Beatles

Méně známé či dosud nezveřejněné záběry legendárních Beatles se v tomhle dokumentu přímo hemží. Ukázky/situace v dokumentu jsou pěkně řazené dle let od počátků slavné Beatlemánie až do konce 60.let vytváří přehlednou podívanou provázenou nesmrtelnými písněmi Beatles. Pro mne, jako velkého fanouška ´´brouků´´, je to povinnost shlédnout a rozhodně nebylo čeho litovat. :-) Nějak takto by měli vypadat všechny dokumenty - přehledně, spořádaně a tématicky. (04.06.2016)

Hráli po klubech v džínách, pak si koupili v Německu kožené bundy, prý se ještě v Anglii nenosily, potom i kožené kalhoty a když už z nich byly hvězdičky, začali nosit obleky a tak už je známe z televizních záznamů. I takové byly jejich začátky. Na druhou stranu tohle je ukázka, jak udělat dokument, který je vlastně jen sestřihem televizních záznamů, i o těch největších hvězdách docela nudný. 55% (28.10.2015)

Dokument Explosion na to jde jinak než většina (hudebních) dokumentů, nesnaží se být nijak faktický (jaké desky Beatles vydali, nebo co dělali po konci kapely jednotlivý členové, to se tady fakt nedozvíte), spíše se zaměřuje, jak se Fab Four vyrovnávali se svojí slávou a co to znamenalo být Beatle. Obrovským plusem jsou pak dobový záběry z různých TV shows (např. britská Big Night Out) nebo TV interviews (perlou je záznam z holandský televize), který jsem třeba já dodnes ještě nikdy neviděl, a přesně v nich Beatles ukazují svůj smysl pro humor (hoodně originální verze Shakespearovic hry Sen noci svatojanské taktéž z nějakého zábavného TV pořadu). Na druhým konci jsou pak tiskovky z USA, kde Američané pro změnu ukazují svůj smysl pro pokrytectví a demagogii (těšil jsem se na tiskovou konferenci před vystoupením na newyorském Shea Stadium, ale nakonec z toho byla totální fraška, kterou nejlépe demonstroval Lennonův znechucený výraz). Takže oba palce nahoru Explosion za originalitu (a třeba i za záběry Petea Besta v nějaké televizní soutěži (ano, to je ten, co v kapele bubnoval před Ringem :-). (10.12.2016)

Zajímavý dokument, něco z tiskových   konferencí jsem už viděl dříve, ale více   než polovina byla pro mě zcela nová. Zejména   záběry z týdeníků a televizní vystoupení v   anglické a australské televizi. Ječící   fanynky a stále stejné dotazy novinářů na   účesy a oblečení patří už do každého   podobného filmu. Beatles dovedou vtipně   odpovídat na triviální otázky a umí si dělat   legraci jeden z druhého. Líbilo se mi jejich   vystoupení v britské televizi v jakési parodii   na Shakespeara. (08.09.2022)

Souhrn tiskových konferencí, televizních pořadů, záběrů z letišt atp. V první půlce (záběry do roku 1965) sledujeme většinou prostoduché otázky novinářů(čest výjimkám), na které Beatles tu vtipně, to rozpačitě odpovídají (ty nejvtipnější a nejznámější tu, zřejmě cíleně, nejsou). Film je samozřejmě primárně zajímavý pro fandy Beatles, přičemž ti ortoxní se dozví máloco nového (koho Beatles nezajímají, at na pořad rovnou zapomene). Přesto se najdou zajímavé momenty. Třeba americká soutěž Mám tajemství, ve kterém Pete Best tvrdí, že před dvěma lety opustil Beatles, protože si chtěl založit vlastní kapelu (živí se těmihle rozhovory dodnes, jen už přiznal, že mu dali Paul a John padáka, ostatně na konci filmu se mihne zmínka o tom,že se s Beatles soudí). Nebo sympatický přístup Brouků, kteří přiberou k rozhovorům Jimmyho Nicola, zaskakujícího na pár týdnů za nemocného Ringa, jako sobě rovného (srovnejme s Rolling Stones, kteří Darryla Jonese, hrajícího s nimi přes deset let nedají nikdy ani nezmíní). Rok 1965 už Beatles mění, v období ocenění Řádem Impéria už Beatles viditelně dospěli a Lennon převzal vedoucí mediální roli. Po jeho výroku, že jsou Beatles slavnější než Ježíš můžeme např. sledovat rozhovor se členem KKK (?), který se chlubí tím, že je terorista a že zastaví koncerty kapely, Beatles už nejsou tak vstřícní a Lennon je čím dál víc kousavější a ostřejší diskutér. Výborná je poslední tiskovka během amerického turné (1966), kdy jsou Beatles opravdu sebejistí a vtipní. Viděno na Filmboxu. (21.01.2013)