Eugéniové

Až nečekaně dobře sesumírované vyprávění s jasným názorem na věc. Přece jen ale mohlo být líp uvozeno, že se dokument zaměřuje na eugeniku za nacismu. Pokud jde o výtvarnou stránku filmu, ta byla podle mě hodně zajímavá a vhodně se doplňovala s citáty Ouředníkových knih, potažmo i s celkovým vyzněním snímku. Snad jen montáž toho skleněného muže po Hitlerově boku mě iritovala, ale to je drobnost. (16.05.2015)

Snahy o dokonalosť živočíšneho alebo rastlinného druhu tu vždy boli a budú, veď aj príroda nič iné nerobí, teda ak uznávame Darwinovu teóriu. S ľudským pokolením je to trochu ošemetné, lebo človek dokáže aj všetko dobré obrátiť na katastrofu. Skoro celý dokument je obžalobou fašistického režimu, čo som od filmu nečakal, a tak môj dojem je zmiešaný. Niečo vedecké a nestranné sa mihlo len na začiatku a ku koncu to už bolo celkom neznesiteľné, aj kvôli neustálym zbytočným animáciam. Nakoniec to bol len historický súhrn fašizmu, ktorý môže niekoho poučiť, ak je to jeho cieľom. (21.09.2015)

Spíše umělecký počin než dokumentární film, který by chtěl co nejmnohostranněji zmapovat fenomén jedné (pseudo)vědecké disciplíny, v níž člověk hodlal vyrvat evoluční proces z "božských" rukou či přírozeného řádu. Film osloví především působivou imaginací v práci s unikátními archivními materiály: do nich neustále vstupují svěží animace čerpající z expresivních kreseb choromyslných a poodhalující za "zdravým" odstupem kamery zvrácené a úzkostné jádro, či prostřednictvím ironických intervencí znevažující primární funkce dobové ideologické rétoriky. Každá z kapitol je tak do jisté míry svébytným kreativním uchopením jednoho z aspektů, bohužel ovšem nedostatečně vnímá přítomnost celkové výpovědi a vazeb přesahujících jednotlivé sekvence. Otevřená esejistická forma sice hledá nové souvislosti mezi historickými záběry, ale svoji náznakovostí a zastřeností příliš neprohlubuje danou problematiku, ani nenabízí prostor pro otázky a reflexi. Spíše jde o letmý průřez problematikou, která Štindla zaujala především svým tvůrčím a emotivním potenciálem, než možnostmi vytvořit nad tímto tématem skutečnou myšlenkovou rozpravu. I jím zvolený postup však funguje dobře a určitě podnítí k dalším náhledům do historické problematiky, byť již probíhajícím v prostoru knihoven či internetu. (26.10.2013)

Stručné dějiny (toto je aluze na Patrika Ouředníka a jeho Europeanu, jejíž citací: "Někteří historikové říkali, že 20. století začalo, když se zjistilo, že lidé pocházejí z opic. A někteří lidé říkali, že pocházejí z opic méně, než jiní." Patrik Štingl kongeniálně k prvním obrazům otevírá svůj dokument, aby předznamenal, co na diváka čeká v následující hodince a čtvrt; à propos, nenapadlo by mě, že "věk extrémů", resp. jeho největší zločin, lze vystihnout dvojicí lakonických vět) "šlechtění" člověka aneb Kterak darwinisticky orientovaná eugenika (aby nedošlo k omylům, eugenika samozřejmě není vynálezem 19. století a chtěným dítětem Charlese Darwina, vzpomeňme při této příležitosti kupř. antický koncept kalokagathia, kde se (morální) dobro pojilo s (fyzickým) krásnem, i tuto myšlenku nacisté zneužili, resp. je někde tam, v hloubce jejích učení) vyšlapala cestičku plynovým komorám. Progresivní forma (žádné mluvicí hlavy, nýbrž mix animace a archivních záběrů), děsivé a odpudivé téma, o to však důležitější dokument. A musím říct, že mě překvapilo, jakou důležitost stran rasové politiky přikládali nacisté pražskému vysokému učení (samozřejmě ideologicky předpojatému), měl jsem a mám z dokumentu pocit, že Osvětim, Dachau, Bergen-Belsen aj. nacházeli ospravedlnění (resp. metody a praktiky vyhlazování) v hlavách zdejších (naštěstí ne-českých) "doktorů". Smutná, tato světovost. Kéž se tyto časy už nikdy nevrátí! 75 % (16.03.2023)

Zajímavý dokument o tom, co to vlastně znamená čistá rasa a šlechtění člověka. Přiznám se, že nevím, co chtěl vlastně dokument přesně říct, ale rozhodně vás donutí přemýšlet o tom, co člověk dovede udělat, když si jde za nějakou konkrétní myšlenkou, ať už je špatná, pravdivá, děsivá, nebo pokroková. (02.12.2016)