Projekt X

O ničem. Koho zajímá nějaká mega akce, kde se všichni ožerou, všechno zkurví a pointa ani katarze neexistuje? Když dělá úchylárny Stiffler, je to prdel, tady je to trapný. Jediný, co mě zajímalo, bylo jak se to vyvine s tou sympatickou blonckou. Jediný vtipný okamžik byl tátův dotaz "Kolik tu bylo lidí?" Jako dokument to mohlo být zajmavý. # příběh 3 | hudba 4 | humor 1 | akce 4 | napětí 1 | pustil bych si znovu 2 (03.06.2012)

Neříkám, že by se to nemohlo stát, ale tohle bylo prostě moc. Nechápu proč je tak důležitý se na každé párty ožrat a považovat za skvělý to, když někdo odpálí keramického trpaslíka bejsbolkou. Sranda se dokáže udělat i jinak. Projekt X je teenagerovská komedie a já jako odrostlejší už tomu zas tak neholduji. I přesto jsem se dokázal zasmát a rozhovor s tatínkem nakonec příjemně zakončil celou pařbu. Týrání pejska jim teda ale neodpustim. :-) (06.09.2012)

Nabízí se samozřejmě v první řadě otázka, zda je v pohodě vypustit něco podobného do světa plného podobně smýšlejících mladých lidí, protože zavírat liliputa do trouby vážně není fajn, sjíždět otcovou károu do bazénu taky ne a skákat ze střechy domu jakbysmet. Ale je to o dvou pohledech. O zcela morálním, kdy tvůrci mladíkovo počínání ještě opepří závěrečným pokyvujícím/pochvalným dotazem otce „kolik lidí vlastně na party dorazilo“ a pak o tom zcela zvrhlém pohledu, který je v každém z nás. Jednou za čas si pořádně od plic zablbnout, vyřádit, i když v našich končinách není tak úplně snadné zasadit podobnou akci do reálného života, protože politou zdí nebo pozvraceným záchodem to skutečně jen začíná. Možná je to tím, že málokdo asi nechá zajít narozeninovou party tak daleko a dovolí překročit práh domu stovkám neznámých lidí. Vše trochu reálné pak definitivně končí s magorem a plamenometem v jeho rukou. Když ale hodíme přehnanost stranou, můžeme se slušně pobavit nejen etudou s nasraným sousedem, (ne)spolehlivou „ochrankou“ nebo překvapivě vtipným kámošem-hlavním organizátorem k pohledání. Found footage teď hodně láká, atmosféra je díky tomu dvojnásobně podpořená, tady navíc přítomnost kameramana v ději nikterak neruší. Právě gradaci není co vytknout a ona „domácí kamera“ dodává celému kousku slušný šmrnc. Nakonec proč ne (s ohledem na tuzemského diváka se divím, že byl snímek stažený z české distribuce), i přes řadu výhrad taková zvláštní pocitová spokojenost!! (05.07.2012)

Projekt X je důvodem, pro by se měla najít věková hranice, nad kterou je sledování podobných filmů nevhodné. Její přesnou výši nejsem schopen určit, ale vím zcela jistě, že jsem ji před několika desetiletími překročil. Ale jsem pozitivní člověk, takže když jsem se nebavil, tak jsem alespoň hledal a našel poučení. Až se mé děti přiblíží hranici zletilosti, tak si zvednu pojistku na barák, připojístím si káru proti utopení a při každém odchodu z domu zaktivuji nástražný výbušný systém kolem domu. Mně se zkrátka po zahradě 2000 lidí, pyroman ani liliput producírovat nebude, ale kdyby mi Metallica zahrála do rytmu k sexu se slečnou podle mého výběru, tak bych možná udělal výjimku. Ale v devět ráno, ať jste všichni v posteli! (16.12.2013)

V rámci čo raz viac prepieranej estetiky found-footage, socio-kultúrnych determinácii nastávajúcej generácie a ich kurióznych hyperbol či plastického ozvláštňovania skrz iné, poväčšinou buď spriaznené alebo aj prekvapivo zakomponované žánre - žánrové zvyklosti, ide o uchádzajúci výtvor, ktorý si zatracovať nezaslúži. Po obdobne ladenom "Chronicle" v ktorom sme boli svedkami zovretejšej fúzie dramatického pojednania o looserstve na pôdoryse tínedžerského harašenia/rodičovsko-školskej šikany/carrieovského syndrómu, fanúškovského imitovania vychytávok niektorých herných konzol a superhrdinského sveta (tentokrát) v nadvláde záporakov, tu máme ďalší, sic atmosférou namazaný, ale zároveň aj celkom slepo sa zavďačujúci cross-over obstaravajúci prienik stredoškolského rom-comu kde looseri ostávajú a pre zmenu svoju reputáciu vtipne vylepšujú, odviazaných epic parties snímkov ktorých dominantou sú predovšetkým naštartovaní djz, young bitches and (i)legal substances a napokon katastrofického skoro sci-fi čo by óda na jeden plamenomet. Keby sa to nebálo ísť v tom svojom vyfičanom rebelanstve ešte viac za hranu (auto úprk mohol byť oveľa viac rozvedený a prípadne dovedený ad absurdum) a bezpečnostne sa tu necúvalo pred zamilovanými pusinkami vyjebaných amerických happyendov (ak by chlapec tu tmavovlásku za dunenia skrillexovho bro-stepu pokoril a tej bloncke by sa dvoril až keď by z neho bol vyzretý twenty-something, tak to by bolo hneď o niečom inom). Takto len provizórne odreagovanie/pousmiatie sa nad baviacimi maličkosťami (pes, trpaslík, slow-mo), gradujúcimi kamerovými hrátkami (čelovica, auto, spravodajstvo) a priznanou snahou o atraktívnu senzačnosť konceptu. (04.10.2013)