Číslo 5 žije 2

Ani pokračování mého oblíbeného robota nedopadlo vůbec špatně. Tentokrát už má i jméno - tedy Johny Pětka - a přivezl si spoustu nových vychytávek. Situování do New Yorku, kde musí být náš robůtek neustále pod dozorem, protože prostě miluje data(!), celkovému ději jen pomohlo. Paradoxně, část filmu vůbec není komedie, ale spíš velmi smutná úvaha nad nulovou nadějí těch odlišných zařadit se do společnosti, která je vždy krutě odmítne. V závěru je dvojka dokonce mnohonásobněji emotivnější a napínavější než jednička, a to také díky perfektnímu soundtracku. 70% (17.08.2010)

Se změnou režiséra vůbec nepřišla horší kvalita filmu, jak tomu většinou bývá. Kompletně sešrotovaný Johnny 5 mi ve druhé polovině filmu rval srce, což vyvrcholilo jeho oživováním, kdy jsem byl skutečně naměkko. Navíc se lze poučit, že ošklivost a zloba tkví v něčem jiném, než ve vzhledu. Rytmická doprovodná hudba a zmatkářský Ben ještě posílili hodnocení, takže není důvod robotovi nedůvěřovat. (06.12.2006)

Pro mě je to lepší jak jednička, proto že zvážněl, obzvlásť když pozorujeme Číslo 5, hledajíc místo ve společnosti (při vyzvedávání Pětky z policejního skladiště jsem dokonce plakal), U konce je hodně znát tlačení na pilu, přičemž velký podíl má písnička „I need a hero“ (proslov na konci, je tak nucený, že jsem si ho dokonce na kazetě přehrál). Nebojte, zvážnění neznamená ztrátu hlášek (např. „Wandroova zbírka...to jsou tvé staré krámy? případně „Víš co má ty a mrtvé maso společného. Neutečete!“). PS: nejlepším( nejsmutnějším) je ve filmu, když píše Johny Pětka na zedˇ „Pomoz mi ...umírám“. (07.03.2011)

Zatratit to nejde, protože Johny Pětka je Johny Pětka, co si budeme vykládat, a Ben Jahrvi je pořád Ben Jahrvi, takže humor nás hned tak neopustí, ale přece jen ta story je už poněkud dost slabší a hledání míru pro robotickou duši už vám nepřijde správně srdceryvné, ale mnohem pravděpodobněji jako kalkul...fórky s televizí už taky nejsou moc svěžího vzhledu, ale Bonnie Tyler to zase narovná na těch 60%. (23.05.2005)

Velmi roztomilý robůtek Johnny Pětka. Jeho dabing je super. Vzpomínky na mé dětství. Stejně dobrá jako jednička. Mohli by po 40 letech natočit trojku, Pětka by ani nemohl zestárnout. Je to ikona osmdesátek. Bylo mi ho fakt líto, když ho ničili a málem zemřel. Jeho optimismus bych chtěla ale mít bez té dětské naivity. Líbilo se mi taky, jak měl na sobě nálepku “Love animals. Don’t eat them.” (17.01.2023)