Most

Hlavným odlišovacím prvkom je Saga. Ja osobne som si na ňu dlho zvykal a vlastne zvykol až niekde na konci druhej série. Najväčšou prekážkou boli jej "robotické" pohyby, ktoré silne pripomínali C-3PO zo Star Wars. Čo sa týka príbehu ako takového, tak obe série sa vyznačujú väčším počtom postáv, ktoré majú vždy navzájom husto poprepletané osudy. Miestami preto zápletka vytvára dojem prekombinovanosti, ale nakoniec vždy vyústi do dobre vysvetlenej a hlavne ukončenej pointy. Za negatívum považujem absenciu wow momentov a tiež fakt, že Most kandiduje na seriál s rekordným počtom jázd. Veci čo išli riešiť cez mobil, mail, tak riešili jazdením hore dole. Kameraman sa tak mohol so zábermi na most vyblbnúť do sýtosti. Kvalitne urobená detektívna klasika okorenená všade prítomnými nadržanými škandinávskymi ženštinami a doprevádzaná skvelo sediacou úvodnou piesňou. Prvá séria 3,5*, druhá 4*. (27.10.2015)

Neboť své komentáře rád otevírám novinářskými floskulemi, neodpustím si Most charakterizovat jako seriál, ze kterého na vás dýchne chlad. Nejenom chlad nevlídného prostředí, rámovaného mrazivě dokonalou kamerou, ale také chlad mezilidských vztahů. Psychologická drobnokresba sice ve vyprávění nehraje prim, od začátku je však zřejmé, že na velká vyznání lásky a srdceryvná objímání nedojde, což pomáhá zvýraznit, že nemocný není jenom hledaný vrah, ale také společnost, která ho zplodila. Saga Norén, podle mne dosud nejpřesvědčivěji napsaná a zahraná postava s Aspergerovým syndromem, pak představuje ztělesnění této citové netečnosti. Díky její mimořádné zásadovosti, ostře kontrastující s větší morální ohebnosti (a tedy větší lidskostí) ostatních postav, si seriál zachovává nadhled a nikdy nezvážní natolik, aby začal být směšný (jako Luther). Zároveň ovšem nedochází ke zveličování protagonistčina problému nebo k přehnané snaze vyvažovat její neschopnost empatie genialitou při vyšetřování zločinů. Saga je pouze maximálně oddaná své práci, od které se nechává vyrušit jen tehdy, potřebuje-li ukojit některou ze základních tělesných potřeb. Vedle ní pro mne byla hlavní přidanou hodnotou Mostu snaha prezentovat vrahovy úchylné nápady v ambivalentnějším balení jejich vsazováním do širšího společenského kontextu. Od diagnostikování tzv. vyspělých západních společností se tvůrci v závěru série bohužel odklánějí k osobním traumatům a velmi přízemním motivacím, vinou čeho dostává dost zabrat pravděpodobnost zápletky (možná ale jen podceňuji odhodlanost skandinávských sociopatů). Rozšíření záběru standardního vyšetřování o to, k čemu dochází v globalizovaném světě, však považuji za chytrý scenáristický tah, neboť jsme jim vedeni k hodnocení také menších konfliktů z makro-perspektivy. Smělá narativní struktura „od mikra k makru a zpět“ ale zároveň způsobuje, že některé navenek důležité postavy poslouží čistě účelově k tomu, aby upozornily na další ze sviňáren, které se v dnešní světě dějí (natáčení BDSM porna), a pak jsou odklizeny ze scény. Podobně jako vrahova pravá motivace organicky neprorůstá celým seriálem a vyznívá hlavně jako výsledek snahy o nečekaný zvrat, také samotné vyšetřování má podivně klopýtavý vývoj. Jeví se jako série dílčích odhalení, která na sebe těsně nenavazují, a pátrání tak vlastně začíná několikrát nanovo. Spíše než o překombinovanosti bych tedy mluvil o nedůsledném kombinování jednotlivých motivů. Semknout rozvolněné vyprávění pomáhá zejména ledový vizuální styl, v němž není pro teplejší barvy žádný prostor, a kontrastní dvojice vyšetřovatelů, z nichž především Saga je pro mne dost silnou motivací k načetí druhé série. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, DaViD´82, Lischai, Bluerider (08.12.2013)

Hodnocena první série. I když nemohu říct, že bych tento seriál přijal zcela bez výhrad (dějová linie kolem Anji je zbytečně dlouhá, ta kolem Stefana Lindberga skoro až zbytečná), jsem navýsost spokojen. Pochmurná severská atmosféra, brutální psychopat, hrající si na spasitele světa, policisté brodící se ve sračkách a odpadu společnosti. Napětí s každou epizodou přibývá (hlavně ve druhé polovině), přičemž poslední epizody jsou jedna velká katarze (zejména předposlední epizoda je jedna z nejlepších věcí, co jsem na poli kriminálek viděl). A co se týče postav? I já jsem si chladnou podivínskou krásku s až fanatickým pracovním zápalem Sagu a žoviálního cholerického sukničkáře se soukromím v troskách Martina zamiloval. 90%. (01.03.2015)

Seveřané umí. Nejsem schopen říct, zda je lepší první nebo druhá série, ale druhá je přeci jen komplexnější. Celou dobu v ní rezonují následky předchozí série, velký prostor mají osobní linky ústřední dvojice a finále je přímo zdrcující. Na takový pojeb hlavních postav má koule málokdo. Ovšem velká škoda Martinova odchodu. Další série si najde nové tahouny, ale jeho charisma prostě chybí. S1 - S2: 80% S3 - S4: 70% (16.11.2016)

Bron je ukázkou toho, jak skvělé je opustit některé holywoodské konvence a zaměřit se čistě na tvorbu díla bez zábran - aby bylo věrné své době, místu i atmosféře. Noční přelety městem, všudypřítomný chlad, mrazivý případ a jediné teplo, které se skrývá uprostřed domova a které je třeba nadevše chránit. Bron je skvělá kriminálka díky velice chytré zápletce, propracovanosti, detailům a mnohým odbočkám, které není radno vypustit z hlavy. I mimo policejní tematiku je Bron stejně tak skvělý seriál a to zejména díky hlavním postavám. Saga i Martin mají vskutku uhrančivé charisma a nenapodobitelnou lidskost, odchod Kima Bodnii mě moc mrzel a seriál už po něm opravdu nebyl jako dřív, byť se scenáristé snažili sebevíc. Za první dvě série však plné hodnocení zůstává - 9/10 (06.12.2015)