Obsahy(1)
Industrializace potravin zabydlela v naší ledničce stabilizátory, konzervanty, aromata, barviva a další přídatné látky. Již nekonzumujeme obyčejné jídlo, ale produkty chemického průmyslu. Lze se proti tomu vůbec nějak bránit? Většina jídla, které každý den konzumujeme, urazí před tím, než skončí v naší lednici, dlouhou cestu. Od výrobce do skladu, ze skladu do supermarketu, ze supermarketu domů. Potraviny tento dlouhý transport musí vydržet a přitom zůstat čerstvé. Nevyhneme se proto stabilizátorům, konzervantům a dalším přídatným látkám. Častokrát nejíme z hladu, ale protože máme prostě chuť. A naše potěšení z jídla vzrůstá s tím, jak jídlo pěkně vypadá a voní. Množství chemických látek tak v naší kuchyni s aromaty a barvivy dále narůstá. Dokumentaristé nastupující filmařské generace Lukáš Kokeš a Klára Tasovská zkoumají souvislosti filozofického i praktického dopadu vývoje moderní společnosti na naše stravování. Kam se posunula strava v závislosti na lidském pokroku? Proč Středoevropan nikdy nepozná pravou chuť banánu? A proč se do České republiky dováží potraviny, které jsou méně kvalitní, než v jiných zemích, a navíc dražší? Můžeme s tím jako spotřebitelé něco udělat? A chceme to vůbec? (Česká televize)
(více)Recenze (6)
Těžko říct, co vlastně chtěl dokument říct... ()
Dobře, že se do toho tématu někdo vůbec pustil, i když to moc nemělo hlavu ani patu...Prostě jsme takové chodící odpadkové koše, do kterých si házíme dobrovolně stovky různých odpadků, které mají s potravinou společný jen lákavý obal a název, přeci ONI to schválili, tak to můžeme nezřízeně baštit, pak se upřímně divíme, že máme zdravotní potíže a že jsme národ tlusťochů.... ()
Všechny ty obchodní řetězce do nás valí samé sračky – jsme odpad pro zbytek Evropy. Docela dlouho jsem v jednom takovém dělal, tak vím, o čem mluvím a jak to funguje. Kdyby si člověk udělal takovou exkurzi do mlékáren, asi by se nestačil divit…No nicméně je asi všem jasné, že tady pijeme a žereme trošku jinou a podřadnější jakost než v takovém Německu či Francii a je dobré, že se těm šmejdům někdo podívá občas i na zoubek… ()
Velmi zajímavé poznatky. V roce 2011 musel být dokument ještě zajímavější, část věcí nyní již pronikla do povědomí veřejnosti. Pobavilo mě "špekáček zmizí nad ohníčkem" , nebo že z kilového kuřete po vytečení vody jí napuštěné zůstalo 330 gramů. "Máslíčko" s 15 procenty mléka. Nadhodí se otázka jestli toto opravdu způsobují zákazníci, kteří tyto levné výrobky vyžadují, nebo to způsobuje marketing, který zákazníky přesvědčí, aby je kupovali. Nyní aféra nekvalitních potravin na východě Evropy se stejnou značkou jako kvalitní na západě konečně pronikla k řešení v EU. ()
Tak co je vlastne spatne? ()
Galerie (6)
Reklama