MINDHUNTER: Lovci myšlenek

Zatímco u House of Cards jsem až příliš bolestivě vnímal rozdíly mezi díly, které natáčel David Fincher, a těmi ostatními, u Mindhuntera jsem podobným problémem netrpěl. Do značné míry je to způsobeno skvěle vymyšleným příběhem, ve kterém jsou jednotlivé díly natolik provázané, že je od sebe nejde moc oddělovat, zároveň je ale třeba ocenit, nakolik se zbylá trojice režisérů adaptovala na Fincherův chirurgicky pečlivý styl a důraz na nenápadné vyvolávání hutného napětí. David jim bezpochyby stál za zády. Jinak obrovská radost ze seriálu, který je v podstatě Zodiacem na ploše osmi hodin. Je fajn, že tvůrčí tým rezignoval na detektivku v klasickém slova smyslu, protože na pátrání se tu hraje až ve druhém, možná i třetím plánu. Vše startuje se studií myslí vrahů, studie se následně aplikuje v praxi, aby pak dále měla vliv i na osobní životy jednotlivých protagonistů. Vše je do sebe přitom takřka neoddělitelně zaklesnuto, takže je pro diváka velmi složité tvořit si předpoklady o tom, co uvidí v následující části. Plus výborně vystavěný vývoj ústřední postavy, Jonathan Groff je možná vzhledově kombinací Henryho Cavilla a Taylora Kitsche, ale oba je o třídu přehrává. Jediná výtka? Čekal jsem uzavřenou minisérii, ale opět je třeba očekávat druhou sérii. Tak uvidíme, kam se projekt podaří příště posunout. 95 % (30.01.2018)

Jako celek musím Mindhuntera hodnotit jako precizní filmařinu. Ještě aby ne, když v tvůrčím týmu sedí samotný mistr puntičkář David Fincher. Seriál přišel do předetektivkované doby, ale osvěžil ji tak dokonalým způsobem, že určitě stojí za svůj čas. Už jen kvůli své psychologii, rozvykládanému a logickému vyšetřování vražd, ať už dávných nebo současných, vtahující kameře a vynikajícím hercům. Sekvenční vrah? Ne, líp odpovídá označení sériový. Vítejte v myšlenkovém pekle Davida Finchera, Olshaka, Douglase a Groffa. Podrobněji u každé série. 85% (20.01.2021)

Fascinující cesta do mysli psychopatů. David Fincher a Netflix. Když vidíte tuto kombinaci, musí prostě zaujmout vaši pozornost. Netflix poslední dobou točí jednu velkou parádu za druhou. A co je skvělé na tomto seriálu? To, že už od počátku má velice zajímavý námět, který vás přinutí se chtít ponořit hlouběji. Obsazení hlavního protagonisty Holdena Forda je povedené a člověka by ani na chvilku nenapadlo hledat v něm někoho, kdo hrál v Glee. Tady jsou totiž jeho herecké výkony na pomezí dokonalosti. Příjemným bonusem je i jeho kolega Bill Tench, jehož striktní postoj jak k řešení případů, tak k vyslýchání vrahů, je příjemným okořeněním. Dá se tedy říct, že psychologie postav a celkového příbehu je velice zajímavá. Atmosféra doby je dokonalá, hudba je trefná a proměna hlavního hrdiny mě baví. Třešničkou na dortu jsou ale samozřejmě rozhovory s vrahy. Tyto dialogy jsou místama neskutečně silné, vtahující a přinášejí skutečně prvotřídní zážitek. Zejména první dva díly a hovory s Edmundem Kemperem (podoba jak řemen a ztvárnění role naprosto neskutečné). Není to kdovíjak akční a zas tolik se toho zde neděje, ale je to výtečná sonda do mysli sériových vrahů při jejich zpovídání. Už dlouho jsem neviděla seriál, který by působil tak filmově dobrě. - "How do we get ahead of crazy if we don't know how crazy thinks?" (18.09.2019)

Konečně jsem se dostal k této krimi pecce od Davida Finchera. Trochu mi to připomnělo Zodiaca. Sledujeme zde dvojici FBI vyšetřovatelů, kteří školí a snaží se učit policisty novým policejním metodám. Vrazi už se totiž nechovají podle tradičních vzorců a nevraždí na základě motivu. Je to podle knihy, z 90. let a jsou zde ukázány reálné případy. Nakonec se jim začne dařit a založí si vlastní oddělení behaviorálních věd. Společně s psychiatričkou mapují mysli vrahů a snaží se tak předejít dalším zločinům. Na základě těchto metod se jim také podaří pár vrahů chytit. Tempo je sice pomalé, ale to mi vůbec nevadí. Postupně si k vyšetřovatelům vytváříme vztah a nahlížíme do jejich soukromého života. Ani jeden z nich se neobejde bez osobních problémů. Konec se hlavně zaměřuje na vraždy dětí v Atlantě ze začátku 80. let. Z některých vrahů člověka vážně zamrazí, hlavně z Charlese Mansona. Škoda, že není další série. Místy je tam dost mrazivá hudba. "Chci vidět svou ženu!" (11.05.2022)

První díl, paradoxně od Finchera, asi nejslabší - prostě se jen tak pozvolně vyloží karty na stůl a v té přemíře dialogů to není bůhvíjak zajímavé, ale od druhého dílu, od setkání s Edem Kamperem, se to začně rozjíždět a vy jen fascinovaně sledujete přerod hlavního hrdiny od bezejmenného ucha k arogantnímu geniálnímu vyšetřovateli. Výslech týpka v posledním díle považuju vůbec za to nejlepší, co jsem za poslední roky v seriálové tvorbě viděl. Okamžitě sem s 2.sérií! (09.01.2018)