Režie:
Steve McQueenScénář:
John RidleyKamera:
Sean BobbittHudba:
Hans ZimmerHrají:
Chiwetel Ejiofor, Michael Fassbender, Lupita Nyong'o, Benedict Cumberbatch, Sarah Paulson, Paul Dano, Brad Pitt, Paul Giamatti, Michael Kenneth Williams (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Solomon Northup měl milující rodinu, dobrou práci, talent, majetek, svobodu i právo na život. Žil idylický středostavovský život jako většina z nás. V jeden jediný nečekaný moment ale o to všechno přišel. Skončil jako otrok spoutaný v řetězech a jeho jediným osudem se stala dřina na plantáži „pod bičem otrokáře". Většinou doslova. Přesně to se v roce 1841 přihodilo Američanu Solomonu Northupovi (Chiwetel Ejiofor), který svůj skutečný příběh zachytil v autobiografické knize 12 Years a Slave. Solomon měl smůlu, že byl... černoch. Dva únosci ho pod příslibem houslového melouchu vylákali do Washingtonu, kde Solomon po první noci skončil spoutaný v řetězech. V následujících dnech byl prodán do otroctví na americkém Jihu. Ocitl se ve zlém snu, který potrvá dalších dvanáct let. Za těch dvanáct let potká Solomona snad všechno, co černého otroka potkat mohlo. „Hodný" otrokář. Krutý otrokář. Dřina na bavlníkových plantážích. Pokus o lynčování. Bičování. Psychický teror. Neúspěšné pokusy o útěk. Víru ve svobodu a pomoc. (Bontonfilm)
(více)Videa (36)
Recenze (1 110)
,,…A ZÍTRA SE BUDETE CÍTIT, JAKO BYSTE SE ZNOVU NARODIL…“ /// To si takhle myslíte, jak jste svobodnej… Tož, taková to byla tenkrát doba. Pochopení bílejch bylo vodvislý vod počtu mincí a přežil (většinou) ten, co měl hlavu sklopenou nejníž. Přepadaj mě úvahy vo ceně života, vo lidským vodpadu… prostě film plnej života ,,Jihu“, při jehož sledování rozhodně doceníte toho negra, co uslintaný Jižany likvidoval. Z vypravěčskýho hlediska se nejedná vo žádný nóvum. Taky žádný postranní úmysly, jako měl Amistad necejtim. Film začíná příběhem, pokračuje příběhem, příběh je uprostřed a (překvapivě!) i na konci. A parádně působí na lidský pudy. Tak, jak to McQueen umí. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Autobiografii ,,Twelve Years a Slave“, kterou v roce 1853 napsal Solomon Northup jsem nečetl. 2.) Miluju, když se zpívá vo bavlně. 3.) Thx za titule ,,sagittario“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Tak nějak přemýšlím nad tou historií USA. Nebyla moc veselá. Pak přemýšlím nad tou naší. Vrátím se k té USA a napadá mě snad jenom to, že lidi v minulosti byli hrozný svině. Neříkám, že dneska nejsou, ale to co se na území USA od její kolonizace dělo, to nemá snad obdoby. Území vykoupené krví indiánů a následně krví Afričanů, co si tam bílá tvář dovezla, není zrovna něco, čím by se v současnosti dalo chlubit. A Anglický hodně zajímavý režisér Steve McQueen jednu takovou etapu převedl do takového příběhu, že mi po celou dobu filmu bylo hrozně zle. A samotného závěru jsem se málem ani nedožil. No a to si myslím, že s těmi filmy už něco vydržím. Holt nevydržím, takhle drsný film jsem dost dlouhou dobu neviděl. V některých scénách byl cítit totální zmar, totální prohra a smutek z každého dne stráveného na poli s bavlnou. Režisér to ale natočil hodně dobře. Některé scény nikdy z hlavy už nedostanu. A nejenom proto, že se v nich dějí šílené věci, ale i proto, že je režisér záměrně natočil dost zdlouhavě, místy i beze slov. Samotný záběr totiž mluví za vše. No a herci? O těch netřeba zdlouhavě mluvit. Ty všichni na mě totálně zapůsobili. Nejenom hlavní černošské role, ale i vedlejší, ve kterých se předvedla celá řádka známých jmen. ()
