Loupež

O rok později Yates natočí nejpamátnější automobilovou honičku kinematografie. Přitom ta z úvodu tohoto filmu si s ní v ničem a ničím nezadá; stejný styl, jen s jinou ikonickou károu. A ono vůbec vše co zdobí Bullittův případ, zdobí i Robbery. Akorát v hávu týmové heist žánrovky a nikoli drsné policejní kriminálky. Čili se i zde se kamera dlouhé minuty opájí zarytě mlčícími profesionály, kteří s ledovým klidem krok za krokem pečlivě vykonávají svou práci a jsou v ní sakra dobří. Což ústí v jednu z vůbec nejlepších (a rozhodně nejstylovějších) žánrovek, které ovšem částečně podkopává nohy délka. Úvodní loupeži diamantů i ikonické akci na železnici není naprosto co vytknout. Dokonce natolik, že zdejší procedurálně a až realisticky dokumentárně zachycená "greengrassovská" akce, by pro svou intenzivní podprahovou nervy drásající tenzi a dynamiku, mohla sloužit jako vzor pro veškeré žánrovky podobného ražení. Bohužel jsou tu i pasáže "mezi akcemi a po nich", které jsou přeci jen o chlup standardnější a zdlouhavější než by se na podobně výjimečný film slušelo. Každopádně i tak (nejen) žánrová povinnost, o tom žádná. (30.01.2017)

Spočiatku to vyzerá na slušnú akčnú zábavu, prvá štvrťhodina je venovaná dobre natočenej automobilovej mestskej naháňačke. Potom prichádza k príliš popisnému sposobu lúpeže troch miliónov z poštového vagóna na trati Glasgow-Londýn. Celkový dojem je však nadpriemerný, vynikala predovšetkým kamera a potešili neopozeraní herci, ktorých vačšinou poznáme z vedľajších úloh. Tretí komentár. (17.10.2015)

Řekl bych, že Robbery se od klasického filmu popisujícího přípravy a vyžívajícího se v provedení nějaké náročně a vždy napínavé akce líší tím, že s partou zločinců se seznáme už prostřednictvím činu předcházejícího přepadení vlaku. Uloupení cenného kufříku i s člověkem, který ho má na ruce připoután, je precizní a vděčnou filmovou podívanou. Akce se sanitkou v ulicích města připomene atmosféru ze seriálu Profesionálové, následná honička aut je, troufnu si tvrdit, ještě promakanější a na svou dobu zcela ojedinělá. Moc se mi líbil okamžik, kdy prchající auto narazí před školou a sklo předníh okna se vysype, je vidět absence triků. Trochu zklamání vyvolá strohé vyřešení případu, kdy nesledujeme práci policie v detailech, až jejich zásah. Takový konec je zřejmě věrnější skutečnosti, filmově však nedostatečný. (28.03.2013)

Milovníci heist movies a starej britskej filmárskej školy by mali spozornieť a doplniť si tento napínavý, štýlový film do svojej zbierky. Už začiatok je veľmi svižný, kedy sledujeme veľkú automobilovú naháňačku ulicami Londýna, a to sa začne tá hlavná akcia ešte len plánovať. Navštívime aj typický anglický futbal, zrejme nejakú druhú ligu, prípadne nižšiu súťaž, podstatné je, akú atmosféru to celému filmu dodáva. Ani nemám čo vyčítať, možno by si Lúpež zaslúžila aj plné hodnotenie, len som si nedokázal medzi banditami nájsť nejakého toho favorita a akosi mi títo chlapíci splývali. Konečne som po dlhom čase videl film, ku ktorému sa budem rád vracať. (20.07.2020)

8. srpna 1963 se stala historicky nejznámější vlaková loupeš 20. století. Patnáct mužů přepadlo poštovní vlak na trase Glasgow - Londýn a ukořistila dohromady 2,6 milionů liber. A právě o tom vypráví tento snímek. Avšak pozor, velice volně, takže hledat v příběhu nějaká fakta je předem zbytečné. Jedná se o jeden z několika filmových zpracování, z nichž asi nejlepší je západoněmecká třídílná minisérie ´Velká vlaková loupež´ (1966), která je natočena takřka v dokumentárním stylu. Tato britská filmová verze se zajímá výhradně průběhu událostí, takže o charakterech daných jednotlivců se moc nedozvíme. Děj příběhu ale zase není až tak špatný. Spíše naopak. Filmové dílo je, jak se dnes říká, dílem staré školy, takže má počáteční navnadění na to, co se dá asi tak očekávat, nádhernou a  dobře uchopitelnou plynulost příprav, provedení a snahy policie o dopadení. Velká část děje je prezentována pouze obrazově, čímž se vytváří důraznost probíhajícího procesu loupeže. Závěr snímku je klíčový pro režiséra Petera Yase, neboť je zde přítomná automobilová honička, která ho inspirovala ke stvoření dodnes té nejslavnější své doby a to ve snímku natočeném rok po tomto ´Bullitův případ´ (1967). Dramatizace sice dost  pokulhává, ale i tak má vývoj děje schopnost zaujmout. Byť se tedy nejedná o zcela věrnou rekonstrukci skutečného případu, jako filmová zajímavost má své renomé, které filmový zážitek přivodí. (29.10.2021)