Vrásky z lásky

Spolu s Babím létem a Vratnými láhvemi další z příjemných "důchodcovských" filmů. Krom Bohdalové (u které bych se za toho Českého lva tentokrát moc rád přimluvil) mě mile překvapila úžasně tragikomická Jiřina Jirásková, coby věkem pokřivená, avšak roztomile pomatená spolubydlící. Potěší i obsazení malých rolí Viktorem Preissem, Janem Skopečkem nebo Jaroslavou Obermaierovou v (trošku ikonické) roli přehrávající "herečky". Jde zkrátka o úsměvné a důstojné rozloučení s filmovým párem Bohdalová-Brzobohatý, který si za čas moc rád zopakuji. P.S.: TEN PLAKÁT JE OPRAVDU STRAŠNÝ! (10.12.2012)

Vrásky z lásky jsou filmem o stáří. A stáří je svině, o tom žádná. Nikdo mi to nevymluví. Netěším se na ten podzim života. Tělo pozvolna chřadne, polovinu času člověk stráví u doktora, za důchod si nic nekoupí a odchází jeden kamarád za druhým a není nic horšího než jak říká textař Horáček - škrtat jména přátel v notesu... Děsím se všech stařeckých demencí, alzheimerů, slepoty, inkontinence.... Stáří je nefér. ---- Film byl zajímavý, ale nijak výrazně nevybočoval. Nic na tom nemění ani účast nedávno zesnulých herců Jiráskové a Brzobohatého. Jen kvůli tomu sázet hvězdy nebudu. Paní Jiřinu jsem nikdy ve filmu moc nemusel vyjma skvělého hlasu pro večerníčky a tím spíše ji nemusím teď na stará kolena. (A o jejím posledním účinkování v hororru kámošky jezevce z Vysočiny ani nemluvě). Film mi přišel takový plochý. I přes vážnost tématu - Brzobohatého hledání dávné lásky a ,,great escape'' Bohdalové, mi to přišlo tak nějak málo uvěřitelné. Jakoby tvůrci vsadili na známé figury a nechali je si s tím nějak poradit jak kdo umí... Marně nás Strach oblažuje čarokrásnými průhledy do podzimních hor, podmaněnými nevtíravým klavírním doprovodem... Na komedii se u filmu moc nezasmějete a vyloženě dramatických okamžiků ve filmu také moc nehledejte. Resp. oni tam jsou, ale nefungují. - Zkrátka, přišlo mi to málo a ducha skvělého Brainstormu se už znovu vyvolat nepodařilo. Bohužel. * * * (31.01.2013)

Príbehy o vyrovnávaní sa so starobou a snahou niečo ešte dokázať, realizovať sú veľmi potrebné v spoločnosti, ktorá by starých najradšej izolovala v ústavoch. Námet obstojný, humor vydarený, no miestami zaváňa inscenačnými postupmi v duchu hesla: Prijateľnosť pre všetkých. Celok napriek tomu drží pokope, nedostavujú sa závažnejšie pokrútenia hlavou nad trápnosťou. Výhrada smeruje k takému typickému českému sociálnemu a zemepisnému ukotveniu: učiteľ a herečka rôznorako putujú krajinou. Dočkajú sa niekedy filmového spracovania staroby murári, dojičky kráv či predavači v supermarketoch? Snáď nie je vyárendovanie toho priestoru zabrané naveky vysokoškolákmi alebo vysokoškolsky vzdelanými potomkami dôchodcov, ktorí profesne po celý život (za peniaze) duchovne či umelecky povznášajú národ? (25.01.2015)

Milý film, ale bez Radoslava Brzobohatého a Jiřiny Bohdalové by byl horší, a to dost. Ani mi nevadilo, že Jiří Strach tak okatě staví oběma (a dalším) hercům jakýsi kinematografický pomník. Pokud jsem měl s něčím problém, pak se scénářem Marka Epsteina, který je sice umírněnější než poslední dobou bývá, ale stejně v sobě má na můj vkus až příliš jednoduchých vtipů, z nichž spousta je na jedno brdo a o několika bych se nebál říct, že jsou vyloženě laciné, sprosté a urážející. Podívaná to byla (i přes lehce roztahaný úvod a na české poměry rozhodně) dobrá. Ale ve srovnání s Babím létem... (03.02.2013)

J. Strach mi opäť raz dokázal, že právom patrí k mojim najobľúbenejším súčasným českým režisérom. Dokázal tu zmiešať smútok s humorom v tom správnom pomere a obe zložky prinútiť ku spolupráci. Ide o príjemne nostalgickú road movie prešpikovanú zábavnými momentmi, ktoré vyplývajú hlavne z pokročilého veku oboch aktérov. Ďalej máme možnosť sledovať aj akúsi sumarizáciu života, z ktorej nakoniec vyplynie zaujímavý poznatok, že na to aby si človek dokázal užívať života nemusí byť nutne mladý, dokonca nemusí byť ani celkom zdravý. Odporúčam vydržať až po koniec záverečných titulkov, sprievodná pieseň je nádherná, a nádherný je aj jej text. 75/100 (15.04.2016)