Chuť odpadu
Frisch auf den Müll - Die globale Lebensmittelverschwendung
Taste the Waste
Čerstvé, ale v kontajneri
Obsahy(1)
Je to neuvěřitelné, ale je to tak. Více než polovina vyprodukovaného jídla se nikdy nedostane na talíře spotřebitelů. Místo toho skončí v kontejnerech nebo na skládkách. Řeč přitom není jen o zkažených potravinách, ale i o naprosto nezávadných produktech, kterým často ještě neprošla záruční lhůta. Jen v zemích Evropské unie potká tento osud 90 milionů tun jídla ročně, což je dvojnásobek objemu potravy, která by stačila k nasycení všech hladovějících na světě. Jak je možné, že dochází k ničení takového množství jídla? (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (45)
Nejhorší na dokumentu je jeho český překlad, protože vůbec neodpovídá obsahu. "Z popelnice do lednice" by se v nejlepším případě mělo přeskupit na "do popelnice". Největší část filmu je totiž o tom, jak a proč tuny nezávadných potravin končí v kontejneru a jak a proč se s nimi jednotlivci či organizace snaží nakládat. Dále se řeší fungování řetězce VÝROBCE (farmář) - ZPROSTŘEDKOVATEL (supermarkety) - ZÁKAZNÍK (lidé) a jen okrajově se objevuje téma freeganismu - totiž získávání jídla z kontejnerů. Samozřejmě to tak bylo popsáno v recenzi, jenže z vlastní zkušenosti vím, že mnoho lidí odradil už název, mysleli, že se budou dívat na bandu anarchistických pošuků, kteří pořádají nájezdy na popelnice. - - - Líbilo se mi, že natáčení nebylo omezeno jen na západní a střední Evropu (Francie, Německo, Rakousko), ale točilo se i v jiných částech světa (Japonsko, USA, Kamerun, Itálie). Z dokumentu mi v hlavě zůstalo několik zajímavých nápadů - např. používání prošlého chleba jako topiva pro další pečení v německé pekárně, včelařství uprostřed Manhattanu či důraz na poznání původu jídla. Domnívám se, že je pravda, že současný člověk je odtržený od toho, co jí. Neví odkud potraviny pochází, jak se zpracovávají, tedy co všechno se s nimi děje, než se dostanou na jeho stůl. A myslím, že je moc důležité tyto informace šířit. Také mi v hlavě utkvěla slova Itala, který pořádal večeře vařené z odpadních zbytků: - Měli bychom nakupovat jen to, co skutečně potřebujeme. - Měli bychom sníst všechno, co nakoupíme. - Měli bychom být skromnější. ()
Dokument, ktorý je výborný v tom, že nielen situáciu zaznamenáva pre diváka a poukazuje na bludný kruh systematickej produkcie a konzumnej spoločnosti, ale predstavuje aj nejedno riešenie a východisko, ako z tejto situácie von. Smutná realita ilustrovaná mnohými príkladmi je vyvážená možnosťami zmeny a názornými ukážkami, že to niekde už skutočne funguje a je len na nás, či iba flegmaticky prijmeme fakty, alebo s tým aj niečo urobíme. 85% ()
Když produkt vypadá dobře, tak se dobře prodává, pokud má chybu na kráse či je moc malý ba naopak moc velký šup s ním do odpadu, hladovějící nehladovějící, nemáš peníze, nemáš nárok. A pokud máš málo, tak jez málo. .. Prodej určuje "kvalitu" produktu. Proto středně velké brambory jsou ty jediné na trhu, protože se nejvíce prodávají a cherry rajčata vytlačují normální rajčata, protože je zákazník má raději. .. Tento systém má své výhody, můžete zajít do obchodu a koupit na co máte chuť, vždy čerstvé a hezké, ale co to všechno obnáší? Mít na stole vždy krásné a čerstvé jídlo ? Někdy až překvapivé věci. .... HODNOCENÍ: 80% (4*) ()
Tma, siluety chlápků na bicyklech, skřípavé zvuky otvíraných kontejnerů…krimi? Mrtvola?!! Kdeže. Tragédie. Dokument o popelnicích naditých potravinami. Balené pečivo, sýry, jogurty…vše nezávadné. Snídaně, svačinka, večeře…a helemese, čerstvá kytka na stůl! Kluci odjíždí s úlovkem v batožinách napěchovaných a s dobrým pocitem značné úspory euráků a tím, že dobré potraviny neskončí na skládce. Alespoň ten jejich „zrecyklovaný“ díl. *** Bohatý Sever s 50 - 80 % nadprodukcí. Přežírám se? Vyhazuji jídlo? Každou minutu zemře jedno dítě hlady. Každá brambora se musí vejít do velikostní normy. Na poli zůstane 60 %. Záleží na velikosti, víme? Kvalita je nepodstatná. Supáče. Pryč s jogurty! Mají jen týdenní záruku. Palety jogurtů hupky dupky do kupky (odpadní). Miliony lidí žijí za 1 dolar měsíčně. Děcka pracují 10 hodin na kakaových plantážích za misku jídla. Nevěřícně bezmocně hledím na podběrák zakousnuvší se do několikametrové hory pečiva… *** Mohu s tím něco dělat?? Ano. Začni pěkně u sebe!... I čokoládová tabulka, na kterouž se zalíbením koukám, má ekologický a sociální aspekt - kvalitu. Tak trochu se mi vždy uleví, když otvírám svoji poloprázdnou, někdy skoro prázdnou lednici. „Z popelnice do lednice“ by se měl stát součástí mého - tvého špajzu. A jedenkrát v roce dokument otevřít a... porozjímat nad popelnicí (nebo lednicí?)… *** (Jeden svět 2012) ()
Je to dokument, ktorý má skutočne čo povedať. Je naozaj neuveriteľné, koľko potravín dokážu obchodné reťazce vyhodiť. Ovocie a zelenina, ktoré v obchodoch kupujem, musí v prvom rade pekne vyzerať. Ich celkový dojem je rozhodujúci, nevyhovujúce potraviny sa vyhadzujú...! Nikto, alebo takmer nikto sa netrápi tým, ako ich rozdať chudobe alebo predať za minimálnu cenu. Najlepšie riešenie je ich vyhodiť. Každý, kto poctivo maká si musí vážiť každý krajec chleba, zvlášť dnes, kde výdavky na potraviny tvoria dobrých 50-60 % z príjmu. Ostáva dúfať, že postupne sa toto neskutočné plytvanie obmedzí. To hovorím za seba, strednú a chudobnú vrstvu. Bohatým to bolo i bude úplne jedno...100%. ()
Galerie (23)
Reklama