Captain America: Návrat prvního Avengera

Předně, interpretovat první polovinu Kapitána Ameriky prizmatem klasik špionážního žánru vyžaduje poměrně vysokou míru tolerance k nedomyšlenostem a jednoduše průhledným zvratům, zároveň to, obávám se, vede zhruba v polovině ke zklamání, když se neodvratnost přihlásí o slovo a Kapitán připomene, že zrovna on může těžko avengerovská pravidla porušit (svým způsobem je mnohem podvratnější twist IM3, ale tam to jaksi zapadne v humorné stylizaci). Jinými slovy, pro mě tenhle film udržuje stabilní level prostoty. Ono vnímat jako podvratný a přesahový moment, kdy symbol americké válečné propagandy žehrá na agresivitu a bezskrupolóznost zahraniční politiky USA, vyžaduje jistou míru shovívavosti. Ty pravé a autentické hodnoty totiž nejsou nijak zvlášť ohroženy, protože je v sobě nese od začátku do konce hlavní postava. Marvelovky v tomto ohledu integritu svých hrdinů příliš netestují a svět ohýbají k jejich obrazu (skutečně mi asi nikdo nebude tvrdit, že současnou Ameriku trápí vedle špízlování občanů a "leaků" i problém vnitřních nepřátel a denacifikace). Tady bych ale kritické úšklebky zaparkoval. Tohle je skutečně nástavba, kterou si člověk může / nemusí rozehrávat. Jinak je Kapitán naplněním škatulky marvelovského blockbusteru par excellence. Má vůbec nejlépe zrežírovanou akci z celé avengerovské linii (parádní kinetika i fyzická kontaktnost kupodivu přežijí bez nepřehlednosti i 3D brýle), Chris Evans ve své svalnaté verzi dědy Simpsona stále nachází dost křehkosti a správňáctví, vedlejší postavy mají svůj "opatrný magnetismus" a vyprávění tentokrát netrpí příliš dlouhým exponováním. I když mi dělá problém nechat se do toho emocionálně zaháčkovat, nedělá mi jediný problém se tím dobře bavit. Určitě jedna ze tří nejlepších avengerovek. [75%] P.S. Mimo soutěž: není marvelovské univerzum už trochu moc rozbíhavé a nezvládnutelné? Ve vzduchu levitují hrůzyplné ničivé objekty a člověk si říká... kde je sakra Tony Stark? (04.04.2014)

Prozatím těžko hodnotit, druhá projekce je zcela nezbytná. Nemůže za to ani tak zápletka v duchu klasických špionážních / politických thrillerů, která svou extrémní překomplikovaností věrně vystihuje styl komiksové předlohy a jejíž rozmáchlost silně evokuje první Avengery, ani má potřeba zaplašit neodbytné podezření, že morální poselství filmu by mohlo být přinejlepším obehrané a kapku banální, přinejhorším až směšně nesoudržné. Ne, vinu za to můžu klást pouze vražedné kombinaci superrychlého střihu, dynamické kamery a pojebaného třidéčka, které znemožňuje soustředit se na cokoli jiného než na usilovné luštění, co se zrovna v konkrétním vteřinovém záběru děje. Nesundat v polovině to brýlaté zlo z hlavy, tak z toho filmu nemám v podstatě žádný dojem, protože vlastně ani nevím, že jsem ho právě viděla. Na druhou stranu mnou neočekávaný příchod Falcona a oproti dřívějšku nesporně bombastický poměr pasu/zadku Černé vdovy vyvolal upřímné nadšení, takže více méně očekávám, že to na ty čtyři nakonec beztak hodím. SPOILEROIDNÍ PS: Ty z nás, kteří vytrvale oplakávají předčasný zánik Firefly, bezpochyby potěší, že Whedonovi se podle všeho podařilo prosadit do příštích Avengerů Simona a River Tamovy. Slovy klasika: Edit: 2D nepřehlednost akčních scén snížilo sice minimálně, zároveň ale dostatečně na to, abych měla spoustu času uvažovat nad tím, jak strašně moc nesnáším záměrně matoucí výstavbu politických thrillerů. A ačkoli mám napodruhé alespoň příležitost plně docenit, že tvůrci tendenci obou posledních US administrativ podřizovat svobodu bezpečnosti otevřeně ztotožňují s náckovstvím, následné nepokrytě komiksové hajlování sráží jakoukoli vážnost, kterou tahle jinak vcelku zajímavá reflexe aktuální situace mohla mít. Čistých 70% s tím, že místy je to fakt šílená volovina. (02.04.2014)

