Režie:
Steve McQueenScénář:
John RidleyKamera:
Sean BobbittHudba:
Hans ZimmerHrají:
Chiwetel Ejiofor, Michael Fassbender, Lupita Nyong'o, Benedict Cumberbatch, Sarah Paulson, Paul Dano, Brad Pitt, Paul Giamatti, Michael Kenneth Williams (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Solomon Northup měl milující rodinu, dobrou práci, talent, majetek, svobodu i právo na život. Žil idylický středostavovský život jako většina z nás. V jeden jediný nečekaný moment ale o to všechno přišel. Skončil jako otrok spoutaný v řetězech a jeho jediným osudem se stala dřina na plantáži „pod bičem otrokáře". Většinou doslova. Přesně to se v roce 1841 přihodilo Američanu Solomonu Northupovi (Chiwetel Ejiofor), který svůj skutečný příběh zachytil v autobiografické knize 12 Years a Slave. Solomon měl smůlu, že byl... černoch. Dva únosci ho pod příslibem houslového melouchu vylákali do Washingtonu, kde Solomon po první noci skončil spoutaný v řetězech. V následujících dnech byl prodán do otroctví na americkém Jihu. Ocitl se ve zlém snu, který potrvá dalších dvanáct let. Za těch dvanáct let potká Solomona snad všechno, co černého otroka potkat mohlo. „Hodný" otrokář. Krutý otrokář. Dřina na bavlníkových plantážích. Pokus o lynčování. Bičování. Psychický teror. Neúspěšné pokusy o útěk. Víru ve svobodu a pomoc. (Bontonfilm)
(více)Videa (36)
Recenze (1 110)
Rodák z Londýna Steve McQueen se dva tři roky připravuje na další projekt. A pak udeří. Jeho minimalistický Hlad měl sílu, ale dokázal i leccos vzít, hlavně díky předlouhým scénám postrádajících gradaci, citově nevázající se Stud nám zase nabídl pohled na všudypřítomné vyprázdněné životy. 12 let v řetězech je úplně jiných. Sice oceňuji, že se zajímavý tvůrce nejvíc přiblížil „klasickému“ příběhu, paradoxně se tím ale stal děvkou továrny na sny. Natočil absolutně přímočarý kousek, který jsem zhlédnul večer před předáváním Zlatých glóbů – tam se můj názor prakticky potvrdil, protože Asociace zahraničních novinářů sáhla po té nejsnadnější cestě. Obdarovala film pouze hlavní cenou za film roku v kategorii drama. Tím, že je McQueen Angličan, má nicméně (a naštěstí) odstup. A jeho nejnovější kousek není patetický, ale poměrně objektivní. Přesto je to stále stejná ohraná písnička. Scénárista John Ridley rozhodně nenapsal silný příběh. Mnohokrát viděnému boji za svobodu chybí přidaná hodnota. To, co sledujeme, jsme už viděli jinde a lépe (v tuzemsku a vlastně i celé Evropě filmaři „veleoblíbený“ holocaust by mohl vyprávět), tady se navíc až moc spoléhá na utrápené oči Chiwetela Ejiofora. Dvanáct let uteče jako voda, vystřídá se několik plantáží, ale ani jedna z lokací víc nevtáhne, pak se na scéně objeví deus ex machina, výrazně zvedne obočí nad tím, co neuvěřitelného si právě vyslechl a našeho hrdinu spasí, dlouho dopředu očekávané finále pak diváka zdaleka nerozseká. McQueen natočil svůj nejfilmovější kousek, ale právě to mu lehce podřízlo větev. Znovu volí dlouhé záběry, jeho film postrádá výraznější hudební motiv (sorry, Hansi) a hlavně – nikdo z herců se překvapivě nedokáže výrazněji zapsat do divácké mysli. Celek si asi víc zaslouží čtyři hvězdy (ty jsem dal i dvěma předchozím režisérovým kousků), ale zatím ponechám tři.. ()
Drama s dvěma dějovými liniemi, vševědoucím vypravěčem, jasně stanoveným cílem a pevně semknutou dramaturgií? Řešení dialogů převážně technikou záběr/protizáběr? Oslabení násilných momentů přesným střihem? Tentokrát ne. Ač je 12 letům v řetězech vyčítána staromilská klasičnost, z klasického hollywoodského stylu McQueen přejímá zejména zájem o lidské tělo, který bychom ovšem mohli označit také za projev autorského rukopisu. Věrnost původnímu textu i za cenu rozdrobení vyprávění do řady epizod, které do sebe nejsou pevně zaklesnuté, a kdy jedna nepodmiňuje druhou, bylo jedním z mnohých moudrých tvůrčích rozhodnutí, jež ve výsledku tvoří drásavé filmové svědectví o zvěrstvech, jichž se bílý muž dopustil na rase, kterou považoval za podřadnou. McQueenovo mistrovství spočívá ve způsobu, jakým se dokázal vyhnout pozohýbání historických faktů, aby mu pasovaly do velkého příběhu (jako Spielberg v Amistadu nebo Lincolnovi), a přitom nabídnout nesmírně intenzivní filmový zážitek. Díky potlačení dramatického napětí a mnohým statickým záběrům působí film jako série za sebe