Jappeloup

Neobyčejný příběh parkurového koně Jappeloupa, ale především lidí kolem něj. Zajímavě natočený film podle skutečných událostí s velice reálně natočenými parkurovými scénami i "vývojem" hlavních postav kolem neobyčejného koně. Pro mne kromě Caneta nezapomenutelný Daniel Auteuil a Marina Hands. Celý příběh vtáhne diváka rychle do děje a zároveň mu prostřednictvím hlavních postav dá i mnoho podnětů k zamyšlení. Podobně reálný film o skutečném koňském hrdinovi (tentokrát z dostihového prostředí) a výstižně popsanými osudy lidí kolem něj (včetně hereckých výkonů) je např. "Seabiscuit". (26.02.2017)

Takéto filmy mám rád. Nič nechýba a nič nie je navyše, všetko sedí ako ma byť. Uveriteľní herci v príbehu podľa skutočných udalostí, ktorý mal plynule tempo. Francúzky parkový jazdec Durant a jeho cesta plná pádov a víťazstiev za zlatou medailou na OH v Soule. Herec Canet sa mi pozdával už vo filme Šťastné a Veselé, no teraz zašiel ešte viac a zahral to čo som chcel vidieť. Okrem krásneho koňa sa mi hlavne páčila práca s kamerou. Kameraman je fakt fachman, kedže točil aj tie neviditeľné detaily, ktoré si všíma len pozorný divák. Nikdy som si nemyslel, že ma parkúr strhne. Veď predsa konské preteky sú strhujucejšie a napínavejšie, no táto frankofónna partička tvorcov ma presvedčila, že aj parkúr sa dá natočiť dramatický a miestami dojímavo a emotívne. (05.05.2016)

Nádherné filmové pohlazení, tak krásně natočené, že jedna průběžně zapomínala dýchat, kamera okouzlující, podmanivá, vypovídající.. Herecké osazenstvo úžasné, Daniel Auteuil v roli milujícího otce bez podmínek naprosto odzbrojující, Guillaume Canet mě velice příjemně překvapil, jeho Pierre Durand byl lehce uvěřitelný a fakt, že byl ochoten i schopen pohnout sám sebou, mě dostal, no a nesmím zapomenout na tu maličkou, Lou de Laâge, ta měla moje sympatie od samého začátku, stejně jako Jappeloup, nezkrotný černý krasavec, malý vzrůstem, velký srdcem a bojovností.. U mě bezvýhradná spokojenost, bylo mi potěšením, poklona.. (08.10.2020)

Kterak jeden právník k rozumu přišel a začal se starat nejen o svou prestiž a o prachy, ale i o koně. Koňské filmy obvykle jedou po prověřené dráze klasického schématu, kdy lidský hrdina je nadšenec a se svým zvířetem buduje vztah a kariéru, před konečným triumfem vymele, aby kamera nestála, a všichni jezdí šťastně až do smrti koně. Pierre Durand je ale velkou část stopáže tupý, arogantní fouňa, který náhodou umí trochu skákat a Jappeloup malý nepochopený koník, který se projevuje jen tím, že trpělivě vyhrává, a čeká, až Pierre spadne na kokos a pochopí, že Jappeloup není závodní auto. Je tu vážně dost pádů, přesněji, kdo nepadá, v příběhu si moc neškrtne. A Daniel Auteuil v roli žokejského guru potěší skoro stejně jako těch deset koníků, co hrálo hopíka Jappeloupa. (19.04.2017)

Výjimečný kůň by si zasloužil výjimečný příběh, nikoli pouhý neuspořádaný sled scének, které bez povšimnutí míjejí či svévolně obcházejí události, do nichž by musely investovat příliš mnoho duševní či fyzické námahy. Naproti tomu jeho majitel nevykazuje žádné známky výjimečnosti - ani empatie ... dokonce ani poté, co se milostivě uvolí ke zformování nějakého VZTAHU ke svému koni - tudíž PRO NĚHO je vyprávění dobré až dost. A čistě mezi námi: Pokud musíte být k náklonnosti - jedno, jestli ke druhému člověku nebo ke zvířeti - dostrkáni takřka násilím, není s vámi, potažmo s vašimi city něco v pořádku. Neduživé 3* (28.11.2019)