Podobně jako byly Tři dny Kondora nebo Pohled společnosti Parallax reakcí na Watergate, lze druhého Kapitána Ameriku sledovat jako hollywoodskou interpretaci dění okolo WikiLeaks a NSA. Steve Rogers má s hrdiny filmů od Pollacka a Pakuly společné, že neví, co se kolem něj děje a komu může věřit, díky čemu mohou tvůrci dále rozvíjet „a fish out of water“ motiv, aniž by kopírovali Avengers (kde byla hlavním zdrojem Rogersovy zmatenosti nová doba). Kromě dovnitř nasměrované deziluze sedmdesátkových thrillerů, připomínaných ikonografií Washingtonu, obsazením Redforda nebo hudbou, v sobě ale nová marvelovka nese i kus studenoválečného konzervatismu filmů prosazujících namísto analýzy dat přímou fyzickou akci jako Rambo (zejména druhý a třetí díl) nebo Rocky (kterého připomíná minimálně nasnímání úvodního běhu). Opět, stejně jako v záměrně staromódní jedničce, tak na sebe tradicionalistický protagonista váže odkazy k filmům s odlišným hodnotovým podložím, než na jakém stojí dnešní společnost. Jen už ty hodnoty nejsou tak jednoznačné. Jednoznačná je teprve poslední třetina filmu. Znovunastolení klidu nemá s ohledem na hrdinovo uplatňování přímočaré vojenské logiky charakter diplomatického vyjednávání, ale masivní akce, která je tím méně přehledná, čím víc jdou postavy do sebe (syrové uliční přestřelky ve stylu Nelítostného souboje tak střídají souboje, v nichž je akce vytvářena výhradně střihem, hudbou a zvukem, nikoli samotným pohybem). Špionážní hrátky s paranoidním nádechem se po odhalení původce „nákazy“ - za uplatnění obdobně černobílého rámování, jaké dnes ruská média využívají k obhájení vpádu na Krym - mohou jevit jako přetvářka filmu, který navenek vyjadřuje znepokojení zcyničtělým systém, ale ve skutečnosti jeho ideologii obhajuje. Toto čtení je ale alespoň částečně zpochybněno závěrečným zavrhnutím některých starých struktur. Na stylistické rovině mne hladký (pravda, možná až příliš hladký) přechod od svižného politického thrilleru ke konzervativnímu superhrdinskému dobrodružství bavil a beru ho jako důkaz snahy nespoléhat jen na zaručenou teenagerskou cílovku a oslovovat také nové diváky. Nápaditěji než jiné komiksové adaptace film oslovuje také divačky. Identita ani jedné ze tří ženských postav není odvozená od postavy mužské (třebaže se k jedné romantické podzápletce schyluje, na její rozvíjení není čas), nedochází k sexualizaci ženského těla a všechny hrdinky jsou srovnatelně samostatné a odvážné jako hrdinové. V souhrnu si nemyslím, že by Zimní voják (který by ve filmu mimochodem ani nemusel být a na zápletce by se to moc neprojevilo) byl až takovou sázkou na jistotu, jakou by se mohl jevit a jakou by si mohl dovolit být. Doplněná a revidovaná verze komentáře zde. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Bluntman, kiddo, mcb, ScarPoul, Fancipal (02.04.2014)

Prostředí i doba se mění, žánrově se zapomíná na jakýkoli idealismus, z počtu překvapivých zvratů přechází oči - a přesto je to zase na jedničku. V hlavní roli totiž zůstává oddaný srdcař, kterému nelze nefandit a kdybych měl do nějaké války naskočit, ať je to ta, kde mi po boku bude stát tenhle chlapík. Dokáže totiž vyjasnit stíny minulosti, prosvětlit houstnoucí budoucnost a ve spolupráci s úžasnou Black Widow a sympaťákem Falconem hláškovat v jednom kuse na pozadí dokonalé akce. Mnozí asi najdou v tomhle komiksovém světě spoustu chyb, ale já se mezi ně nezařadím. Šestá pětihvězdná Marvelovka v řadě totiž není náhoda. (28.04.2014)