řazených obrazů, které se díky spirálovitému opakování některých situací a záběrových kompozic pomalu zarývají do paměti. McQueen, věrný své videoartové průpravě, o historii nevypráví, „nedělá“ z ní drama, nýbrž ji nechává oživnout, jako kdyby probíhala právě teď. Útrapy protagonisty proto nenahlíží zvenčí. Prožíváme je společně se Solomonem, skrze jeho tělo, zrak a sluch. Po celý film víme stejně málo jako on (například nikdy nevidíme v celku loď, kterou je dopraven do New Orleans) a máme tudíž, navzdory rekapitulujícímu názvu filmu, stejně málo důvodů věřit, že by z nerovného zápasu o vlastní identitu mohl vyjít jako vítěz. Redukování života na pouhé přežívání a proměna člověka ve zvíře (resp. majetek) jsou zvýznamněny ztrátou povědomí o časoprostorových souvislostech, neboť kromě úvodu nejsme informováni o čase a místě dění. Přemíra nepříjemných zvuků a obrazů, od kterých se kamera nikdy neodvrací (nejnepříjemnější záběry jsou tak zároveň těmi nejdelšími), v kombinaci s vyeliminováním momentů skýtajících úlevný efekt, dělají z 12 let v řetězech jeden z nejodvážnějších filmů loňského roku. 90% Zajímavé komentáře: Marigold, liborek_, mcb, eye candy ()
Rok uplynul, dějově nějakých sto let rozdíl a po THE HELP je tu další knižní adaptace, při které se nezbývá než podivovat... Ale ten samý komentář už opakovat nehodlám. Tohle je podobná 'zábava', kde nudí snad jen Solomonův na 12 let stejně utrápený výraz. Miloval jsem střídání se známých hereckých tváří, a taky, ehm, milostné scény tu byly naprostý top. / Originalita nepříliš, ale to mně osobně bylo šumák, jen se na to znovu dívej Ameriko... ()
Tenhle otrokářský žánr mě nikdy zcela nepohltil. Nelíbila se mě Purpurová barva a Černobílý svět byl z mého pohledu jen vykonstruovaná Oscarová záležitost. 12 let v řetězech je dle mého vidění mnohem upřímnější prožitek, který ve dvou mrskacích scénách bolí i samotného diváka, bohužel po příběhové stránce nejsem spokojen. Chybí více vypjatějších momentů a přes všechny utrápy, které Solomon prožívá, se o hlavního hrdinu zase tolik nebojíme. Vychvalované cameo Brada Pitta jsem čekal lepší. Zkrátka pro mě trošku zklamání, ale chyba je opravdu spíše ve vybraném žánru, který nemusím. 60% PS: 3. 3. 2014 nastává vrchol všeho, dle mého soudu prázdné, ploché a nejslabší dílo, které McQueen natočil dostalo Oscara a to jen proto že Amerika nemá čisté svědomí a aby akademici nebyli nařčeni z rasimu. Takže zatímco divák nedostane prakticky nic, zaprděná porota uznale pokyvuje hlavou jak Chiwetel Ejiofor hledí zadumaně do dáli a čeká co příjde... a ono to přišlo. ()
Tak nějak přemýšlím nad tou historií USA. Nebyla moc veselá. Pak přemýšlím nad tou naší. Vrátím se k té USA a napadá mě snad jenom to, že lidi v minulosti byli hrozný svině. Neříkám, že dneska nejsou, ale to co se na území USA od její kolonizace dělo, to nemá snad obdoby. Území vykoupené krví indiánů a následně krví Afričanů, co si tam bílá tvář dovezla, není zrovna něco, čím by se v současnosti dalo chlubit. A Anglický hodně zajímavý režisér Steve McQueen jednu takovou etapu převedl do takového příběhu, že mi po celou dobu filmu bylo hrozně zle. A samotného závěru jsem se málem ani nedožil. No a to si myslím, že s těmi filmy už něco vydržím. Holt nevydržím, takhle drsný film jsem dost dlouhou dobu neviděl. V některých scénách byl cítit totální zmar, totální prohra a smutek z každého dne stráveného na poli s bavlnou. Režisér to ale natočil hodně dobře. Některé scény nikdy z hlavy už nedostanu. A nejenom proto, že se v nich dějí šílené věci, ale i proto, že je režisér záměrně natočil dost zdlouhavě, místy i beze slov. Samotný záběr totiž mluví za vše. No a herci? O těch netřeba zdlouhavě mluvit. Ty všichni na mě totálně zapůsobili. Nejenom hlavní černošské role, ale i vedlejší, ve kterých se předvedla celá řádka známých jmen. ()
Galerie (73)
Photo © Fox Searchlight Pictures
Zajímavosti (30)
- Steveovi McQueenovi povedala dcéra, aby obsadil Sarah Paulson (pani Eppsová) po tom, čo videla jej konkurz na videu. (sWONDER)
- Tretí spoločný počin Brada Pitta (Samuel Bass) a Michaela Fassbendera (Edwin Epps). Predtým sa stretli v snímkach Nehanební bastardi (2009) a Konzultant (2013). (chesterko)
- Natáčanie snímky prebiehalo na viacerých miestach v americkom štáte Louisiana. (MikaelSVK)
Reklama