. To totiž napadne každého logicky uvažujícího člověka. Zvláště pak zarazí normálního jedince fakt, že mít osm dětí, i když je neuživím, je patrně známka určité demence. 10% ()
Galerie (3)
Photo © Archiv České televize
Reklama