Film, který vás donutí stydět se za to, že patříte mezi lidi, kteří se vždycky cítili rasově nadřazení.. Bohužel téma je daleko lepší, než samotné zpracování. To je samo o sobě zbytečně natahované, má podivný scénář a emoce na bodu mrazu. Hudba Hanse Zimmera zajímavě dokreslila děj, ale ani ta nebyla tak výrazná, jako v jiných jeho počinech. Z takového silného příběhu by se dalo vymačkat určitě víc, takhle mám dojem, že se do toho někdo opřel jen napůl. ()
Bál jsem se patetického litování černochů před sto padesáti lety, udělování políčků svědomí Ameriky a slzopudného kýče plného dlouhých záběrů na vyjedené misky nebohých otroků v době kolalokové obrody, ale dostal jsem velmi záživný film, který jednostranně nefandil "těm svejm", nenudil a dokonale zobrazoval pravděpodobnou skutečnou událost... a to mám rád. Polemiku o lidských rasách nechám na jiných. Film je to pěkný. Poctivý a v neposlední řadě k zamyšlení každého nad sebou samým, zda by vůbec Solomonovu situaci zvládl byť třeba jen na dvanáct měsíců... ()
Velmi dlouhý film, který například Spielbergovým snímkům Amistad či Purpurová barva sahá sotva po kotníky. Téměř bez nadsázky lze říct, že ve 12 letech v řetězech se děje dokola pořád totéž, tj. černoši jsou ponižováni, bičováni, mají strach atd., jen v různých obměnách a po nějaké hodině to začne nudit. Děj je podivně rozkouskovaný a spousta postav či situací zbytečných či nedotažených (Eppsova manželka, ostatní otroci, jako například ten náhle se objevivší běloch), nevědět, jak se film jmenuje, neměl bych absolutně šanci podle ničeho poznat, že celá ta drsná štrapáce trvala dvanáct let, skoro všichni běloši jsou ukrutné mrchy (Kdo asi hraje toho nejhodnějšího?)... A tak dále. Zahráno dobře, zejména Benedict Cumberbatch zazářil v menší, avšak působivé roli, a Michaelu Fassbenderovi jsem toho otrokáře také věřil se vším všudy. Režie mě zaujala hlavně v dlouhém záběru bičování, Zimmerova nenápaditá hudba vůbec. Tři a kousek.__P.S. Čím dál víc mě napadá, o kolik by mohl být film lepší, kdyby se Solomonovu otroctví věnovala první polovina a druhá polovina by ukázala některou ze soudních doher / proher (o kterých nám na závěr poví jen titulky). ()
Galerie (73)
Photo © Fox Searchlight Pictures
Zajímavosti (30)
- Po snímcích Hlad (2008) a Stud (2011) se režisér Steve McQueen a Michael Fassbender (Edwin Epps) setkali již při práci na třetím filmu. (Haretix)
- V čase 0:42, kdy Solomon (Chiwetel Ejiofor) pracuje na stavbě, je při příchodu hlavního tesaře (Paul Dano) opřena o stavbu hůl, kterou tesař použije a poté hůl již není vidět. Když je ale odváděna Eliza (Adepero Oduye), hůl je opět opřena o stavbu. (SniperG1)
- Když Platt (Chiwetel Ejiofor) poprvé převáží po vodě poprvé klády na voru, lze si všimnout stopy po plavbě jen od poloviny rybníku, nikoli dál od břehu. Źabince, které se na vodě nacházejí, by se však tak rychle spojit nestihly. (Tomikka)
Reklama