Obsahy(1)
Je to neuvěřitelné, ale je to tak. Více než polovina vyprodukovaného jídla se nikdy nedostane na talíře spotřebitelů. Místo toho skončí v kontejnerech nebo na skládkách. Řeč přitom není jen o zkažených potravinách, ale i o naprosto nezávadných produktech, kterým často ještě neprošla záruční lhůta. Jen v zemích Evropské unie potká tento osud 90 milionů tun jídla ročně, což je dvojnásobek objemu potravy, která by stačila k nasycení všech hladovějících na světě. Jak je možné, že dochází k ničení takového množství jídla? (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (45)
Ze zprávy na začátku letošního roku: "Každý rok svět vyprodukuje okolo asi čtyři miliardy tun potravin. Z toho se přitom 30 až 50 procent ke koncovému spotřebiteli vůbec nedostane." http://zpravy.ihned.cz/c1-59097170-lidstvo-rocne-vyhodi-polovinu-potravin-jidlo-odpadky-dve-miliardy-tun-studie) ___ Český příspěvek k celosvětovému plýtvání potravinami (LN, 28.07.2011): "V Česku se ročně vyhodí milion tun potravin. Pro představu, kdyby se všechno vyhozené jídlo naložilo na nákladní auta, muselo by jich být přes třicet tisíc a srovnány za sebe by vytvořily kolonu z Prahy až do Bratislavy. Z části jde o odpad, ale podstatný díl tvoří i zboží, kterému končí spotřební lhůta, ale je nezávadné. Pokud by však firmy chtěly prošlé potraviny někomu darovat, musely by z nich zaplatit DPH. Proto raději jídlo vyhazují. Milion tun je však odhad, přesné množství potravin, které prodejci vyhazují, v zemi nikdo neeviduje." Atd. ___ Je zbytečné vynášet nějaké moralizující soudy, protože znehodnocení potravin, jakož i dalších zdrojů energie, je pouze vedlejší jev globálního hospodářství obecně i trhu konkrétně. Je to jen (příliš velká) daň za luxus blahobytu. Tento dokument tak nezmění nic a nakonec může posloužit jedině jako návod, jak se uživit bez peněz v městské džungli. ()
Tma, siluety chlápků na bicyklech, skřípavé zvuky otvíraných kontejnerů…krimi? Mrtvola?!! Kdeže. Tragédie. Dokument o popelnicích naditých potravinami. Balené pečivo, sýry, jogurty…vše nezávadné. Snídaně, svačinka, večeře…a helemese, čerstvá kytka na stůl! Kluci odjíždí s úlovkem v batožinách napěchovaných a s dobrým pocitem značné úspory euráků a tím, že dobré potraviny neskončí na skládce. Alespoň ten jejich „zrecyklovaný“ díl. *** Bohatý Sever s 50 - 80 % nadprodukcí. Přežírám se? Vyhazuji jídlo? Každou minutu zemře jedno dítě hlady. Každá brambora se musí vejít do velikostní normy. Na poli zůstane 60 %. Záleží na velikosti, víme? Kvalita je nepodstatná. Supáče. Pryč s jogurty! Mají jen týdenní záruku. Palety jogurtů hupky dupky do kupky (odpadní). Miliony lidí žijí za 1 dolar měsíčně. Děcka pracují 10 hodin na kakaových plantážích za misku jídla. Nevěřícně bezmocně hledím na podběrák zakousnuvší se do několikametrové hory pečiva… *** Mohu s tím něco dělat?? Ano. Začni pěkně u sebe!... I čokoládová tabulka, na kterouž se zalíbením koukám, má ekologický a sociální aspekt - kvalitu. Tak trochu se mi vždy uleví, když otvírám svoji poloprázdnou, někdy skoro prázdnou lednici. „Z popelnice do lednice“ by se měl stát součástí mého - tvého špajzu. A jedenkrát v roce dokument otevřít a... porozjímat nad popelnicí (nebo lednicí?)… *** (Jeden svět 2012) ()
Když produkt vypadá dobře, tak se dobře prodává, pokud má chybu na kráse či je moc malý ba naopak moc velký šup s ním do odpadu, hladovějící nehladovějící, nemáš peníze, nemáš nárok. A pokud máš málo, tak jez málo. .. Prodej určuje "kvalitu" produktu. Proto středně velké brambory jsou ty jediné na trhu, protože se nejvíce prodávají a cherry rajčata vytlačují normální rajčata, protože je zákazník má raději. .. Tento systém má své výhody, můžete zajít do obchodu a koupit na co máte chuť, vždy čerstvé a hezké, ale co to všechno obnáší? Mít na stole vždy krásné a čerstvé jídlo ? Někdy až překvapivé věci. .... HODNOCENÍ: 80% (4*) ()
Zacarovany kruh, ze ktereho snad neni cesta ven. Pokud by jidlo pred expiraci prodavaly markety s vyraznou slevou, "cerstve" zbozi by pak uz v regalech cekalo zase jen na slevu pred expiraci. Jeden market zacne prodavat zeleninu s nejakym lehkym defektem a lide budou pro zeleninu jezdit jinde. Opravdu netusim, jak z toho ven. Dokument, ktery vede k zamysleni. Bez ohledu na Afriku, tu zakonzervovat a nechat vyhnit, at mohou zacit znova. I kdyby to bylo technicky mozne a vsechen nadbytek se tam svazel, tak jim to ve finale jen ublizi. ()
Vo „vyspelých“ krajinách sa polovica vyrobeného a nakúpeného jedla vyhodí do smetí. Buď ide o pokazené jedlo, o zdravé jedlo po dátume trvanlivosti alebo aj pred dátumom spotreby. To ale nie je všetko. Obchod určuje, aký má byť tvar a veľkosť zeleniny a ovocia, a tak pestovatelia sú nútení už pri zbere vyhodiť 20 % úplne zdravých plodov, lebo nespĺňajú kritéria obchodu, ktoré nie sú vôbec zdravotného charakteru ale vyložene estetického, a tak by vôbec neprevzal zásielku. Zemiaky sa vyhodia priamo na poli a tak to môže po zbere vyzerať, že zber ešte neprebehol. Celkovo vyhodí západný svet toľko potravín, že by nasýtil všetkých hladujúcich na svete trojnásobne. Nejde však o to posielať polosuchý chlieb, ktorý na druhý deň už nechceme, do hladujúcich krajín. Pointa je v tom, že na naše vyhodené potraviny boli použité prírodné zdroje a ľudské zdroje, ktoré nie u nás, ale inde chýbajú, čím sa zvyšuje cena potravín a znižuje ich dostupnosť. No (zatiaľ) to nie sme my, koho to najviac postihne a tak to ani nevnímame. --- Film poskytne mnoho záberov na celé palety ovocia smerujúceho do smetí aj keď je každý druhý kus v poriadku, ale nie je ekonomické to triediť. Tiež na plné kontajnery potravín pri obchodoch, kde sa radi potajomky realizujú „kontajneroví potápači“ a vyberajú, čo sa dá. Veľmi mi niekoho z našich sídlisk pripomínajú, ale oni to robia nie pre svoju zlú situáciu, ale z presvedčenia. ()
Reklama