Kronika

V úvodních minutách jsem si říkal, že tu ručku fakt dlouho nevydržím. Proč proboha nemůžou točit filmy normálně, klasicky. Pak si není třeba vypomáhat zoufalou blogerkou, aby film neztrácel souvislost. Postupně jsem ale přišel filmu na chuť a pohlcení temnou silou se mi líbilo. Dej člověku moc a uvidíš, co to s ním udělá! Tyhle příběhy je třeba točit stále dokola, jelikož lidi jsou stále nepoučitelní. Kupodivu i triková stránka je vydařená a k filmu odpovídající. Asi nejsilnějším momentem bylo první použití síly - smetení auta ze silnice do lesa. Jen na okraj - kdyby mě takhle někdo pořád natáčel, rozbiju mu hubu taky.... (06.01.2013)

Kronika má skvělý nápad a až na pár výtek to první hodinu šlape jak má. Found footage je využitý velmi dobře, ale stejně se neubráníte otázkám "Proč by to ještě někdo točil v tuhle chvíli?". Problém mám však se samotným finále, které se mění na natahovaný festival špatných triků. Když na to nemáte rozpočet, nedělejte to. Přitom by se to dalo pojmout vizuálně chytřeji. Nemluvě o nepřirozeném a zrychleném zlomu hlavní postavy. Režijně velmi dobré, herecky svkělé, ale scénáristicky nezvládnuté (patlal Max Landis). Škoda, škoda, mělo to našlápnuto velmi dobře, ale na konci někdo strhnul volant do příkopu. (21.03.2024)

Od Monstra jsem viděl ještě španělský REC a pak si nepamatuju žádný výraznější film, který by na domácí kameru předvedl vysloveně výborný film. Kronika je ale pecka. Nemám rád, když kamera hraje kankán. Když je ale vše natočené dobře, rád to ocením a Kronika je v tomto ohledu skvělá. Vše, co je potřeba, je nádherně vidět. Nejúžasnější je, že za tak málo peněz tvůrci dokázali zničit půlku velkoměsta. A vypadalo to nejenom reálně, ale taky skvěle. Konec byl vysloveně maximální akční jízda, která prostě neměla chybu a já si jí maximálně užil. Je vidět, že dobré filmy se točit dají i s klepající se kamerou. Podstatné je, aby bylo něco vidět a v Kronice jsem toho viděl opravdu požehnaně. (14.09.2012)

Už když jsem si překvapeně užíval veřejně nenáviděný restart Fantastické čtyřky, tušil jsem, že mi tenhle režisér bude stát za bližší zkoumání a Kronika to potvrzuje mnohonásobně. Nejde ale jen o Trankovu zásluhu. Landisův scénář v sobě totiž snoubí idealismus a zároveň revoltující neústupnost, které člověku nikdy nejsou tak blízké, jako když je mu pozdních -náct. Když se navíc staví na hlavu i všechna obvyklá klišé hrdinova zrodu a DeHaan potvrzuje, že jeho výraz je na současné scéně opravdu nezaměnitelný, stačí doplnit právě už jen koření v podobě Trankovy dravé režie. Posledních dvacet minut mě neustále nutilo žasnout nad tím, jak se tyhle výjevy povedlo natočit za hubičku a zároveň jsem jen ztěžka krotil šíleně zrychlený tlukot srdce. (04.01.2017)

Jak Krtek ke kalhotkám přišel. Místo Krtka tu hrají hlavní roli tři mladíci, kteří náhodou objeví cosi záhadného v ještě záhadnější díře. Místo kalhot tu máme nadpřirozenou schopnost, s pomocí které mohou mladíci pohybovat věcma a skvěle se u toho bavit. Až do chvíle, kdy jeden z trojice, šikanovaný chlapec, neokusí také kapánek toho zla, které mu bylo dopřáváno ze strany druhých. Z toho ale nevěstí nic dobrého... S filmem jsem byl spokojen. Povedl se, až na tu "domácí" kameru, která mohla být alespoň z části nahrazena normální. (19.04.2012)